Účty svěřenským fondům neotvírá šest tuzemských bank. A ani další je nemají v běžných nabídkách. Do fondu také nejde vložit dům zatížený hypotékou.
Účty svěřenským fondům neotvírá šest tuzemských bank. A ani další je nemají v běžných nabídkách. Do fondu také nejde vložit dům zatížený hypotékou.
autor: Lukáš Bíba

Ještě před čtyřmi roky, kdy se poprvé objevily v zákoně, byly svěřenské fondy v České republice velkou neznámou a často zatracovanou záhadou opředenou tajemstvím. Teď už jich existuje tisícovka. A zdaleka nejde už jen o "výstřelek" pro miliardáře typu Andreje Babiše. Svěřenské fondy začínají využívat i drobní podnikatelé k ochraně rodinného majetku nebo zajištění generační výměny a zakládají se i takové, které slouží k dobročinným účelům.

Jeden takový svěřenský fond s dobročinným prvkem pomáhala loni založit partnerka společnosti Svěřenské fondy a trusty Eva Hrušková. Fond nechala založit opatrovnice mentálně postižené ženy a jeho prvotním cílem bylo ochránit majetek postižené, postarat se o ni i o komunitu 10 podobně postižených lidí. Ti s ní žijí ve vile, kterou zdědila po matce. "Až jednoho dne hlavní klientka zemře, prvotní účel odpadne a z fondu se bude dál financovat už jen komunita," popisuje Hrušková. Bude přitom jedno, zda budou v domě žít stále ti samí lidé jako za života hlavní klientky, nebo se postupem času vymění. Druhý účel fondu už je totiž veřejně prospěšný − aby majetek pomáhal potřebným. Takový fond s dobročinným účelem pak na rozdíl od soukromých fondů, jejichž trvání zákon omezuje na sto let, může fungovat věčně.

Jak ukazují zkušenosti poradců, paleta zakladatelů svěřenských fondů je v České republice nesmírně pestrá. Jsou mezi nimi mladí lidé, kteří sotva dosáhli plnoletosti, lidé středního věku i ti, kteří jsou už dávno v důchodovém věku. "Mezi našimi klienty je téměř rovnoměrný poměr mužů a žen. Jsou mezi nimi rodinné klany ovládající velká a známá podnikatelská impéria, podnikatelé i běžné − nijak bohaté − rodiny, které se prostřednictvím svěřenských fondů snaží například vyřešit problémy s dědictvím," popisuje partner společnosti Svěřenské fondy a trusty a člen představenstva Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů James Turnbull.

Na pokraji zrušení

Za čtyři roky existence tak svěřenské fondy získaly postavení standardního institutu správy majetku. Nebyla to ale zdaleka jednoduchá cesta a chvíli to vypadalo, že fondy budou mít jen "jepičí život" a tak rychle, jak se v českém právním řádu objevily, z něj zase zmizí. Už na jaře 2014 iniciovala debatu o jejich možném zrušení tehdejší náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová. V rozhovoru pro magazín Právní rádce je tehdy označila za "pokračování v netransparentní formě vlastnictví".

Na rozdíl od nadace, které se svěřenský fond do značné míry podobá, se fondy netěšily důvěře ani u bank, poskytovatelů služeb nebo daňových poradců. "Důvodem bylo zejména složité prokazování existence svěřenského fondu, neboť platilo, že jediným dokladem byl notářský zápis o jeho zřízení," popisuje řídící partner PwC Legal Bořivoj Líbal.

Tyto praktické problémy a obavy z možného praní špinavých peněz nakonec vyústily ve zřízení nové evidence, ve které musí být všechny fungující svěřenské fondy od letošního července povinně zapsány. Veřejnost se z ní doví účel založení fondu a jména jeho správců. Vedle toho se do neveřejné části rejstříku, do níž mají přístup zejména finanční úřady, policie, soudy, banky nebo exekutoři, zapisují jména a adresy zakladatelů fondu a obmyšlených, kteří z něj profitují, a vkládá se tam také takzvaný statut fondu neboli jeho zakládací listina.

Formálně teď svěřenský fond vzniká až zápisem do evidence. Starší fondy měly povinnost se do ní zapsat do konce června. Pokud to neudělaly a zůstaly jen v notářských listinách, zanikla podle zákona správa fondu, tedy de facto skončil celý fond.

Fondy díky evidenci nově dostávají také identifikační číslo, pod kterým si je banky a další společnosti, s nimiž spolupracují, od dodavatelů energií až po daňové poradce, mohou zanést do svých databází. Fondy se tak začínají výrazněji podobat klasickým právnickým osobám. "Hlavně svěřenským správcům se díky tomu bude lépe pracovat, jelikož nebude nutné každému, s kým svěřenský správce jedná, předkládat k prokázání notářský zápis, často plný důvěrných údajů. Postačí prostý záznam v evidenci," vyzdvihuje přínos novinky Michael Dobrovolný, manažer Smart Office & Companies, která pro své klienty zakládá svěřenské fondy na míru.

Opatrné banky

Jenže ani nová evidence zatím beze zbytku špatnou pověst svěřenských fondů nenapravila. Nadále jim nedůvěřují hlavně banky. A to je také důvod, proč je řada z nich mezi svými klienty nechce. S žádostí o otevření účtu pro fond tak svěřenští správci nepochodí v Monetě Money Bank, mBank, Air Bank, Fio bance, Equa bank a Sberbank. A ani v retailových nabídkách velkých bank jako je Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB účty pro svěřenské fondy nefigurují. Tyto instituce nicméně uvádí, že jim ve specifických případech své služby nabídnout dokážou.

Účty svěřenským fondům neotvírá šest tuzemských bank. A ani další je nemají v běžných nabídkách. Do fondu také nejde vložit dům zatížený hypotékou.

"Česká spořitelna umožňuje otevření účtu svěřenského fondu, ale pouze klientům v obsluze Erste Private Banking, tedy banka musí klienta už znát," říká František Bouc z České spořitelny. Erste Private Banking je exkluzivní služba pro zákazníky s majetkem minimálně 10 milionů korun. I tak ale musí při zakládání účtu pro svěřenský fond projít přísnou compliance kontrolou. Výsledkem je, že zatím služby České spořitelny využívá jen 11 svěřenských fondů.

Nová evidence nezjednodušila ani spolupráci fondů s bankami, které jim své služby běžně poskytují. O informace o zakladatelích, obmyšlených a o listiny banky dál žádají přímo správce fondů. "Vliv to nemá vzhledem k faktu, že svěřenské fondy mají možnost v evidenci nezveřejňovat všechny detailní informace," uvádí Tomáš Zavoral z Raiffeisenbank. Ta už má mezi klienty několik desítek fondů.

A zcela nemožné v Česku zatím je vložit do fondu byt či dům zatížený hypotékou. Banky se totiž obávají, že by v případě nesplácení úvěru nemohly kvůli spe­cifické struktuře fondu nemovitost prodat, a dostat se tak ke svým penězům. Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů nicméně doufá, že tuto obavu bank se jí podaří brzy rozptýlit.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.