Hledejme shodu: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker by rád hlasoval o daních většinově.
Hledejme shodu: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker by rád hlasoval o daních většinově.
autor: archiv HN

Aby mohla Evropská unie rychleji jednat o aktuálních problémech, měly by se státy vzdát pravidla o jednomyslném hlasování. Alespoň v důležitých případech zahraniční a daňové politiky by si to přál předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Myslím, že bychom měli mít možnost rozhodovat o některých daňových otázkách kvalifikovanou většinou," prohlásil ve svém letošním projevu o stavu unie.

Odkazoval na současný stav, kdy v každé zemi platí odlišné daňové zákony. Firmy proto mohou přesouvat své zisky z jedné země do jiné kvůli mírnějším podmínkám, státy pak do unijního rozpočtu celkově odvádějí méně peněz. Země s výhodnějšími pravidly navíc vydělávají na úkor ostatních.

Unijní instituce mají v daňové politice pouze poradní hlas. Když chtějí evropští lídři například postupovat společně proti daňovým podvodům, musí se na tom shodnout zástupci všech 28 států zasedajících v Radě Evropské unie.

Evropská komise odhaduje, že se každý rok kvůli podvodům s DPH ztratí v unii 150 miliard eur. Problém je i s dalšími daněmi, třeba s daní z příjmů firem. Část peněz pak končí u zločineckých organizací, upozorňuje komise. "Mohli bychom je využít na služby pro veřejnost nebo ke zvýšení počtu pracovních míst. Evropané a firmy, kteří hrají fér, musí přestat platit vyšší daně než podvodníci," řekl Pierre Moscovici, evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii.

Evropští komisaři proto loni v říjnu zveřejnili plán, jak výběr DPH změnit. Usilují například o to, aby se zboží prodávané z jedné země unie do druhé danilo všude stejným způsobem. Nová pravidla, která podle komise sníží daňové úniky až o 80 procent, chtějí zavést do roku 2022. Ne všechny členské státy však s návrhy souhlasí.

Obavy o vyjednávací páku

Juncker a další vrcholní představitelé unie proto chtějí jednomyslnost při rozhodování o daních oslabit a přejít k většinovému hlasování. Přijetí návrhu by nově nemusely podpořit všechny členské státy, ale pouze jejich nadpoloviční většina, která současně zastupuje alespoň 65 procent obyvatel unie. Naráží však na odpor několika zemí včetně Irska, Lucemburska a také Česka.

"Jednomyslné hlasování zajišťuje všem zemím unie, včetně České republiky, možnost odmítnout navrhovaná opatření, která by nebyla v souladu s cíli jejich daňové politiky a která by mohla narušit její koncepci," uvedl Zdeněk Vojtěch, tiskový mluvčí ministerstva financí. Odpověděl tak na dotaz HN, jaké výhody plynou Česku ze současných daňových pravidel. Připomněl také, že zavedení většinového hlasování by mohlo vést k posílení role Evropské komise na úkor pravomocí národních vlád.

Podmínka toho, že se na řešení musí shodnout všichni, umožňuje vyjednat ústupky v jiné oblasti. Státy se jí proto nechtějí vzdát. Ještě v roli ministra financí využil tuto páku Andrej Babiš (ANO), který několik let blokoval návrh na zdanění elektronických knih nebo novin či magazínů sníženou sazbou DPH, jako je tomu u jejich papírových verzí. Ministři financí se na tom nakonec shodli až toto úterý a českým protestům ustoupili. Výměnou za souhlas Česko požadovalo změnu vykazování a placení DPH v řetězci obchodujících firem, známou jako reverse charge.

Nutnost souhlasu všech států brzdí i přijetí dalších návrhů. Jde třeba o zdanění zisku digitálních velikánů, jako jsou Google, Apple nebo Facebook. Daň má vybírat ten členský stát, kde firma peníze utrží, zatímco dnes k tomu podniky využívají státy s výhodnější daňovou sazbou.

Češi v Nizozemsku či na Kypru

Kvůli rozdílům v pravidlech přesunulo svá sídla do zahraničí i mnoho českých firem. Například skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera daní své zisky v Nizozemsku. Zakladatel největší české internetové společnosti Seznam.cz Ivo Lukačovič si zase jako sídlo firmy vybral Kypr.

"Takové jednání zásadně poškozuje férovost trhu, což je hlavní problém. Některé firmy se dostávají k minimální dani, zatímco firmy malé a střední, které neobchodují přes hranice, platí sazbu vyšší," popsal europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Podle něj zavedení většinového hlasování v některých otázkách neznamená, že státy ztratí možnost o daních rozhodovat podle svého. "Nejde o to, že by se měly sjednotit daňové sazby, to by i nadále bylo záležitostí každé země. Diskutuje se například o sjednocení daňového základu, tedy o tom, jak se počítá zdanitelný zisk," řekl Niedermayer.

Změnit systém hlasování je podle europoslanců a eurokomisařů nutné také proto, že základy daňové politiky unie jsou zastaralé. Princip jednomyslné shody vznikl už v 70. letech, kdy mělo evropské společenství pouze devět členů, a vyjednávání proto bylo jednodušší. "Ve společenství 28 států je téměř nemožné dosáhnout jednomyslnosti. Pravidla pro výběr DPH musíme přizpůsobit dnešnímu prostředí. Přechod na kvalifikovanou většinu prospěje všem zemím, protože výběr DPH je hlavním příjmem evropského rozpočtu," uvedl pro HN europoslanec Alain Lamassoure, který se za Francii daňovou politikou zabývá.