"Smyslem je posílení práv autorů. Umožnit jim smazat díla, která byla zveřejněna a sdílena bez jejich souhlasu," popsal navrhované změny advokát František Vyskočil.
"Smyslem je posílení práv autorů. Umožnit jim smazat díla, která byla zveřejněna a sdílena bez jejich souhlasu," popsal navrhované změny advokát František Vyskočil.
autor: Zdeněk Král, iHNed.cz

Tvůrci autorských děl nevydělají na jejich nelegálním šíření internetem ani korunu, zato provozovatelům webových úložišť a sociálních sítí prodej reklamy a poplatky za stahování dobře vynáší. Evropští poslanci ve středu hlasují o nových pravidlech, která mají za cíl trh s autorskými díly narovnat a kromě jiného také zastavit nelegální kopírování či sdílení takového obsahu.

"Smyslem je posílení práv autorů. Umožnit jim smazat díla, která byla zveřejněna a sdílena bez jejich souhlasu," popsal advokát František Vyskočil z kanceláře Vyskočil, Krošlák a spol. Podle něj je také žádoucí, aby společnosti jako Facebook, Google, Amazon, české Ulož.to či Hellspy platily vydavatelům odměnu za to, že používají jejich obsah − třeba při posílání zpravodajských článků svým uživatelům na mobilní telefony.

Novou ochranu před vykrádáním vlastního on-line zpravodajství by získaly také mediální domy. Podle šéfa Unie vydavatelů Václava Macha by se tak například vydavatelstvím lépe zhodnotila investice do nákladných zahraničních cest jejich reportérů. Ta se dnes často nevyplácí, protože reportáže zveřejňují třeba vyhledávače na svých stránkách.

Zástupci evropských vydavatelů, autorů či produkčních společností o změny usilují s tím, že pokud bude obliba stahování nelegálního obsahu dál pokračovat, brzy se jim nevyplatí díla vytvářet. Přísnější pravidla mají ale i odpůrce v čele s Evropskou pirátskou stranou. Ti se obávají, že směrnice bude znamenat omezení svobody internetu, plošné monitorování obsahu a porušování práv svobody projevu. Kritika zaznívá i z řad českých odborníků, kteří se autorskými právy zabývají.

Jsou to všichni zloději?

"Nevnímám všechny poskytovatele platforem a úložišť jako zloděje. Drtivá většina služeb nespočívá v tom, že by někdo chtěl parazitovat na držitelích práv," uvedl například Michal Nulíček z advokátní kanceláře Rowan Legal na semináři, který v Poslanecké sněmovně koncem srpna pořádali piráti. Kvůli směrnici může podle něj dojít k ohrožení byznysu firem, jako jsou on-line bazary, galerie fotografií či písniček, například Bandzone. Bez ohledu na to, zda obsahují amatérskou nebo profesionální tvorbu. "Pro ně může zavedení povinných opatření představovat bariéru pro rozvoj podnikání," dodal Nulíček.

Odkazuje na to, že pravidla počítají s povinností zavést identifikační a rozeznávací technologie, které nelegálně šířený obsah na dané stránce rozeznají a zabrání jeho opakovanému sdílení. Taková zařízení už dnes má například Google, který do jejich vývoje investoval desítky milionů dolarů a práci stovek odborníků. "Nelíbí se mi vytvoření nerovnováhy v povinnostech poskytovatelů obsahu na jedné straně a autorských společností na straně druhé. Poskytovatelé nesou hlavní břímě veškerých aktivit a investic. Musí si pořídit takový systém, který nezákonný obsah identifikuje a znepřístupní," míní Nulíček.

Evropská unie přišla s návrhem na lepší ochranu autorských práv před dvěma lety, a to především na popud německých produkčních společností. Uživatelé dnes běžně nahrávají na sociální sítě nebo úložiště velké množství dat. Jejich provozovatelé však nemusí hlídat, zda není obsah nezákonný nebo neporušuje autorská práva. Filmy, knihy či hudbu ze svých stránek mnohdy nesmažou, ani když je na to původní autor upozorní. Tvůrci tedy prakticky nemají šanci zabránit nelegálnímu stahování vlastních děl. Jenomže automatická zařízení, která budou autorský obsah vyhledávat a mazat, znamenají náklady navíc.

"Směrnice může být likvidační pro malé podnikatele a start-upy. Ti nemusí najít dostatek financí k tomu, aby si filtrační zařízení mohli pořídit. Pokud budeme tímto způsobem postupovat, tak na internetu zůstanou jenom velcí hráči, jako je Google, kteří na to peníze mají," tvrdil na zmiňovaném semináři David Albrecht ze společnosti Za svobodný a bezpečný internet.

Není jasné, co Evropa požaduje

Advokát Nulíček dále kritizoval nepřesné znění navrhovaných pravidel. Některé pojmy jsou podle něj vágní a mohly by znamenat problém při vymáhání v praxi. Nešlo by o první takový případ. V uplynulých dvou letech firmy spravující osobní údaje zažily mnoho nejistoty kvůli požadavkům na jejich přísnější ochranu. Tu zavedlo nařízení známé jako GDPR, které platí od letošního května. Nařízení je napsáno tak obecně, že nebylo jasné, co přesně budou požadovat dozorové úřady.

"Kdo se věnoval GDPR, tak asi ví, že aplikovat v praxi velmi obecně napsaný právní předpis je skutečně problém. Opatření popsaná v GDPR jsou alespoň vymezená kritérii, která je nutné zohlednit. Návrh směrnice o autorských právech taková kritéria neobsahuje," zdůraznil Nulíček. Problém podle něj může reálně vzniknout, protože zavedení směrnice do národní legislativy je v režii jednotlivých zemí Evropské unie. "Není například jasné, na jaké společnosti právní úprava dopadá. Hrozí, že jednotlivé členské státy si vyloží směrnici různě a podmínky pro podnikání na internetu na území unie se budou lišit," řekl Nulíček.

Takové situace už se na evropském trhu objevily. Příkladem mohou být problémy dopravních společností z východu Evropy včetně Česka kvůli směrnici o vysílání pracovníků. Požaduje, aby zaměstnanci vyslaní na cestu do zahraničí dostávali odměnu alespoň takovou, jakou dostávají pracovníci na tamním trhu. Cílem opatření bylo původně zabránit zneužívání východoevropských dělníků jako levné pracovní síly. Některé státy v čele s Německem a Francií však vymáhají stejně vysoké odměny i od zahraničních speditérů, kteří zemí pouze projíždějí. Chrání tak svůj trh před firmami, které mají konkurenční výhodu díky levnější pracovní síle.

Nulíček je přesvědčený, že současná právní úprava je dobrá, ale i tak je prostor ke zlepšení. "V praxi existují problémy s nahlašováním závadného obsahu a jeho následným stahováním z internetu. Je tu prostor pro zlepšení vzájemné komunikace mezi autorskými společnostmi a poskytovateli obsahu. Stejně tak ve vymahatelnosti," myslí si.

Tvrzení, že by byla dnešní pravidla dostatečná, však držitelé autorských práv odmítají. Uvádí, že digitální vykrádání děl je pro ně likvidační. "Náš problém nejsou pouze velcí hráči jako Google, ale také úložiště, jejichž byznys stojí až z 90 procent na nelegálním užití obsahu. Například malí a střední nakladatelé mohou mít komerčně zajímavých pouze okolo deseti autorských děl. Pokud jim je někdo vykrade a zaplaví tím internetový trh, tak mohou svůj byznys zavřít," uvedla Oldřiška Rychtaříková, která zastupuje společnost Bontonfilm. Kvůli rozporuplným názorům na znění nových pravidel není jisté, jak se k nim evropští poslanci během jednání postaví. Výsledkem hlasování by podle plánu měla být shoda na podobě pravidel, se kterou potom půjdou do společného jednání s členskými státy.

Advokát Nulíček kritizuje nepřesné znění navrhovaných pravidel. Některé pojmy jsou podle něj vágní a mohly by znamenat problém při vymáhání autorských práv v praxi.
Advokát Nulíček kritizuje nepřesné znění navrhovaných pravidel. Některé pojmy jsou podle něj vágní a mohly by znamenat problém při vymáhání autorských práv v praxi.
Foto: Rowan Legal