Ministerstvo spravedlnosti chce uvolnit české věznice. A přesvědčit tuzemské soudce, aby mnohem více než dosud ukládali peněžité tresty. Zatímco v sousedním Německu odejde s peněžitým trestem od soudu 80 procent odsouzených, v Česku to byl loni jen každý sedmý. Do připomínkového řízení proto nyní ministr spravedlnosti Jan Kněžínek poslal novelu trestního zákoníku a trestního řádu, která má udělování peněžitých trestů zjednodušit.

Na to, že se peněžité tresty využívají zbytečně málo, upozorňuje i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Právě Nejvyšší soud spolu s Nejvyšším státním zastupitelstvím se již několik let snaží, aby se toto číslo zvedalo. A soudce či státní zástupce na seminářích přesvědčují, aby peněžité tresty více udělovali i navrhovali.

21 784

lidí je nyní v tuzemských věznicích. Z nich si 19 708 odpykává trest, 1682 je pak ve vazbě.

Počet udělených peněžitých trestů sice za poslední čtyři roky vzrostl na dvojnásobek, ale podle Šámala by to mohlo být ještě více. "Německo s 80 procenty je extrém, který souvisí i s vyšší životní úrovní. Ale například v Rakousku peněžitými tresty končí zhruba 30 procent případů a takové číslo by mohlo být i u nás," říká.

To, že se peněžité tresty nyní tak málo ukládají, vysvětluje předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra jejich administrativní náročností.

Podle stávající právní úpravy mají po nezaplacení peněžitého trestu přijít na řadu veřejně prospěšné práce a domácí vězení. A až poté případné odnětí svobody.

Vězení, nebo pokuta?

Počet trestných činů

Kriminalita v Česku – alespoň podle soudních statistik – postupně klesá. Zatímco v roce 2014 bylo odsouzeno 72 825 lidí a o rok později o sedm tisíc méně, loni to bylo už jen 55 705 lidí. Nepodmíněný trest vězení si jich vyslechlo 9568.

Peněžité tresty v Česku

Počet udělených peněžitých trestů naopak postupně stoupá, z 3798 v roce 2014 na 8128 loni. Tento druh trestu tak dostalo 14 procent odsouzených. Nejčastěji za řízení pod vlivem drog či alkoholu.

Peněžité tresty v cizině

Soudy v jiných státech udělují peněžitých trestů násobně více. V Německu si jej vyslechlo přes 80 procent odsouzených, ve Finsku a Maďarsku okolo 50 procent, v Rakousku či ve Francii 30 procent.

Lidé ve vězení

Po amnestii Václava Klause z 1. ledna 2013 klesl počet vězňů v Česku z 23 na 16 tisíc.

Postupně ale stoupl zpět na původní úroveň, k počátku týdne bylo v českých věznicích 21 784 odsouzených. Kapacita zařízení byla naplněna na 107 procent.

"To už je trojí rozhodování toho samého soudce, které ho zdržuje v jiné práci. Pokud by existovala varianta 'nezaplatíš a hned ti posíláme příkaz k dodání do výkonu trestu', tak by soudci ten trest násobně využívali," věří Vávra.

Navrhovaná novela jde tímto směrem: oba mezistupně vypouští a v případě, že odsouzený v určené lhůtě nezaplatí, nařizuje rovnou nástup k výkonu trestu. Nicméně lhůtu, během níž je nutno zaplatit, výrazně prodlužuje.

"Prodloužení lhůty má umožnit řádné zaplacení i méně majetným odsouzeným," vysvětluje Kněžínek.

Novela také výslovně říká, že policie a státní zástupci mají již od počátku začít důkladně zkoumat, jaký má obviněný majetek, aby bylo brzy zřejmé, zda má peněžitý trest vůbec smysl.

Ministerstvo také chce zjednodušit vymáhání pohledávek vůči odsouzeným. Ty už dosáhly 6,6 miliardy korun. Dosud soudy či vězeňská správa vymáhají pohledávky samy či prostřednictvím exekutorů, navíc podle nejednotných pravidel. Z pohledávek starších více než rok se vymůže pouhých 10 procent.

Nově má tak vymáhání přejít na celní správu. "Ve většině zemí na světě platí, že tyto pohledávky pro stát vymáhá centrálně jeden úřad," kvituje tuto změnu Vávra, podle něhož to soudům hodně uvolní ruce. Celní správa by proto měla posílit o dalších 137 lidí a převzetí této agendy by ji mělo stát na 70 milionů ročně. O kolik by mohl klesnout počet lidí ve vězení či jak se zvýší úspěšnost vymáhání dluhů, však není zřejmé.

"Předpovídat vývoj kriminality a s tím související naplněnost věznic není dost dobře možné," vysvětluje Kněžínek s tím, že specializovaná celní správa bude ve vymáhání určitě úspěšnější než samy soudy.

Související