Světový šéf KPMG Legal Jürg Birri
Světový šéf KPMG Legal Jürg Birri
autor: HN - Lukáš Bíba

Chtěl jste být právníkem již od dětství?

Nechtěl, v dětství jsem žádného právníka neznal. Když jsem byl na střední, jeden z mých vyučujících v tu dobu vyučoval právnický kurz, na který jsme se mohli jít podívat. Já tak činil často. O obor jsem se začal zajímat a uvědomil si, že právu se chci věnovat.

Jakému právu jste se chtěl po studiích věnovat?

Stejně jako velká řada studentů právu trestnímu. Je asi nejvíce hmatatelné. Někdo udělá něco nezákonného a dostane za to trest. Ale kromě trestního práva to bylo také právo daňové. Jsem také daňový expert a nemyslím si, že bych byl úspěšný, aniž bych se daním věnoval.

Změnila se právní praxe hodně od začátku vaší kariéry?

Když jsem asi před dvaceti lety začal pracovat v jedné velmi tradiční advokátní kanceláři v Curychu, na stole jsem měl pouze tři věci. První byla tužka na poznámky v právních dokumentech, pak zápisník a třetí byl diktafon. Měl jsem svou sekretářku, které jsem diktoval, ona zapisovala a já pak tužkou udělal korektury. Pro mě už je ta doba dávno pryč, ale ne pro všechny. Záleží hlavně na tom, jak moc právníci vnímají, že se celá společnost nejenom kvůli technologiím mění.

Je právo vůči inovacím odolnější než jiné obory?

Nemyslím si, že se to dá takhle shrnout. Právo jako takové reprezentují lidé, právníci. Někteří jsou konzervativnější a mohou chovat jistý odpor k inovacím. Osobně si ale myslím, že právník by měl být otevřený a mít daleko širší záběr, než bylo zvykem po mých studiích.

Lze mezi právníky pozorovat v přístupu k inovacím mezigenerační rozdíl?

Naprosto jistě je to otázka rozdílu mezi generacemi, ale musím dodat, že ne nutně jen právníci starší generace jsou proti inovacím. Například jeden z nejstarších partnerů naší firmy. Je mu 82 a pracuje spíše ze švýcarských hor než z kanceláře. Všechny dokumenty má s sebou v elektronické podobě. Diktování se sice nezbavil, ale ve svém věku začal používat elektronický diktafon a pak posílá nahrávku sekretářce. Tohle ale není příklad inovace, ale spíš schopnosti přizpůsobit se.

A lze pozorovat i rozdíl mezi advokátními kancelářemi v západní a východní Evropě?

Více tradičních kanceláří je podle mého ve východní části Evropy. Ale například v zemích Společenství nezávislých států jsou právníci ještě více konzervativní, než ti, které potkáte v Evropě.

Jak to?

Mají silnější postavení na trhu a nejsou nuceni kvůli konkurenci snižovat ceny za poradenství. Pokud si tedy mohou diktovat ceny, nepotřebují být inovativní.

Jaký je přístup KPMG Legal k inovacím?

V KPMG jsem začal jako právník pracovat před sedmi lety. Pamatuji si, jak mi můj předchůdce a nadřízený, tehdy globální vedoucí KPMG Legal, přímo řekl: "Jürgu, pokud po nás někdo bude něco chtít, tak přijde sám." A proto jsem se po čtyřech měsících rozhodl, že firmu opustím. Upozornil jsem vedení na to, že pokud nebudeme alespoň tak inovativní, jak to dělají jiné právnické kanceláře ve Švýcarsku, ale i ve světě, budeme do pěti let mimo hru. A na základě toho mi firma dala možnost byznys změnit.

Jak změna probíhala?

Prototyp právníka a klasické "Co pro vás mohu udělat?" se musely od základu změnit. Smutné na tom je, že jsme museli kvůli změně propouštět i některé zaměstnance. Tedy ty, kteří svůj přístup nezměnili. Naštěstí se podařilo naprostou většinu pro změny nadchnout.

Co znamená být "inovativním právníkem"?

Uvedu to na příkladu. Měl jsem možnost mluvit s ředitelem jedné velké společnosti se sídlem ve Švýcarsku. Firma má kolem 70 tisíc zaměstnanců po celé zemi a potřebovala eliminovat rizika všech 70 tisíc pracovních smluv. Po třech měsících jsme konečně došli k tomu, že to dokážeme, ale museli jsme zapojit kolegy z jiných oddělení a přijít s právně-technickým řešením. Na tomto projektu jsme pochopili, že komplexní přístup je jednou z možností, jak se odlišit.

Takže inovace nejsou jen o nových technologiích, ale hlavně o způsobu myšlení?

Přesně tak. Musíte rozumět klientovi a jeho potřebám. V KPMG se nevnímáme jako lepší právní firma v porovnání s těmi tradičními, ale vnímáme se jako odlišná forma právního poradenství, dokážeme udělat víc a něco jiného.

Znamená to tedy, že jste v KPMG nastavili nové postupy, nebo se snažíte při řešení každého případu k věci přistupovat co nejinovativněji?

Jürg Birri

Jürg Birri je partnerem KPMG a již téměř dva roky zastává funkci světového šéfa KPMG Legal. Svou kariéru začínal ve švýcarské advokátní kanceláři Lenz & Staehelin, odkud jeho cesta pokračovala přes investiční banku Vontobel do KPMG. Ve své praxi se specializuje na daňové právo.

Změna myšlení proběhla v předešlých pěti letech a na tom chceme stavět. Ale to neznamená, že můžeme přestat být inovativní a kreativní. Protože inovace samozřejmě znamenají být extrémně kreativní. Musíme být pořád připraveni vycházet klientům vstříc a přizpůsobovat se jim. Klienti mohou argumentovat tím, že na světě je právníků spousta. A mají pravdu. Ale pokud budou hledat někoho, kdo jim pomůže i s potenciálními riziky v byznysu, musí si vybrat odborníky.

Snažíte se také vyvíjet vlastní technologie a programy na automatizaci právních dokumentů?

Automatizace dokumentů je pouhý základ. Přiznám se, že kdybych se mohl vrátit o pár let zpět, byl bych spíše proti vývoji vlastních technologií. Dnes převážně spolupracujeme se specializovanými poskytovateli softwaru. Oblasti, které nás teď primárně zajímají a na které máme v KPMG experty, souvisejí spíš s datovou analytikou a umělou inteligencí.

Cítíte velkou soupeřivost mezi vámi a dalšími firmami z velké čtyřky?

Ano, cítím velký tlak. Je to stejná soutěž jako v jiných oborech. Ta soutěživost se mi líbí a je jistě jedním z důvodů, proč stále poměrně intenzivně sledujeme, čemu se naše konkurence věnuje. Někdy se zdá, že jsme před konkurencí napřed, ale musím také přiznat, že někdy jsme na tom hůře, ale to k tomu patří. Důležité je, že jsme se svým multidisciplinárním přístupem inspirací pro tradiční kanceláře.

Musí mít právník budoucnosti i nějaké technické dovednosti?

Musí. Asi před 12 měsíci jsme najali právníka, a kdykoliv jsem ho v kancelářích viděl, stála za ním sekretářka a s něčím mu na počítači pomáhala. Připadalo mi to zvláštní. Práci musí přece zvládat sám. Položil jsem mu tedy velmi jednoduchý dotaz: "Je něco špatně s vaším počítačem? Měli bychom zavolat IT? Mohu vám s něčím pomoct?" A on odpověděl: "Ne, problém je v tom, že jsem právník, proto si myslím, že nepotřebuji ovládat Microsoft Word a Excel." A to byl jeden z momentů mého profesního života, kdy jsem zůstal stát naprosto beze slov. Později ten den jsem se s ním sešel a řekl jsem mu, že má tři měsíce, aby změnil svůj přístup. Pak sám podal výpověď. Takový přístup je s naší firmou neslučitelný. Obecně se ale díváme dál směrem ke specializovaným nástrojům a pokročilé analytice.

Měly by se tedy technické dovednosti více vyučovat na univerzitách?

Sám komunikuji s univerzitami ve Švýcarsku, aby výuku v tomto směru upravily. Většinou říkají, že jejich učební plány jsou už naplněné teorií. To sice chápu, ale pokud budou technologie ignorovat, bude pro absolventy těžké uplatnit se na trhu práce.

Jak by mohla práce budoucích právníků vypadat?

Dnešní studenti práv musí nejprve vystudovat univerzitu, pak pracovat na pozici koncipienta, složit advokátní zkoušky. V budoucnu ale budou muset mít i jisté technické znalosti, protože budou řešit komplexnější problémy. Budou muset mít schopnost rozumět byznysu klienta, odvětví, v němž působí, procesům, někdy i strategii firmy. Kromě právních znalostí musí být i dobrými projektovými manažery.

Mohou technologie právníky nahradit?

Technologie mohou právníkům hodně pomáhat. Pokud budete chtít sepsat svou poslední vůli, program vám poměrně jednoduchou sepíše. Pokud se dva roky nato například oženíte a založíte rodinu, může vám napsat novou. Ale pokud má vaše manželka navíc velké jmění, hodně cestuje a má rodinu po celém světě, pak čelíte komplexnímu problému, který už program nevyřeší.

Všechny úkony tedy technologie nenahradí, ale administrativní práci nejspíše ano. Nedojde tak k úbytku právníků?

Úbytek právníků by nastat neměl. Podívejme se 20 let zpět na začátek mé kariéry. Založení společnosti s akcionáři v zahraničí a vedením po celém světě byl velmi obtížný úkol, navíc taková služba stála třeba 50 tisíc dolarů. Dnes jsou notáři schopni založit firmu v horizontu 24 hodin za 1200 dolarů i méně. A že by došlo k úbytku právníků, to jsem nezaznamenal.

Jak důležitou roli hraje a bude hrát i v budoucnosti ochrana dat z pohledu advokátní kanceláře?

My samozřejmě na ochranu dat klademe velké nároky. Protože pokud ztratíte klienty tím, že data dostatečně nechráníte, jste zase mimo hru.

Autoři: Lukáš Šikel