Úvodem "exkurzu do právní úpravy automatizovaného řízení v Rakousku, Německu a Česku" je třeba krátce poznamenat, že se německý a rakouský zákonodárce otázkou odpovědnosti automatizovaných asistenčních systémů řízení již zabýval.1 💬 Novela německého zákona o silničním provozu z roku 2017 (novela zákona o silničním provozu 2017, BGBl. I 2017, 1648) obsahuje nově kromě stručné úpravy kontroly technické způsobilosti a ochrany dat i rozšířený pojem řidiče vozidla. Podle této novely je řidičem i ten, "kdo aktivuje vysoce nebo plně automatizovanou funkci řízení a tuto funkci použije k řízení vozidla, a to i přestože v rámci účelového použití této funkce vůz vlastníma rukama neřídí" (§ 1a odst. 4 zákona o silničním provozu).2 💬 Řidič vozidla sice smí během nasazení vysoce či zcela automatizované funkce řízení odvrátit svou pozornost od okolního dopravního dění, musí ale zůstat bdělý tak, aby mohl kdykoliv splnit svou povinnost řízení vozidla opět převzít. Řidič musí přitom kontrolu nad vozidlem okamžitě převzít, pokud ho k tomu vysoce nebo zcela automatizovaný systém vyzve nebo pokud řidič rozpozná nebo má rozpoznat, že předpoklady pro použití vysoce nebo plně automatizované řídicí funkce přestaly být naplněny (§ 1b zákona o silničním provozu). Vedle odpovědnosti provozovatele vozidla existuje v německém právu taktéž odpovědnost řidiče za škody způsobené na věcech a na přirozených právech člověka. Řidič ovšem na rozdíl od provozovatele neodpovídá, pokud prokáže, že škodu nezavinil (§ 7 a 18 zákona o silničním provozu). Daná právní úprava tedy chápe odpovědnost za škodu způsobenou automatizovaným systémem řízení ve smyslu odpovědnosti řidiče a provozovatele na základě nebezpečnosti provozu s tím, že se (pouze) řidič může odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že škodu nezavinil (např. převzal včas kontrolu nad vozidlem).3 💬

Ještě stručnější je úprava v Rakousku,4 💬 kde novela zákona o motorových vozidlech z roku 2016 (BGBl. I 67/2016) pouze svěřuje Ministerstvu dopravy, inovací a technologií pravomoc vydat nařízení upravující asistenční, automatizované a s okolím propojené systémy řízení. Na základě tohoto zmocnění bylo vydáno Nařízení pro automatizované řízení (BGBl. II 402/2016), které v současnosti upravuje jen zkušební provoz autonomních mikrobusů, asistenčních systémů na dálnicích a vojenských vozidel. Toto nařízení zdůrazňuje, že "řidič takovým systémům smí sice některé úkoly řízení převést, zůstává ale odpovědný za zpětvzetí těchto úkolů" (§ 3 odst. 2 Nařízení), přičemž "dojde-li ke krizové situaci, musí řidič delegované úkoly okamžitě převzít" (§ 8 odst. 6 Nařízení).

V České republice je zatím k dispozici pouze návrh pracovní skupiny ohledně novely zákona o silničním provozu (zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů),5 💬 který skoro doslova přebírá znění §1a, 1b, 63a německého zákona o silničním provozu. Návrh neobsahuje žádnou zvláštní úpravu odpovědnosti, odpovědnost provozovatele za škodu se tedy bude řídit § 2927 OZ (viz výše).

Škoda způsobená věcí (§§ 2936 a násl. OZ)

Speciální skutková podstata § 2936 OZ, která má své kořeny v socialistickém právu a která znázorňuje tehdejší zvýšenou odpovědnost socialistické organizace poskytující služby,6 💬 se uplatní, vznikne-li škoda důsledkem vady věci, kterou někdo použil k plnění své smluvní nebo veřejnoprávní povinnosti.7 💬 Poškozený musí tedy prokázat (i) vadu věci, (ii) vznik škody a (iii) příčinnou souvislost mezi nimi.

Zproštění se nebo omezení odpovědnosti není možné. Poškozený musí ovšem unést důkazní břemeno ohledně existence povinnosti plnit, vzniku škody, vady věci a kauzality mezi vadou a škodou, což může být mnohdy velmi obtížné. Podle obsahu jde o doplnění smluvní odpovědnosti pro případy, kdy byla použita dlužníkem k plnění (vadná) věc.

Pod pojmem věc je třeba chápat přístroj, ve kterém probíhá určitý chemický nebo fyzikální děj.8 💬 Zařadit sem tedy lze např. i škodu, která vznikla v důsledku vady počítačové stanice.9 💬 Věc je vadná, nenabízí-li s ohledem na svůj účel dostatečnou míru bezpečnosti, přičemž lze obecně říci, že pro činnosti se zvýšeným rizikem pro lidský život a zdraví je třeba vyžadovat vyšší stupeň bezpečnosti věci.10 💬 Praxe v tomto případě vychází z odpovědnosti bez ohledu na zavinění.11 💬

Další skutkovou podstatu odpovědnosti za škodu způsobenou věcí upravuje § 2937 OZ. Podle tohoto ustanovení odpovídá za škodu, kterou způsobí věc "sama od sebe", ten, kdo má nad věcí dohled. Nemůže-li být osoba vykonávající dohled určena, odpovídá subsidiárně vlastník věci. Poškozený musí tedy prokázat (i) samovolné působení věci, (ii) vznik škody a (iii) příčinnou souvislost mezi nimi. Odpovědná osoba se může povinnosti k náhradě škody zprostit jen tehdy, prokáže-li, že náležitý dohled nezanedbala. Zavinění se tedy presumuje.12 💬

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?