Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.
Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.
autor: HN – Jan Mudra

Téměř tři stovky lidí a firem z těch, kteří využili možnosti vydat takzvané korunové dluhopisy, už měly návštěvu z berního úřadu. Padlo 28 trestních oznámení pro podezření ze zneužití zákona. Ne všechna se ale budou řešit soudně a částky z dodatečného zdanění nenaplňují původní představy.

Kauza dluhopisů v nominální hodnotě jedné koruny vyvrcholila vloni, když vyšlo najevo, že výjimky v zákoně využil ještě coby podnikatel také Andrej Babiš. Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček kvůli tomu musel vloni v březnu předstoupit před poslance a vysvětlovat, zda jeho úřad vyšetřuje firmy, které šetří díky korunovým dluhopisům na daních. Poslance však nepřesvědčil, což uznává i sám Janeček. "Měli jsme reagovat dříve, souhlasím, že to byla chyba," prohlásil v rozhovoru pro HN.

62 milionů

korun doplatily na dani firmy, které vydaly korunové dluhopisy. Kontroly pokračují.

Podle čísel finančního ředitelství vytipovaly berní úřady 650 podezřelých fyzických i právnických osob. U 279 už úředníci zahájili kontrolu. "Třetinu máme zkontrolovanou, padlo 28 trestních oznámení, 18 bylo odloženo pro nedůvodnost," uvedl Janeček.

Vedle trestních oznámení finanční správa vyzvala dalších 29 firem, aby podaly dodatečné daňové přiznání. K nim se dobrovolně přidalo dalších dvacet.

Stát tak zatím ze třetiny zkontrolovaných získal na daních přes 62 milionů korun na doměřené dani, dalších 28 milionů může inkasovat v následujících letech. Je to částka, o kterou si zmíněné firmy nemohou na základě dodatečného zdanění snižovat původně vykazovanou daňovou ztrátu.

Korunové dluhopisy

◼ Holding Agrofert, který donedávna patřil premiéru Andreji Babišovi, vydal v roce 2012 korunové cenné papíry za tři miliardy, z nichž současný premiér a šéf hnutí ANO polovinu sám koupil. Tím si na deset let zajistil nedaněný roční příjem 90 milionů korun.
◼ Výhodu, kterou zákon v té době umožňoval, využilo 450 majitelů firem. Platilo pravidlo, že se výnos z úroků u korunových dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny u každého cenného papíru zvlášť, čímž vycházela nulová daň.

Dodatečně vybrané částky podle Janečka nenaplňují očekávání.

"U kontroly převodních cen jsou výsledky větší. Neříkám ale, že to jsou zanedbatelná čísla," řekl.

Úřady nezveřejnily, zda dodatečně platil i Babiš, jenž se o korunové dluhopisy po nástupu na ministerstvo financí začal zajímat z druhé strany. Nechal záležitost prověřit tehdejší náměstkyní Simonou Hornochovou.

"Na riziko nebylo dostatečně poukázáno. Kdyby se tak stalo, mohl jsem přijít a už by všechno jelo," dodal Janeček. Hornochová kontruje: "Pokud šéf GFŘ nepochopil, že je to všechno jeden velký tunel, nemá tam co dělat."

Původně spořicí dluhopisy určené domácnostem firmy vydávaly v roce 2012 za ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Když si daňové výhodnosti všimli majitelé velkých firem a nastalo hromadné vydávání cenných papírů v nominální hodnotě jedné koruny, byly zrušeny. Vláda dnes tlačí na jejich dodatečné zdanění.