GDPR doléhá na média: Televize očekávají stížnosti a vysoké pokuty, pokud se na obrazovkách objeví například záběry z demonstrací.
GDPR doléhá na média: Televize očekávají stížnosti a vysoké pokuty, pokud se na obrazovkách objeví například záběry z demonstrací.
autor: HN - Matej Slávik

Kvůli novým evropským pravidlům pro ochranu osobních údajů má část veřejnosti obavy o zachování svobody projevu. Někteří novináři se například domnívají, že nemohou zveřejnit informace bez souhlasu těch, o nichž reportáže píší. Televize očekávají stížnosti a vysoké pokuty, pokud se na obrazovkách objeví například záběry z demonstrací. Vše by mohlo vést až k tomu, že činnost médií ovlivní autocenzura novinářů, kteří raději upustí od zveřejnění informací z obavy před sankcemi za porušení zákona.

"Je třeba zabránit mezním situacím. Vzhledem k tomu, že nevíme, jaká bude praxe, mohou už preventivní opatření vydavatelů ohrozit činnost médií," uvedl pro HN autor pozměňovacího návrhu zákona, který řeší výjimky z GDPR pro novináře, Patrik Nacher (ANO).

Názory, do jaké míry může nové nařízení omezit svobodu projevu a ovlivnit práci mediálních domů, se však různí. HN proto zmapovaly postoj klíčových státních institucí a některých zástupců z advokátní praxe k tomu, do jaké míry je svoboda projevu kvůli přísnějším pravidlům ochrany citlivých dat v ohrožení.

 

Nařízení o ochraně osobních údajů

◼ GDPR přijala Evropská komise v roce 2016. Jeho cílem je posílit a sjednotit pravidla ochrany citlivých dat i jejich vymáhání ve všech členských zemích Evropské unie. Nařízení je účinné od letošního 25. května. Dva roky měly vlády členských států na to, aby přijaly opatření, která ho ukotví do národních právních řádů. Tím je v Česku zákon o zpracování osobních údajů, vláda ho však zatím nestihla projednat. Česká republika není jedinou zemí, která adaptační zákon ke GDPR zatím nemá. Ke 25. květnu neměla národní úpravu asi třetina členských zemí, nyní jde asi o pět států.

◼ Evropská unie dává jednotlivým zemím možnost si pravidla v některých oblastech upravit, a to kvůli odlišným zvyklostem a rozdílnému nastavení právní praxe. Příkladem jsou výjimky pro vědce, umělce či novináře. Zde mají být pravidla nastavena tak, aby nezasahovala do svobody projevu.

 

2 roky

měli čeští zákonodárci na to, aby připravili adaptaci k GDPR.

"Výjimky pro mediální účely potřebujeme především proto, aby měli novináři jistotu, že si s povinnostmi plynoucími z GDPR nemusí dělat starosti," uvedl Jan Potměšil, vrchní ministerský rada Ministerstva vnitra ČR, který se podílel na přípravě českého adaptačního zákona k GDPR. "Je vhodnější mít explicitní zákonnou úpravu výjimek, než abychom řešení střetů norem GDPR se svobodou tisku nechávali až na soudech," vysvětlil Potměšil.

Problém může být s kverulanty

Nové nařízení je účinné od letošního května. Jeho cílem je posílit a sjednotit pravidla pro ochranu osobních údajů na celém území Evropské unie a zabránit neoprávněnému obchodování s citlivými daty. Většina ustanovení platí přímo a "nepřekládá" se do vnitrostátních zákonů, ve vymezených oblastech si však vlády členských zemí mohou stanovit odchylky. K těm patří i výjimky pro činnost vědců, umělců nebo zejména novinářů.

Podle Potměšila by se mohly v budoucnu objevit problémové případy, kdy se lidé s odkazem na GDPR budou snažit zabránit zveřejnění nelichotivé zprávy o své osobě. Mohli by se také například domáhat informací, které o nich novinář nasbíral. V takových sporech by bylo rozhodující, jak nová pravidla vyhodnotí české soudy, což není možné předvídat.

"Vyplývá to už ze samotného nařízení. Pokud má správce osobních údajů, v tomto případě novinář, oprávněný zájem, může s daty pracovat. A dělat reportáž je oprávněný zájem," řekl Potměšil. Podle něj není tedy pravda, že novinář nutně potřebuje souhlas, aby mohl s osobními údaji pracovat, výslovně jej k tomu opravňuje i občanský zákoník a svobodu tisku garantuje i ústavní pořádek.

Zároveň však dodal, že oprávněný zájem ještě novináře automaticky nezbavuje všech povinností plynoucích z GDPR. Před rozhovorem by například dnes správně měli poučit svého respondenta o všech jeho právech v oblasti ochrany osobních údajů. To je však v praxi téměř nepředstavitelné.

Český zákon a připravované výjimky mají proto pomoci zachovat rovnováhu ústavně zaručených práv a svobod, tedy ochrany soukromí na jedné straně a svobody projevu na straně druhé. Takzvaným adaptačním zákonem měla vláda ukotvit evropské nařízení do českého právního řádu.

Výjimky jako jistota pro novináře

"Problémy lze vymýšlet, ale jenom tehdy, pokud problémy vymýšlet chci. My proto připravujeme normu, která bude výslovně garantovat, že novinářská práce je zákonným titulem. Výjimky mají navíc sloužit pro účely právní jistoty a vyloučení sporů o rozsahu práv a povinností novinářů, aby bylo jasné, že o tom nemůže být vedena žádná diskuse," vysvětlil Potměšil.

Omezení pro média

Evropa zpřísnila pravidla pro ochranu osobních údajů. Nového nařízení se obávají i někteří novináři. Česká vláda proto připravuje návrh zákona, který zajistí, že nová legislativa jejich činnost neomezí. HN zjišťovaly, do jaké míry je svoboda projevu kvůli GDPR v ohrožení.

Ivana Janů, předsedkyně ÚOOÚ
◼ "Neshledávám v podmínkách pro zpracování osobních údajů médii důsledky vedoucí k omezení, jimiž se hojně – právě v médiích – argumentovalo. Ostatně média na své praxi nezměnila ke květnu viditelně vůbec nic," uvedla Janů na dotaz, do jaké míry může být svoboda slova kvůli GDPR omezena. Zároveň dodala, že i sám úřad momentálně čeká na adaptační zákon, a funguje tedy podle stávající právní úpravy. Kontroly "na GDPR" zahájí až s časovým odstupem.

Jan Potměšil, právník, podílel se na přípravě adaptačního zákona
◼ "Výjimky pro novinářské zpracování znamenají právní jistotu. Vládní návrh, a ještě důsledněji poslanecký návrh zákona, usiluje o maximální zachování dosavadní praxe a právního stavu, pro novináře se tedy nic nemění. Novou povinností je zpracování záznamu o činnostech zpracování, což však dopadá na mediální dům, nikoliv na novináře, kteří pro médium pracují," vysvětlil potřebu speciální právní úpravy.

Karin Pomaizlová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha
◼ "Riziko skutečného citelného zásahu do svobody tisku spíše nehrozí, a pokud ano, tak v relativně krajních případech. Tomu odpovídá i současná realita, kdy podle našich informací praktická činnost žurnalistů není obecným nařízením zásadně dotčena a k omezování svobody tisku nedochází," představila Pomaizlová pohled soukromé advokátní praxe.

Před účinností GDPR však zákonodárci národní úpravu připravit nestihli. Zákon o zpracování osobních údajů, který nahradí dosud platnou legislativu z roku 2000, nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně.

Ministerstvo vnitra proto čelí kritice části opozice a zájmových skupin za to, že kvůli chybějícímu předpisu nastala v některých oblastech právní nejistota a není jasné, jaké povinnosti bude Úřad pro ochranu osobních údajů vymáhat a jaké prohřešky pokutovat.

Podle Ivany Janů, předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů, však mohou mít problémy pouze ti, kteří již dříve nedodržovali platný zákon o ochraně osobních údajů, a to i v případě novinářů.

"Situace mediálních správců je plně srovnatelná s jinými skupinami, a to včetně toho, že zpracování osobních údajů současně upravují existující vnitrostátní zákony, a logicky i toho, že správci, kteří zákony ctili před 25. květnem, mají méně starostí než ti, kteří je nectili," uvedla Janů.

Zákon už dnes obsahuje například povinnost dbát na ochranu osob před neoprávněným zásahem do soukromí nebo na zachování lidské důstojnosti.

Pokud tedy média dodržují základní etická pravidla novinářské práce, nemusí se nových pravidel obávat. Nepůjde-li o reportáž v utajení či pod skrytou identitou, měl by se například novinář před získáváním informací od druhých představit příslušností k médiu.

K případnému omezování svobody slova se vyjadřuje i řada advokátních společností. "Výjimky budeme potřebovat pouze v minimu případů. Půjde o situace, kdy novináři vytváří celé evidence údajů, které GDPR přímo podléhají," popsala například Karin Pomaizlová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing.

Podle ní není zatím vůbec jasné, do jaké míry GDPR na žurnalisty prakticky dopadá. "Samotné napsání článku, byť o nějaké osobě, dle našeho názoru nebude zahrnovat tvorbu evidence. Odlišná situace může být u investigativní žurnalistiky, kde si lze představit tvorbu a zpracovávání rozsáhlejších bází osobních údajů," uvedla Pomaizlová.

Český adaptační zákon, stejně jako připravované výjimky, by tedy měl především ujistit novináře, ale i veřejnost, že se na jejich fungování kvůli GDPR nic nemění. Důležitý je také zejména proto, aby vysvětlil, jak se vypořádat s novými právy respondentů.

Komplikací pro práci médií by mohlo být například právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů − než ji právní oddělení mediálního domu vyhodnotí, musel by novinář přerušit svou práci na dané reportáži. Tím by se práce novinářů výrazně zdržela.