Jaké oblasti práva se ve své praxi věnujete?

Původně jsem působila jako právnička s generální praxí. Ale vždy jsem více tíhla k trestním případům než k jakýmkoliv civilním případům nebo transakčním záležitostem. A poměrně brzy ve své kariéře jsem se dala dohromady s neziskovou organizací, kde jsem vedla malou právní poradnu. Tam jsem řešila především trestní a rodinné právo a trestnímu právu se věnuji dodnes.

Specializujete se na trestní právo ve spojení s korupcí i lidským právům. Jak se právník v praxi dostane k takové kombinaci?

Po několika letech působení v poradně jsem obdržela Open Society stipendium, které se zaměřovalo na zavedení institutu soudního zákazu styku s obětí trestného činu do polského právního systému. A tak jsem v Americe studovala lidská práva, což je oblast, na kterou jsem se i v oboru trestního práva zaměřila. Když jsem se vrátila ze stipendijního programu a začala s vlastní advokátní praxí, točila se vždy kolem rodinného a trestního práva. Ale chtěla jsem se věnovat velkým případům a přesunula jsem se do korporátního světa. V něm nenarazíte na malé případy.

A čemu z oblasti trestního práva se věnují velké korporace?

Obvykle jde o peníze, šetření podvodů, korupce, praní špinavých peněz a podobně. Když jsem do Dentons před 12 lety nastoupila, v Polsku se objevily velké korupční případy, pro jejichž řešení jsme byli najati. Tak to vše začalo a získala jsem velké množství zkušeností...

Agnieszka Wardaková
jarvis_5be1904d498e15d21f9a0ef7.jpeg

Agnieszka Wardaková je polská právnička a partnerka v advokátní kanceláři Dentons. Je expertkou na poli korupce a v rámci litigačního týmu se věnuje strategické litigaci v oblasti lidských práv. Za své pro bono poradenství byla letos nominována Mezinárodní advokátní komorou na post pro bono právníka roku.

Platí i v dnešní době, že pokud se chcete věnovat trestním případům ve velkých korporacích, musíte se věnovat právě případům korupce, podvodů a podobným?

V poslední době se situace trochu mění. I ve velkých advokátních kancelářích se vyskytuje více různých trestních sporů, ale předtím se trestní právo praktikovalo hlavně v malých advokátních kancelářích a my jsme byli tak trochu průkopníky ve vytvoření trestního úseku v rámci litigačního týmu.

Účastníte se také na strategických litigací, které jsou součástí zmíněného litigačního týmu. Myslíte si, že je vhodné spojovat pro bono případy právě se strategickou litigací?

Není to pouze vhodné, podle mého je to ta nejlepší možnost. Protože strategická litigace znamená, že se snažíte o dalekosáhlý dopad určitého typového případu na podobné situace tím, že takový případ dotáhnete k rozsudku či rozhodnutí, které nastolí precedent.

Můžete uvést nějaký příklad?

Před několika lety jsme zastupovali trestní případ blogera, který býval aktivistou Solidarity. V roce 1982 byl odsouzen k odnětí svobody za ilegální vydávání tištěných novin. Média byla tehdy zcela pod kontrolou komunistické strany, proto byl odsouzen. Po 30 letech, kdy již v Polsku komunismus nevládne, byl obviněn za stejný skutek, a to za psaní osobního blogu.

Jak to?

V blogu komentoval aktivity regionální správy. Byl obviněn za to, že blog neregistroval stejně jako tištěné noviny. Správa tvrdila, že blog musí být registrován stejně jako tištěné noviny. Soud prvního stupně ho odsoudil, ale po odvolání jsme zvítězili. O to více emotivní byl fakt, že odvolací soud sídlil hned vedle budovy vězení, kde byl bloger před 30 lety za tentýž trestný čin vězněn. Byl to tehdy můj první takový případ a v té chvíli jsem se rozhodla, že rozhodně stojí za to být součástí případu, který má vliv na právo v celém státu a přináší spravedlnost.

Takže byl díky strategické litigaci uznán nevinným?

Není důležité jen to, že byl uznán nevinným, ale i to, že Polsko nemá zákon, který by upravoval blogy. Proto soud prvního stupně aplikoval zákon na tištěné noviny i na jeho blog. A ukázalo se, že podobných případů je více a každý soud rozhoduje jinak, tudíž jsme v těchto případech záměrně obžalované zastupovali, abychom to změnili.

A podařilo se vám přístup soudů změnit?

Zdá se, že jsme to dokázali. Měli jsme totiž asi pět podobných případů a ve všech jsme uspěli. Tudíž příště, až se objeví podobný případ, na tyto případy odkážeme. To je pravý význam strategické litigace.

Začínáme s velkým případem, který se týká projevů nenávisti vůči homosexuálům. Ti byli v mnoha případech vysoce postavenými politiky nazýváni jmény, která je výrazně dehonestují. A to je přece strašné.

Je podle vás třeba cílit strategickou litigaci v Polsku právě na svobodu slova, nebo jsou ve hře i jiné oblasti lidských práv?

Svoboda slova je jen jednou z oblastí, o které se zajímáme. Ale případy svobody slova jsou mi velmi blízké, a řešíme proto také případy projevů nenávisti, takzvané hate speech. Ty se nyní v Polsku i v celé Evropě vyskytují hojně. Proti migrantům, homosexuálům, židům a dalším.

Máte nějaký příklad i mezi těmito případy?

Nyní začínáme s velkým případem, který se týká projevů nenávisti vůči homosexuálům. Ti byli v mnoha případech vysoce postavenými politiky nazýváni jmény, která je výrazně dehonestují. A to je přece strašné. Nemůžete nenávidět někoho, protože miluje někoho jiného než vy sám. Dále zažíváme útoky na židovskou obec, která je v Polsku extrémně malá. A občas se objeví případ, kdy se antisemitistické projevy nenávisti snaží povzbudit násilnou akci.

U soudů se menšinám ochrany nedostává?

Případy se často rozhodují na opravdu humorných základech, jako například ve velmi známém případě, ve kterém katolický kněz kázal velmi nenávistným způsobem proti židovské obci, státní zástupce věc neprošetřil, protože dle svých slov nenašel žida, který by mohl být slovy kněze dotčen. Ale ani po někom takovém nepátral. Samozřejmě rozumím tomu, že nejde o případ posílání lidí do pracovních táborů a na světě se objevují daleko závažnější případy, ale ty začínají právě u vzájemné netolerance. Začínáte s nenávistí a můžete skončit zabíjením. Ale mimo tyto případy se věnujeme například právům neslyšících.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?