Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek chce zvýšit hranici minimální škody, která určuje, zda například krádež, zpronevěra či podvod jsou ještě považovány pouze za přestupek, nebo zda se již jedná o trestný čin.

Dosud je to pět tisíc korun, podle Kněžínka by minimální hranice pro spáchání trestného činu – a tedy pro to, aby daný skutek skončil před soudem – vzrostla na deset tisíc korun. Podobně by se měly zvýšit i další hranice výše škody, které rozhodují o tom, jak velký trest pachateli hrozí a který soud jej bude projednávat.

"Ty věci spadnou do přestupkového řízení, které je ale z povahy věci mnohem levnější, takže i dopad na veřejné rozpočty by měl být pozitivní," uvedl Kněžínek v pořadu České televize Týden v politice. Ze soudních statistik vyplývá, že vyřízení jedné prvoinstanční trestní věci u okresního či obvodního soudu stálo předloni průměrně 7162 korun.

O kolik by poklesl počet případů, které by nakonec neskončily před soudem, není zřejmé. Statistiky přesnou výši škody, za niž byl pachatel odsouzen, neevidují.

Kněžínkův návrh se setkává se souhlasem nejen advokátů, ale i soudů a žalobců. Naposledy se výše škody nutná pro to, aby například krádež či podvod skončily před soudem, měnila v roce 2002. Tehdy vzrostla z dvou na pět tisíc korun.

"Trestní právo by se mělo vyvíjet podobně, jako se vyvíjí ekonomika a je to logické, když HDP je jinde než v roce 2002, i hranice škody by tak měla být vyšší," souhlasí mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný. "Pokud jde o recidivu, tedy když byl daný člověk již dříve za podobnou věc trestán, tak je to trestné bez ohledu na výši škody," připomíná Šťastný.

Škoda a výše trestu

škoda malého rozsahu (5–25 tisíc korun) – až dva roky vězení

škoda nikoli malá (do 50 tisíc korun) – až dva roky vězení

větší škoda (do 500 tisíc korun) – jeden rok až pět let vězní

značná škoda (do 5 milionů) – dva roky až osm let vězení

škoda velkého rozsahu (přes 5 milionů) – pět až deset let vězení

Jen pro srovnání: V roce 2002 byla průměrná mzda 15 524 korun, loni 29 504 korun. A minimální mzda pak vzrostla z 5700 na 12 200 korun.

Kněžínek by chtěl růst hranice škody navázat právě na růst minimální mzdy. Kdy chce návrh předložit na vládu či do sněmovny, neuvedl. Dá se proto předpokládat, že příští rok by jej projednala sněmovna a platil by až od roku 2020.

V případě dotačního, úvěrového či pojistného podvodu nebo také kapesních krádeží by se přitom prakticky nic měnit nemělo: ty jsou považovány za trestný čin bez ohledu na výši škody. Jen se s ohledem na ni mění rozpětí možného trestu.

Krádež je podle policie nejčastější trestný čin. Z 202 tisíc zjištěných trestných činů v roce 2017 bylo podle statistiky ministerstva vnitra prostých krádeží 66 tisíc, krádeží vloupáním pak dalších 24 tisíc. Ze soudní statistiky pak vyplývá, že pravomocně bylo odsouzeno za krádež 17 583 osob.

Návrh přitom přichází v době, kdy policie zaznamenává snížení kriminality – počet běžných krádeží podle její statistiky klesl loni o 7,2 procenta, počet krádeží vloupáním o 14,5 procenta.

Související