Řada podnikatelů, kteří zahájili svoji činnost jako fyzické osoby (v daňové terminologii jako tzv. osoby samostatně výdělečně činné, dále jen "OSVČ") a kterým se daří úspěšně růst a rozvíjet své podnikání, dospěje po určité době do fáze, kdy je vhodné zvážit další způsob uspořádání svého podnikání.

Obvyklé je, že se výrazným způsobem rozrostla i organizační struktura firmy a je potřebné oddělit vlastnictví od řízení společnosti. Logickým řešením je pak "institucionalizace" podnikání do právnické osoby. Nejčastější možností bývá vydat se cestou založení některé z kapitálových společností − tedy společnosti s ručením omezeným anebo akciové společnosti.

Výhody podnikání v právnické osobě

Ručení podnikatele

Na rozdíl od OSVČ, u které je neomezené osobní ručení celým svým majetkem (tj. jak obchodním majetkem, který tvoří majetek OSVČ jako součást její podnikatelské činnosti, tak i osobním majetkem), je v případě společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti ručení jejího společníka omezeno na výši jeho nesplaceného vkladu do základního kapitálu, resp. nesplacenou část akcií. Z ekonomického hlediska tak v případě bankrotu firmy společník přichází "pouze" o prostředky, které jsou do společnosti investovány ve formě jejího vlastního kapitálu.

Do rizik spojených s ručením OSVČ je potřebné zahrnout i případy, kdy OSVČ vykonává více činností (např. výroba, poskytování služeb a pronájem nemovitostí). Pokud je vše součástí podnikatelské činnosti fyzické osoby, potom rizika každé z těchto činností ohrožují všechny dohromady. Jestliže bude například z výrobní činnosti vyplývat likvidační soudní spor z odpovědnosti za vady, potom dopady z něj zasáhnou i poskytování služeb a nemovitosti. Pokud by výrobní činnost byla vykonávána například ve společnosti s ručením omezeným, potom předmětný soudní spor zasáhne jen tuto právnickou osobu a ostatní činnosti a majetek neohrozí.

Převoditelnost na další osoby

Podnikání OSVČ je úzce svázáno s danou fyzickou osobou, což způsobuje obtíže při prodeji takové firmy. Mezi ně patří to, že podnikající fyzická osoba je klíčovou nebo v lepším případě jednou z klíčových osob při řízení podnikatelské činnosti a tato závislost představuje pro kupujícího riziko, které musí řešit. Další komplikací jsou oprávnění k činnosti, které si musí vyřídit kupující, nebo veřejnoprávní licence (oprávnění) k výkonu některých regulovaných činností (např. licence od Energetického regulačního úřadu). V případě prodeje kapitálové společnosti žádné takovéto komplikace nenastávají, protože je předmětem transakce firma, která má tato oprávnění a licence.

Vlastní převod podnikatelských aktivit fyzické osoby lze fakticky realizovat jen jako prodej nebo nepeněžitý vklad závodu nebo části závodu, případně jako převod jednotlivých složek tvořících závod nebo část závodu, a vypořádat se s každou jednotlivou převáděnou položkou. Z daňového hlediska je při prodeji na straně fyzické osoby příjem (výnos) z prodeje zdaněn daní z příjmů fyzických osob a zatížen odvody na zdravotní a sociální pojištění. Naproti tomu prodej podílů na s. r. o. nebo akcií je po splnění časového testu (doba jejich držby) u fyzických osob osvobozen od daně z příjmů fyzických osob (v případě podílu na s. r. o. je časový test 5 let, u akcií 3 roky).

Oddělení vlastnictví a řízení společnosti

Nespornou výhodou podnikání v kapitálové společnosti je i možnost oddělit úroveň vlastnictví od řízení společnosti (managementu). Vlastníci se pak mohou soustředit na strategická rozhodnutí (např. rozhodování o zásadních investicích, schvalování transakcí nad určenou částku) a "udávají firmě směr". Management je pak pověřen řízením běžného chodu firmy a řešením každodenní agendy.

Pokud management řídící firmu tvoří i statutární orgán společnosti (jednatele, členy představenstva), snižuje se tím dále osobní expozice vlastníků ve vztahu k podnikatelským aktivitám firmy. Vlastníci mohou svoji kontrolní činnost vykonávat třeba přes dozorčí radu.

Kapitálové společnosti jsou vhodné i jako řešení pro tzv. rodinné firmy, kdy je mnohem snazším řešením předání další generaci v rámci rodiny. Je možné rovněž využít rozdělení podílů na firmě mezi více členy rodiny nebo rozfázovat mezigenerační předání do více etap.

Důvěryhodnost a stabilita

Z praktického hlediska jsou právnické osoby obecně považovány za důvěryhodnější a stabilnější subjekty než OSVČ. Pokud jste se setkali s případy úmrtí OSVČ, která vykonávala významnější podnikatelkou činnost, určitě potvrdíte, že jde z podnikatelského hlediska o velmi komplikovaná řešení.

Pro právnické osoby je také mnohem jednodušší účast ve výběrových řízeních. V řadě případů jsou v zadávacích dokumentacích OSVČ fakticky vyloučeny z možnosti se jich účastnit.

Pro právnické osoby jsou také mnohem dostupnější dotace pro podnikatelské subjekty nebo investiční pobídky, protože při jejich vytváření se primárně uvažuje o podnikateli jako o právnické osobě.

Oddělení majetku a činností

Pokud rozsah podnikatelské činnosti narostl významně a za dobu podnikání byly vytvořeny významné hodnoty investované do aktiv, je rovněž logickým krokem oddělit činnosti a aktiva s rozdílným stupněm rizika. Jak již bylo zmíněno výše, rizikovější činnosti mohou ohrozit jak další (méně rizikové) činnosti, tak i majetek vytvořený za dlouhé časové období (často majetek vytvořený i několika generacemi). Rozdělení do více právnických osob umožňuje elektivní diverzifikaci rizika a neúspěch jedné činnosti pak neohrozí ostatní. U OSVČ není omezení takového rizika v principu možné.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?