jarvis_5b22adeb498eba1f750776fa.jpeg
Ministryně financí Alena Schillerová.
autor: HN – Libor Fojtík

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zvažuje emisi státních dluhopisů, do kterých by mohly domácnosti investovat své úspory. Podobnou možnost stát nabízel v letech 2012 až 2014. Své peníze tehdy státu půjčily prostřednictvím takzvaných korunových dluhopisů desetitisíce drobných střadatelů. "Poslední emise proběhla v červnu roku 2014," uvedl mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

"Lidé píší, že chtějí dluhopisy, zájem je obrovský," uvedla Schillerová. Státní dluhopisy jsou jednou z nejspolehlivějších investic do cenných papírů, které nesou pevný úrok a majitel má jistotu, že stát po splatnosti dluhopisy odkoupí zpět. Ministerstvo financí uvedlo, že vydání státních spořicích dluhopisů nahrává uvolnění kurzu koruny a následné zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB. Ani ministryně Schillerová, ani její tiskový odbor zatím nechtějí sdělit žádné bližší údaje k případné emisi, jako jsou úroky či doba splatnosti. "Zatím to zvažujeme. Řekla jsem svému řediteli odboru, ať mi připraví analýzu, ale vůbec to nehoří."

Na návrhu nové koncepce už se pracuje. "K jeho spuštění bude vhodná doba v situaci, kdy bude výhodný jak pro kupující z řad občanů z hlediska výnosů, tak pro ministerstvo financí z hlediska hospodárného financování státního dluhu," uvedl Běhal s tím, že taková situace ještě nenastala, a není proto možné hovořit o konkrétním termínu.

93 tisíc lidí

mělo v polovině roku 2014 nakoupeno kolem 74 miliard korunových dluhopisů.

Česká bankovní asociace upozorňuje, že lidé mají možnost investovat do dluhopisů už nyní. "Například prostřednictvím dluhopisových fondů, čímž navíc získají diverzifikované portfolio," uvedl Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA.

Spořicí dluhopisy pro domácnosti začal stát vydávat v roce 2012 v nominální hodnotě jedné koruny. Ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska (TOP 09) tehdy umožnilo střadatelům využít zákona, který říkal, že se výnosy zaokrouhlují na celé koruny u každého cenného papíru zvlášť. U dluhopisů v nominální hodnotě jedné koruny tak vycházela nulová daň. Kalousek to tehdy zdůvodňoval tím, že se výnosy z korunových dluhopisů mohou snadno reinvestovat a majitelům automaticky rostly počty držených cenných papírů. V polovině roku 2014 tak ministerstvo registrovalo 93 tisíc držitelů, kteří nakoupili 74 miliard korunových dluhopisů. Zúročení se pohybovalo v závislosti na délce držení od půl až do sedmi procent.

Za vlády Petra Nečase (ODS) ustanovení o zaokrouhlování směrem dolů ze zákona zmizelo, v té době už však možnosti využily i banky a velké firmy. Vydaly miliardové emise se splatností na deset i více let. Možnost využilo přes 400 firem, které jich vydaly 121 miliard. Známý je v tomto směru případ holdingu Agrofert, tehdy patřícího dnešnímu předsedovi vlády Andreji Babišovi. Agrofert vydal dluhopisy za tři miliardy s úrokem šest procent. Polovinu z nich koupil v letech 2013 a 2014 sám Babiš, a získal tak roční příjem devadesáti milionů nezdaněných korun. Případem se vloni v dubnu zabývala Poslanecká sněmovna, která vyzvala tehdejšího ministra financí Babiše, aby nákup dluhopisů Agrofertu věrohodně vysvětlil a vyvrátit podezření z daňových úniků. Babiš však opakovaně tvrdil, že se emisí cenných papírů žádného daňového úniku nedopustil.

Autoři: Martin Ťopek