V případě schválení zákona by soudy nově měly poskytovat pouze rozhodnutí "ve věci samé", což znamená, že by měla být neveřejná všechna rozhodnutí procesního charakteru.
V případě schválení zákona by soudy nově měly poskytovat pouze rozhodnutí "ve věci samé", což znamená, že by měla být neveřejná všechna rozhodnutí procesního charakteru.
autor: HN – Jiří Koťátko

Vláda chce omezit zákon o svobodném přístupu k informacím. K návrhu zákona o zpracování osobních údajů přilepila formulaci, která především novinářům zkomplikuje práci.

"Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé," stojí ve sněmovním tisku. V důsledku toho by se tak na veřejnost nemohly dostat informace o tom, že soud poslal politika do vazby nebo že něčí trestní stíhání bylo zastaveno. Novela zatím prošla prvním čtením, do druhého se dostane zřejmě v září. Na plánovanou změnu zákona upozornil server iRozhlas.cz.

"Novela říká, že například v korupční kauze se na případ můžeme ptát teprve až bude rozsouzený, tedy až bude úplně hotovo," vysvětlil pro iRozhlas novinář Vojtěch Blažek ze Seznam Zpráv. "Neumím si představit, jak by to fungovalo ve chvíli, kdy by se třeba nad sledovanými soudními kauzami na několik let úplně zatáhla opona," dodává.

Zmiňovaný zákon o zpracování osobních údajů také definuje přestupek, jehož se "fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba dopustí tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem". Podle iRozhlasu si tím zákonodárci pojistili nedostupnost informací o trestním řízení. Jako jiný právní předpis je v návrhu zmíněn trestní řád.

Horní hranice základní pokuty za porušení zákazu je milion korun, médiím pak hrozí postih až do výše pěti milionů.

V případě schválení zákona by soudy nově měly poskytovat pouze rozhodnutí "ve věci samé", což znamená, že by měla být neveřejná všechna rozhodnutí procesního charakteru.

Podle ministerstva vnitra, pod které tento zákon spadá, jde o ochranu spravedlivého procesu, který by mohlo podrobné informování narušit.

"Stran trestního řízení je návrh odůvodněn požadavkem na ochranu spravedlivého procesu, s nímž je "on-line" informování o řízení zejména v přípravném stadiu neslučitelné. V jiných zemích je úprava ještě přísnější a zajištění spravedlivého procesu je v některých zemích vymáháno i trestní cestou," uvedl pro Radiožurnál Ondřej Krátoška z tiskového odboru ministerstva.

Podle iRozhlasu už dříve platilo, že se občané nedostanou k informacím, které policisté vypracovali v rámci boje se zločinem. Novela by však tuto výjimku rozšířila na všechny státní orgány a informace o veřejném pořádku. Z dosahu veřejnosti by tak zmizely například informace o umístění rychlostních radarů či o odtazích. To však podle Krátošky v praxi nehrozí.

Podle pirátského poslance Ondřeje Profanta, který podal k zákonu pozměňovací návrh, je novela informačního zákona zbytečná. "Přináší pouze věci, které si přeje ministerstvo vnitra – tedy primárně policisté –, ale nevyvažuje vůbec práva občanů. Návrh mění spoustu věcí, které na první pohled vypadají jako detaily. Ale silně rozšiřuje možnosti úřadů zamítnout žádost o poskytnutí informace," řekl Profant iRozhlasu.

Navrhované změny se nelíbí ani autorovi informačního zákona Oldřichu Kužílkovi. Podle něj dopadnou mimo jiné na kauzy jako Čapí hnízdo. "Toto je podloudná, legislativně zvrácená taktika – že se změny zákona přilepí k nějaké jiné normě. Ten, kdo je tam napsal, počítá s tím, že v parlamentu nebude kapacita si to vůbec uvědomit a něco s tím dělat, a že se tak navrhované změny snadněji proválcují," říká.

Autoři: gal