Největší dánská banka Danske Bank řeší skandál s praním špinavých peněz z Ruska. (ilustrační foto)
Největší dánská banka Danske Bank řeší skandál s praním špinavých peněz z Ruska. (ilustrační foto)
autor: Petr Švancara

Skandál s praním špinavých peněz přes Danske Bank nově zasahuje i Česko. Úřady dohlížející na bankovní trh se zajímají o prohlášení Howarda Wilkinsona, který minulý týden v Evropském parlamentu promluvil o podezřelých finančních operacích největší dánské banky. Nejméně 200 miliard eur se podle něj v letech 2007 až 2015 dostalo do oběhu skrze řetězec bank, kde hlavní roli hrála estonská pobočka Danske Bank. Ta dostatečně neověřovala identitu vkladatelů ani to, kde k penězům přišli. Ví se jen, že peníze šly z Ruska.

"Podle mých informací běžely podobné převody také přes Česko," řekl europoslancům Wilkinson s tím, že více informací poskytne českým úřadům, pokud o to budou mít zájem.

Wilkinson pracoval v letech 2007 až 2014 v estonské pobočce Danske Bank jako vedoucí pro baltské obchodní trhy. Rezignoval, když vedení banky nereagovalo na jeho hlášení o podezřelých vkladech od velkého počtu zahraničních klientů. Peníze podle něj mohly pocházet z obchodu s drogami, korupce či jiné trestné činnosti.

"Při podezření na praní špinavých peněz se zabýváme i informacemi z veřejných zdrojů," prohlásil Libor Kazda, ředitel Finančního analytického úřadu, který na tuzemský bankovní trh dohlíží spolu s Českou národní bankou. Vzhledem k závazku mlčenlivosti nemůže komentovat konkrétní kauzy, na jeho rozhodnutí ale je, zda na základě závažného podezření otevře nový případ. "Informace, které minulý týden zazněly v Evropském parlamentu, určitě považuji za závažné," uvedl.

Zájem o svědectví má i ČNB, která při dohledu nad bankami sleduje a využívá všechny dostupné relevantní informace. "Tyto principy uplatňujeme i ve vámi zmíněném příkladě," odpověděla mluvčí banky Markéta Fišerová na dotaz HN, zda ČNB vyzve Wilkinsona ke spolupráci.

Banky musí ze zákona prověřovat identitu svých klientů. Pokud umožní, aby Českem protekly peníze z kriminální činnosti, může jim ČNB odebrat licenci. Například před dvěma lety ji odebrala česko-ruské bance ERB i kvůli nedostatečným opatřením k zabránění legalizace špinavých peněz.

Evropská unie teď hledá způsob, jak pravidla proti praní peněz posílit a lépe je vymáhat. Europarlament pracuje mimo jiné na návrhu nového úřadu s právem vyšetřovat na území členských států. Česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO) vyzvala Evropský orgán pro bankovnictví, tedy agenturu pro dohled nad zdravím evropských bank, aby se na případ Danske Bank zaměřil. "Očekávám, že i české úřady provedou nezbytné kroky k uplatnění pravidel proti praní špinavých peněz," dodala Jourová.

jarvis_5c004a69498ec86e3856cc57.jpeg
Upozornil na něj bývalý zaměstnanec banky Howard Wilkinson.
Foto: Reuters
infografika: PODEZŘELÉ OBCHODY V ČESKU

OPRAVA 30. 11. 2018, 14:06: V titulku a textu článku bylo nesprávně uvedeno, že se do údajného systému praní špinavých peněz dostalo až 200 bilionů eur, šlo však o částku až 200 miliard eur. Za chybu se omlouváme.