Rybářství Třeboň v účetním roce do září 2017 prodalo 3246 tun ryb a utržilo 342 milionů korun. Ilustrační foto.
Rybářství Třeboň v účetním roce do září 2017 prodalo 3246 tun ryb a utržilo 342 milionů korun. Ilustrační foto.
autor: René Volfík

Brněnský Ústavní soud bude muset řešit ojedinělý spor: zestátnění rybníků, které patřily církvím, ale stát je počátkem 90. let prodal v privatizaci. A to i přes blokační paragraf, který zmrazil nakládání s bývalým církevním majetkem, jejž církve vlastnily při převratu v únoru 1948.

Na Ústavní soud se obrátily velké rybářské podniky, které na rybnících od počátku 90. let hospodaří − lídr tuzemského trhu Rybářství Třeboň a Rybářství Chlumec nad Cidlinou. Soudy loni přikázaly, že rybníky musí vrátit státu, aby mohly být vydány církvím. A obě firmy neuspěly ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu.

Třeboňští rybáři se neúspěšně soudili se třemi farnostmi, společnost z východočeského Chlumce prohrála spor s benediktinským opatstvím z pražského Břevnova.

Církevní restituce

1991 – sněmovna schvaluje tzv. blokační paragraf zákona o půdě, podle něhož nelze převádět původně církevní majetek do vlastnictví dalších osob.

1993 – Rybářství Třeboň i Rybářství Chlumec nad Cidlinou jdou do privatizace včetně církevních
pozemků a rybníků.

2013 – začíná platit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Církve a náboženské řády mají dostat zpět majetek, který vlastnily v únoru 1948, či adekvátní náhradu.

2017 – soudy rozhodly, že obě rybářství získala některé rybníky neoprávněně a mají je vrátit státu, aby o jejich vydání mohli požádat jejich původní vlastníci.

V obou případech jde jen o několik rybníků, tedy zlomek z celkového majetku uvedených firem. Rybářské firmy se ale cítí poškozeny a zdůrazňují, že bývalé církevní rybníky privatizovaly v dobré víře.

Ústavní soud už zaregistroval podnět ke sporu, který Rybářství Třeboň prohrálo s římskokatolickou farností v Novosedlech nad Nežárkou o dvanáctihektarový Farský rybník. "Namítají porušení práva vlastnit majetek a práva na spravedlivý proces," uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. Další ústavní stížnost ve sporu s farností z Českého Krumlova podají rybníkáři v nejbližších dnech.

Ředitel Rybářství Třeboň Jan Hůda tvrdí, že rybníky nabyli v dobré víře. Řídili se pokyny tehdejšího Fondu národního majetku, který nakázal zahrnout do privatizačního projektu vše, co potřebují k výrobě. Tak do něj dali i zmíněné rybníky.

"Žádný úředník neřekl, že děláme špatně, když jsme je dali do zakladatelského projektu. A to i s poznámkou, že jsou majetkem církve," tvrdí Hůda, který byl u privatizace od počátku.

Tehdy byl ředitelem státního podniku a podklady pro privatizaci připravoval, a dokonce podepsal protokol o předání. A na druhé straně byl i tím, kdo podepsal protokol o převzetí za nového majitele. Právě jeho dvojrole i to, že v privatizačním projektu je uvedeno, že před rokem 1950 pozemky patřily církvi, vedly soud k tvrzení, že firma rybníky nedrží v souladu s dobrými mravy.

To, že by si privatizaci připravil pro sebe, ale odmítá. "Podnik šel do kuponové privatizace, uspěli jsme proti sedmi dalším projektům," poukazuje a zdůrazňuje, že rybníky firma i zaplatila.

Minulý týden se pak na Ústavní soud obrátilo i Rybářství Chlumec nad Cidlinou. To by mělo zase vrátit dva rybníky u Nového Bydžova − desetihektarový Štěpánovský a poloviční Nový, které původně patřily řádu strahovských benediktinů.

I v tomto případě soudy konstatovaly, že rybníky a další dva hektary okolních pozemků získala firma v rozporu s blokačním paragrafem, a převod tak byl absolutně neplatný. "Nabyvatel nemohl být v dobré víře, že je oprávněným uživatelem pozemků," uvedl Krajský soud v Hradci Králové, podle něhož údaje v privatizačním projektu také musely vzbudit pochybnosti.

Ředitel chlumeckého rybářství Ladislav Vacek to ale odmítá. Podle něj benediktini přišli o rybníky už při první pozemkové reformě v roce 1920. Církev pak prý až nyní přišla s doklady, že v roce 1935 část majetku dostala zpět jako zmírnění křivd první pozemkové reformy a že byly v dubnu 1948 znárodněny podruhé.

"Jenže to v době, kdy šly rybníky do privatizace, v podkladech nebylo," říká Vacek, který byl u privatizace stejně jako Hůda − byl vedoucím účtárny státního rybářství.

Rybářství Třeboň již rybníky předalo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. "Prozatím jsme uzavřeli s rybáři dohodu o užívání," uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka, podle něhož nyní čekají, až církve požádají o vydání.

V případě východních Čech podle Ležatky běží proces převzetí. V tomto případě se ale dohoda o dalším využití s rybáři nerýsuje. "Ať si na nich hospodaří, kdo chce," konstatuje rezolutně Vacek. "Považujeme to za obrovskou křivdu, já se tam už ani nepojedu podívat, protože by mně krvácelo srdce," říká.