S lidmi v exekuci mají družstva stále větší problémy - Ilustrační foto.
S lidmi v exekuci mají družstva stále větší problémy - Ilustrační foto.
autor: HN – Martin Svozílek

Bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) se potýkají se stále většími problémy s pohledávkami vůči svým členům. Tyto dluhy vznikají v situacích, kdy jeden z vlastníků řádně neplatí do společného fondu oprav a zálohy za služby. Ostatní majitelé bytů nebo družstevního podílu jsou následně nuceni za takového nájemníka platit ze společných prostředků, čímž vzniká dluh vůči družstvu nebo SVJ.

Svaz českých a moravských bytových družstev uvádí, že poměr nedobytných pohledávek k celkovému dluhu se zvýšil z 28 procent v roce 2016 až na 48 procent v roce 2017. Celková dlužná částka v loňském roce činila už více než 250 milionů korun.  "Nárůst poměru nedobytných pohledávek sledujeme již několik let a jedná se o závažný problém,“ říká Jan Vysloužil předseda Svazu českých a moravských bytových družstev.

Problémy s nedobytnými pohledávkami mají regionální charakter. Z dat Svazu vyplývá, že problematické jsou zejména oblasti severních Čech a severní Moravy.  

"My jako Sdružení nevnímáme zásadní skokový nárůst nedobytných pohledávek, pokud jde o celorepubliková čísla. Problémem jsou spíše severní regiony Čech a Moravy, kde se jedná o širší problém obchodu s chudobou, a kde družstva nepochybně problémy s nedobytnými pohledávkami mají," říká František Lebl předseda Sdružení bytových družstev a SVJ.

Toto sdružení zastupuje především menší družstva a společenství vlastníků z Prahy a středních Čech představujících často jeden bytový dům, kde problém s nedobytnými pohledávkami existuje, ale v menším měřítku než u větších družstev z problematických regionů.

Regionální rozložení problému je dané špatnou sociální situací v severních regionech Česka a také místní bytovou situací. Ceny bytů jsou v těchto oblastech výrazně nižší než v Praze, středních Čechách a jiných velkých městech. Pokud se podaří dlužníkův byt prodat, má v současné podobě insolvenčního zákona nárok na 10 procent z částky společenství vlastníků na umoření jejich pohledávky. Částky za byt jsou však v těchto regionech často nízké a nestačí na pokrytí celé pohledávky.

Nárůst nedobytných pohledávek je možné dát do kontextu problému zvyšujícího se počtu lidí s více exekucemi, kteří se následně propadají do dluhové pasti a nejsou schopni dostát svým finančním závazkům. Problematika vícečetných exekucí je citelně znatelná právě v severních regionech Česka a překrývá se s vyšším výskytem nedobytných pohledávek bytových družstev a SVJ v postižených regionech.

Organizace zastupující družstva a společenství vlastníků spolupracují ve snaze zasáhnout do podoby projednávané novely insolvenčního zákona, která by umožňovala úplné oddlužení.

"Dluhy z bydlení by nemělo být možné úplně oddlužit. Protože družstva jsou v pozici věřitele proti své vůli. Pokud oddlužíme člověka, ten pak dál žije v bytě a nadále neplatí. To může vést až k druhotné platební neschopnosti, kdy členové družstev a společenství vlastníků musí opakovaně uhradit poplatky za dlužníka a je samotné to pak může přivést k finančním problémům," řekl Lebl Hospodářským novinám.  

"Novela bývalého ministra Pelikána je pro družstva a společenství vlastníků bytů velmi špatná. Člověk, který projde insolvencí se zbaví svých dluhů i na úkor sousedů. Toto se mi zdá mírně řečeno neetické," navazuje Jan Vysloužil.

Problémem je, že se družstva do pozice věřitelů dostávají nedobrovolně a při umořování dluhů nemají přednostní právo podobně jako výživné nebo státní pohledávky. "My jako Svaz navrhujeme, aby pohledávky vzniklé z bytového spoluvlastnictví nebylo možné oddlužit skrze insolvenční řízení," řekl Jan Vysloužil.

Svaz českých a moravských bytových družstev zastupuje zhruba 650 000 bytových a nebytových jednotek, což představuje cca 18 procent celého bytového fondu v ČR.

Autoři: Tomáš Nyč