Oproti stavebnímu právu, jehož častým novelizacím se věnuje řada článků publikovaných v poslední době v Právním rádci,1 💬 je horní právo poměrně konzervativním odvětvím, kde nedochází k tak častým změnám. Stejně tak je mu věnováno méně prostoru i v odborných právních časopisech (časopis Právní rádce nevyjímaje2 💬 ). Na základě historického vývoje tohoto odvětví práva na našem území (výstižně popsaného K. Effenbergerem na stránkách časopisu Právní rádce v průběhu roku 19963 💬 ) je v článku rekapitulován současný stav horních předpisů, jejich aktuální i navrhované změny vyvolané mj. státní surovinovou politikou z roku 2017 a naznačeny jsou i úvahy k celkové rekodifikaci horního práva.

Horní právo, jehož předmětem je regulace právních vztahů vznikajících v hornictví a souvisejících zejména s těžbou a úpravou přírodních nerostných zdrojů (nerostného bohatství), patří mezi tradiční právní obory s bohatou historií na území českého státu. Mezi nejznámější prameny středověkého psaného horního práva na našem území patří tzv. jihlavské horní právo (Iura montium et montanorum)4 💬 a zejména tzv. kutnohorské horní právo (Ius regale montanorum nebo také Constitutiones iuris metallici).5 💬 Kutnohorské horní právo z roku 1300 platilo na našem území až do roku 1854, kdy bylo zrušeno a nahrazeno obecným horním zákonem (č. 146/1854 ř. z.). Na základě recepce provedené zákonem č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého (čl. 2),6 💬 platil tento říšský horní kodex na našem území až do roku 1957, kdy byl Národním shromážděním republiky Československé zrušen a s účinností od 1. 1. 1958 nahrazen zákonem č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).7 💬

Platné horní předpisy

Dne 19. 4. 1988 byly ve Sbírce zákonů publikovány zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, a zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.8 💬 Horní zákon byl přijat Federálním shromážděním Československé socialistické republiky jako zákon federální, zbývající zákony byly přijaty národními radami jako zákony republikové platné pro jednotlivé části federace.9 💬 Všechny tyto zákony nabyly účinnosti dne 1. 7. 1988, tedy jen krátce před zásadními společenskými změnami započatými v roce 1989. V průběhu následujících třiceti let byla k těmto zákonům přijata celá řada prováděcích právních předpisů, mezi něž patří jedno nařízení vlády10 💬 a desítky vyhlášek vydaných zejména Českým báňským úřadem (ČBÚ), ale též ministerstvy životního prostředí (MŽP) či průmyslu a obchodu (MPO).11 💬

Přijetí platných horních předpisů předcházela poměrně dlouhá příprava, která započala již po roce 1968. V jejím průběhu bylo vypracováno více než deset návrhů horních zákonů.12 💬 Důvodem pro zrušení dřívějšího zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a jeho nahrazení novými horními předpisy v roce 1988 byla snaha o zvýšení úrovně ochrany a využívání nerostného bohatství. Ta byla dána soustavným růstem spotřeby základních nerostných surovin nezbytných pro rozvoj národního hospodářství při jejich omezených zdrojích. Důvodová zpráva k hornímu zákonu z roku 198813 💬 k tomu mj. uvádí, že "horní zákon [č. 41/1957 Sb.] byl vydán na počátku budování socialismu v Československé socialistické republice. Neobsahuje proto ještě změny, které charakterizují rozvinutou formu socialismu. I když v oboru báňské legislativy se jednalo o průkopnický čin v nových společenských podmínkách, hornictví v dalších letech doznalo výrazné změny. Těžba nerostů za uplynulé období výrazně vzrostla. Došlo i k určitým změnám názorů v souvislosti s hodnocením významu nerostných surovin v rozvoji národního hospodářství."

Účelem platného horního zákona (č. 44/1988 Sb.)14 💬 je stanovit zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství, zejména při vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při těchto činnostech. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů,15 💬 stanoví podmínky pro provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (včetně bezpečnosti provozu a ochrany lidského zdraví při těchto činnostech), podmínky pro nakládání s výbušninami a s výbušnými předměty, podmínky pro bezpečné provozování podzemních objektů a v neposlední řadě též organizaci a působnost orgánů státní báňské správy. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů,16 💬 upravuje podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich kontrolu a sankce.

Nový předpis v nedohlednu

Příprava nového horního zákona byla zahájena již koncem roku 1991 (z podnětu tehdejšího předsedy ČBÚ), avšak za uplynulých třicet let se nepodařilo přijmout nový, moderní a uživatelsky přehlednější horní kodex. Důvodů této skutečnosti je celá řada, tři z nich jsou podle mého názoru klíčové:

1. Rozdělení kompetencí na tomto úseku veřejné správy mezi tři ústřední orgány státní správy (ČBÚ, MPO a MŽP) a s tím spojené koncepční spory o povahu horního zákona mezi věcně příslušnými ministerstvy. Zejména v prvních deseti letech přípravy nového horního zákona se jednalo o spor o povahu tohoto právního předpisu mezi MPO, resp. jeho předchůdci (ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj a následně ministerstvem hospodářství) na jedné straně a MŽP na straně druhé.17 💬

2. Sladění celé řady protichůdných zájmů, které se vyskytují na tomto úseku veřejné správy. Jedná se především o zájem státu jako vlastníka nerostného bohatství na jeho ochraně a šetrném využívání,18 💬 zájem soukromých podnikatelských subjektů (těžebních organizací) na dobývání ložisek nerostů a s tím souvisejícím dosažením zisku, zájem vlastníků a dalších uživatelů nemovitostí dotčených těžbou nerostů na ochraně jejich věcných práv a v neposlední řadě i veřejný zájem na ochraně životního prostředí, lidského zdraví, popř. kulturního dědictví.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?