Se zavedením jasných pravidel o protiprávním jednání zatím české firmy moc nespěchají. To se jim podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana může v zahraničí vymstít.
Se zavedením jasných pravidel o protiprávním jednání zatím české firmy moc nespěchají. To se jim podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana může v zahraničí vymstít.
autor: HN – Jiří Němeček

Počátkem roku Krajský soud v Brně poslal do vězení pětici pachatelů za 22milionový daňový únik při obchodu s parfémy: hlavní viník dostal osm roků a osm měsíců vězení. Ačkoliv se zboží dováželo přímo z Indie, papírově se prohnalo přes několik firem, které si neoprávněně naúč­tovaly odpočty DPH.

Verdikt sice ještě není pravomocný, ale jednu zvláštnost má. Trest dostala i trojice firem zapletená do podvodů. Podle zákona o trestní odpovědnosti firem musí uvedené společnosti zaplatit tři miliony korun. Je to dosud nejvyšší uložený trest podle zmíněného zákona, který začal platit před necelými sedmi lety.

Nejčastější tresty

◼ Firmy byly v letošním roce nejčastěji obviněny ze zkrácení daně nebo neodvedení pojistného či podobné platby – ze 169 letošních případů to bylo 61krát. Druhý nejčastější trestný čin je podvod (31), třetí je zkreslování údajů o stavu hospodaření (11).

Nejznámější případy

◼ Na soud čeká například osm firem včetně Metrostavu, které jsou stíhány za manipulování zakázek v kauze středočeského hejtmana Davida Ratha. Známý je také případ Agroteku z holdingu Agrofert, který čelí obžalobě z korupce při zakázkách České pošty.

Před soudem od té doby skončilo 810 firem, z nichž více než polovina si již vyslechla pravomocně odsuzující verdikt. Jenže takto vysoké jsou zatím výjimkou. Nejčastější bývá pokuta v řádu desítek tisíc korun nebo povinnost na své náklady zveřejnit v tisku rozsudek. Padesát pět případů bylo podmíněně zastaveno a v deseti firmy přistoupily na dohodu o vině a trestu. Celkem bylo dosud obviněno 1239 firem. Zákon sice dává možnost nařídit i "smrt" firmy a soudy ji využívají. Jde ale většinou o nefunkční "skořápky", a stát je navíc musí zlikvidovat na své náklady.

Od roku 2016 přitom novela zákona dává firmám možnost se vyvinit z případné trestní odpovědnosti. A to když zavedou fungující compliance management systém − tedy protikorupční opatření. Musí pak s nimi své zaměstnance důkladně seznámit. Tyto firmy potom prokážou, že vynaložily na prevenci podvodů a korupce "veškeré úsilí, které po nich bylo možno spravedlivě požadovat."

Značná část tuzemských firem ale na zavedení jasných pravidel, která by snížila riziko jejich protiprávního jednání, zatím neslyší. To se jim podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana může vymstít, když zamíří do zahraničí. "Tady padají pokuty v řádu desítek tisíc korun, to jsou směšné částky. Například v USA či Velké Británii ty tresty mohou být fatální," uvedl Zeman.

1239 firem

bylo od roku 2012 obviněno podle zákona o trestní odpovědnosti firem. U soudu skončilo 810 z nich, ve 429 případech padl už pravomocný verdikt.

Příkladem může být společnost Siemens, která musela v USA za korupci a nenastavení účinného protikorupčního systému zaplatit 800 milionů dolarů, tedy asi 17 miliard korun.

Podle analytičky Nejvyššího státního zastupitelství Jitky Logesové přitom není složité zjistit, že firma sice naoko uvedený systém zavedla, ale ve skutečnosti se jím příliš neřídí. "Firma si zaplatí vytvoření programu, ale potom výslechem zaměstnanců zjistíte, že nebyli proškoleni. Posuzuje se i to, jestli zaměstnanci tomu systému věří − pokud ne, tak není efektivní," poukazuje Logesová. V tom případě se firma jen těžko vyviní a trest dopadne nejen na konkrétního zaměstnance, který se provinil, ale i na ni samotnou.

Nejvyšší státní zastupitelství nyní vydalo aktualizovanou metodiku, která radí, jak nejlépe prevenční systém nastavit. A také pořádá semináře, kde firmám, ale i policii a advokátům zmíněnou problematiku vysvětluje. "Firmy by měly rychle pochopit, že musí být aktivní v oblasti prevence," dodal Zeman.

Autoři: Marek Pokorný