Michal Franěk, náměstek ministra spravedlnosti na panelové debatě Budoucnost insolvencí v Česku
Michal Franěk, náměstek ministra spravedlnosti na panelové debatě Budoucnost insolvencí v Česku
autor: Radek Vebr

Dokonce i lidé, kteří dluží miliony korun, mohou už brzy dostat šanci zbavit se svých závazků. Vyhnuli by se tak hrozbě exekucí. Poslanci dokončují novou podobu pravidel pro insolvence. Jejich návrh znamená vysvobození pro dlužníky, kteří si berou jednu půjčku za druhou. Věřitelům pomohou získat zpět alespoň část půjčených peněz.

Z nové podoby insolvenčního zákona má především zmizet hranice, která by osobní bankrot povolila jen lidem s dluhy nižšími, než je tisícinásobek životního minima − tedy 2,2 milionu korun. Ústavně-právní výbor sněmovny podpořil ve středu návrh poslance Jana Farského (STAN), který tuto hranici ruší. Krátce před hlasováním ve sněmovně se tedy zdá, že na oddlužení dosáhne více lidí, než bylo původně v plánu.

"Stanovený práh by byl nespravedlivý. Mnoha lidem se dluhy vyšplhaly ze statisíců na miliony. Neměli by možnost se závazků zbavit, přestože původně dlužili třeba jen pokutu za přestupky," uvedl Farský. Odkazoval na situaci lidí, kteří uvízli v dluhové pasti, protože si opakovaně půjčovali, aby splatili staré dluhy.

2,2 milionu korun

měla být maximální hranice celkové výše dluhu pro vstup do oddlužení. Jde o tisícinásobek životního minima.

Změnu podporují i zástupci ministerstva spravedlnosti, kteří s podmínkou původně přišli. Stanovením hranice 2,2 milionu korun chtěli ukázat, že oddlužení nebude úplně pro každého.

"Domnívali jsme se, že lidé, kteří mají tak vysoké dluhy, jsou dost bohatí, aby mohli splácet i jinak. Dospěli jsme ale k názoru, že limit nedává smysl," řekl Michal Franěk,
náměstek ministerstva spravedlnosti na čtvrteční
debatě HN o budoucnosti insolvencí v Česku.

S upraveným návrhem je spokojený. "Otevře cestu k oddlužení desetitisícům lidí, kteří by se o něj za současných podmínek ani nepokusili," uvedl Franěk.

V nové podobě pomůže zákon i věřitelům. Zatímco v případě exekuce dlužníka nemusí získat zpátky nic, při vstupu do osobního bankrotu jim dlužníci alespoň část půjčky splatí.

S novelou přišel loni tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), reagoval na klesající počet osobních bankrotů v Česku. Podle údajů společnosti CRIF jich loni bylo nejméně za posledních šest let. Podmínky oddlužení dnes splní pouze lidé, kteří splatí alespoň 30 procent závazků. Podle odborníků tato podmínka dlužníky od osobního bankrotu odrazuje. Pelikán chtěl umožnit bankrot i těm, kdo nezvládnou kromě odměny insolvenčnímu správci, tedy zhruba tisíce korun měsíčně, splácet nic. Taková možnost byla ale podmíněna snahou splácet po dobu sedmi let vše, co člověk splatit může. To ale poslanci odmítli.

S kompromisní variantou, která teď čeká na schválení, přišel poslanec Patrik Nacher (ANO). Nejvyšší dobu oddlužení stanoví na pět let. Po dlužníkovi se chce, aby splatil aspoň třicet procent závazků, ale soud může v odůvodněných případech uznat oddlužení i lidem, kteří splatí méně. Minimem však bude uspokojit věřitele aspoň stejnou sumou, jako odchází na účet insolvenčního správce. Za pět let by to tedy bylo minimálně zhruba 60 tisíc.

O návrhu budou poslanci hlasovat koncem října. Čtvrteční debata HN ukázala, že nynější návrh podporují zástupci ministerstva spravedlnosti, soudců, neziskových organizací i část opozice.