Dohoda o sdílení pracovního místa i rozvrh práce, který si mezi sebou dohodnou pracovníci zapojení do sdílení, budou muset mít povinně písemnou formu.
Dohoda o sdílení pracovního místa i rozvrh práce, který si mezi sebou dohodnou pracovníci zapojení do sdílení, budou muset mít povinně písemnou formu.
autor: HN - Lukáš Bíba

Zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů má podle ministerstva práce a sociálních věcí návrh nových pravidel pro sdílení pracovního místa, takzvaného job sharingu. Díky tomu, že se o jednu pracovní pozici budou moci dělit dva a více zaměstnanců, chce stát posílit sladění rodinného a pracovního života. To by mělo usnadnit návrat do práce rodičům s malými dětmi, ale i pomoci zajistit více zkrácených pracovních úvazků pro seniory nebo zdravotně postižené.

Návrh ministerstvo zařadilo do připravované novely zákoníku práce, kterou vládě plánuje poslat nejpozději v únoru. Podle právníků jím vyplní vakuum, které ohledně job sharingu v českém právním rámci zatím panuje. Dohoda o sdílení pracovního místa mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem i rozvrh práce, který si mezi sebou dohodnou pracovníci zapojení do sdílení, budou muset mít povinně písemnou formu. Práci by si zaměstnanci měli podle návrhu rozvrhovat sami. Směny by si měli plánovat maximálně na čtyři týdny dopředu a rozvrh budou muset nadřízenému dát nejméně týden předem. Když se nedohodnou včas, může jim rytmus, v němž se budou v práci střídat, určit šéf.

Aby nová právní úprava nezůstala jen na papíře, zvažuje ministerstvo práce, že sdílená místa podpoří i finančně. Podpora má zatím jen mlhavé obrysy, nejspíš by ale mohlo jít o mzdové dotace pro firmy. "Příspěvky by mohly být poskytovány na všechny zaměstnance, kteří se budou na pracovním místě střídat," uvádí mluvčí resortu Barbara Hanousek Eckhardová.

Nejde o revoluční novinku, sdílí se už dnes

Příspěvky mají zvýšit atraktivitu nových pravidel pro firmy. Některé podniky však poukazují na to, že bez ohledu na paragrafy sdílení v praxi funguje už dnes, a nová právní úprava tak žádnou hmatatelnou změnu nepřinese.

"Zákon na nás nedopadne, podmínky, které pro sdílení zavádí, už dnes splňujeme," říká Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank, která sdílená pracovní místa nabízí už několik let. Využívají je hlavně pracovníci na pobočkách. Sdílení banka zavedla zejména s ohledem na rodiče vracející se z mateřské dovolené. "Postupem času se ale toto fungování rozrostlo i na jiné případy, například na studenty vysokých škol," popisuje Plocek.

Podle Svazu průmyslu a dopravy jsou pak navrhovaná pravidla až příliš přísná a mohla by další zavádění sdílených pracovních pozic až příliš limitovat. Za problematický tak například svaz považuje paragraf, podle nějž nesmí souhrn pracovních dob zaměstnanců zapojených do sdílení přesáhnout běžnou stanovenou týdenní pracovní dobu, tedy zpravidla 40 hodin. Pokud by návrh toto omezení neobsahoval, mohly by firmy sdíleným pracovním místem řešit daleko více personálních potíží. "Například fungování recepce od 9 do 19 hodin by šlo elegantně řešit sdíleným místem se dvěma až třemi zaměstnanci," uvádí Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.

Příliš krátká je podle ní i výpovědní doba dohody o sdílení pracovního místa. Ta má být podle navrhované novely 15denní. Jenže to naráží na jiný paragraf. "Podle zákoníku práce musí mít zaměstnanci jasno o svých podmínkách minimálně 14 dní dopředu," upozorňuje Veličková. Na přeorganizování pracovní doby zaměstnance, který ve sdílení zůstává, tak bude firma mít jen jediný den. Svaz by proto rád viděl, aby se výpovědní lhůta prodloužila alespoň na jeden měsíc, což by dalo zaměstnavatelům více času na jednání a řešení personální situace ve firmě.

Výpověď dohody o sdílení místa navíc podle právníků automaticky neznamená i ukončení pracovního poměru. "Znamená pouze to, že danému zaměstnanci přestal vyhovovat režim sdíleného pracovního místa a nikdo jej nemůže nadále nutit v tomto režimu setrvávat," vysvětluje advokát z Forlexu Aleš Klech. Odchod ze sdílení přitom může znamenat dramatickou změnu oproti podmínkám, za jakých firma pracovníka přijímala.

Jen pro někoho

Množství připomínek se ministerstvu sešlo i na paragraf, který u některých zaměstnavatelů vytváření sdílených míst zakazuje. "Patří mezi ně stát, územně samosprávné celky, většina příspěvkových organizací a dále školská zařízení, jejichž zřizovatelem je ministerstvo školství, kraj či obec," vypočítává Klech. To by také mohlo být jedním z míst, kde novela ještě dozná změn.

Jenže podle odborů nebude sdílení v praxi atraktivní ani pro zaměstnance firem ze zcela jiných odvětví. Problémem je podle nich nízká úroveň mezd. "Problém tkví v tom, že jestliže z nízké mzdy dostanete polovinu, tak každý zvažuje, zda to bude vůbec výhodné," říká předseda České konfederace odborových svazů Vít Samek.

Podle údajů pracovní agentury Manpower se sdílení "chytlo" hlavně v západních zemích. Například ve Velké Británii ho využívá více než polovina zaměstnavatelů, v Německu je to okolo 20 procent. Všude tam jsou ale platy výrazně vyšší než v Česku. Zatímco v Německu pobírají zaměstnanci podle údajů Eurostatu v průměru přes 32 eur za hodinu a ve Velké Británii 25,5 eura, v České republice je to jen 10 eur.

Navíc jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, zákonná regulace není pro rozšíření sdílení mezi firmami to hlavní. "V Německu i ve Velké Británii vedla ke spontánnímu nárůstu zájmu na trhu práce ze strany zaměstnanců i zaměstnavatelů osvěta a propagace," uzavírá manažer náboru agentury Manpower Tomáš Řehák.