jarvis_5b731a0f498e61d7e642aee0.jpeg
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením nového šéfa resortu Jana Kněžínka podporuje změny návrhu novely insolvenčního zákona.
autor: HN - Lukáš Bíba

Whistlebloweři mohou státu ušetřit až miliony korun. Tímhle anglickým pojmem se ve světě označují zaměstnanci státní správy a firem, kteří přijdou na nekalé nebo protizákonné jednání svých nadřízených a nahlásí ho.

Pokud se však skutečně rozhodnou věc řešit a nepřehlížet ji, vystavují se rizikům, která mohou − a minulost takové případy zná − skončit třeba i vyhozením z práce.

Vláda nyní připravuje zákon o ochraně oznamovatelů, který by těmto neblahým důsledkům měl zabránit. "Návrh zlepšuje postavení zaměstnanců, kteří oznámí trestný čin nebo přestupek a kteří by měli být za takové oznámení následně zaměstnavatelem šikanováni," řekl pro HN ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Whistleblowing v ČR

Za upozornění vyhazov

◼ Ondřej Závodský upozorňoval jako vedoucí právního oddělení na podezřelé smlouvy v Zařízení služeb ministerstva vnitra. Místo prošetření věci však došlo k jeho sesazení na řadovou funkci. Navíc mu začaly chodit anonymy, ve kterých bylo vyhrožováno jemu i jeho rodině.
◼ Jeho úsilí ale nakonec vedlo k auditu, který prokázal zmanipulování veřejných zakázek. Dva lidé odešli od soudu s podmíněným trestem. Po medializaci případu se Závodský na své původní místo vrátil.
◼ Později působil jako náměstek ministerstva financí, dokud o místo na konci loňského roku v rámci takzvané systemizace nepřišel.

Pokud chce zaměstnanec v současnosti nějaké nekalé jednání nahlásit a nechce jít cestou trestního oznámení, musí se svým zjištěním seznámit nadřízeného. "Ten vás může perzekvovat, říkat vám, že takové věci se prostě dělají. Není to vůbec bezpečná a efektivní cesta, jak to oznámit. A v praxi to zcela přirozeně selhává. Častokrát se to totiž týká toho nadřízeného," popsal předseda sdružení Oživení Martin Kameník.

Podle Kněžínka by zákon například zajistil, že by do vyšetření celé věci nemohl zaměstnavatel oznamovateli přestat vyplácet mzdu.

Potenciální whistlebloweři přitom mohou mít informace, ke kterým se člověk zvenčí může dostat jen obtížně. "V praxi jsou hlavním zdrojem informací pro to, aby se něco změnilo, zjistilo a vyšetřilo. Jsou u většiny velkých korupčních kauz a odhalení," dodal Kameník.

Nemusí jít přitom nutně pouze o korupci. Před časem pozornost médií upoutal šestadvacetiletý český námořník ve službách německé společnosti, který natočil a následně předal americkým úřadům nahrávku, která dokazuje, že loď nelegálně vypouští do moře nebezpečný odpad. Bez jeho zásahu by podobné praktiky mohla firma provádět i dlouhá léta, aniž by ji kdokoliv odhalil.

Vznikající český zákon na ochranu whistleblowerů proto Kameník vítá. "Je to nezbytný prvek k nějaké ucelenější protikorupční politice. Jestliže chcete vyvíjet úsilí ke snížení korupce, tak musíte myslet na oznamovatele a jejich ochranu," řekl.

Není to poprvé, co se v Česku o podobné normě debatuje. Naposledy její vznik inicioval v minulém volebním období tehdejší ministr financí Andrej Babiš, další zákon vznikl na Úřadu vlády. Oba však dopadly podobně jako všechny ostatní, kterými se sněmovna nikdy nijak vážněji nezabývala.

Současný návrh je podle jednoho z nejznámějších českých whistleblowerů, bývalého náměstka ministra financí Ondřeje Závodského, jedním z nejlepších, které byly v Česku předloženy. I když i v něm vidí některé nedostatky, bez jejichž vyřešení by ho zákonodárci schválit neměli. Nepočítá například s náhradou škody pro oznamovatele. "Nejde o to, aby na tom zbohatl, ale aby ho to aspoň finančně nelikvidovalo," řekl Závodský. Američané je dokonce odměňují. Zmiňovaný námořník si může díky svému činu přilepšit až o milion dolarů.

Autoři: Radek Dragoun