Finanční správa vydala za posledních pět let více než šest tisíc zajišťovacích příkazů. V předchozím srovnatelném období to byla sotva desetina. Loni připadal jeden zajišťovací příkaz na každých deset provedených daňových kontrol. Nástroj, který dokáže i fungující firmu s miliardovým obratem položit během několika hodin, se v mnohém podobá vazbě u podezřelých z trestných činů. Rozdíl je ale v tom, že o jeho vydání nerozhoduje soud, ale úředníci z finanční správy.

Zajišťovací příkaz má zabránit tomu, aby majetek z firem zapojených do daňových podvodů zmizel z dosahu českých soudů a úřadů. Využívá se hlavně při podezření na podvody s DPH, které jsou typické rychlým přesouváním peněz mezi zapojenými firmami. Jenže jak ukazují některé případy z poslední doby, i úředníci mohou střelit vedle. FAU nebo Autotrans Petrol už mají v rukou rozsudky Nejvyššího správního soudu, podle nichž úředníci při uvalování příkazů jednali nezákonně.

Když přijde do podniku zajišťovací příkaz, znamená to v lepším případě zablokování firemních účtů, v horším finanční správa odveze i majetek a obratem ho prodá v dražbě. Podnik s nálepkou "nespolehlivého plátce daně", který navíc nemá peníze na mzdy ani na placení faktur, přichází o obchodní partnery. A často končí v konkurzu.

Bez prostředků se přitom firma může ocitnout ještě dřív, než jí vůbec finanční úřad doměřil nějakou daň. "Může to být klidně na začátku daňové kontroly, kdy správce daně očekává daňový doměrek a je tam obava, že ho firma nezaplatí nebo bude obtížné zaplacení vymáhat," popisuje obvyklou praxi expertka Deloittu na daňové spory Jiřina Procházková.

Justice může přezkoumat oprávněnost zajišťovacího příkazu až zpětně. A kvůli přetíženosti soudů a složitosti daňových sporů bývá obvyklé, že konečného rozsudku se podniky dočkají až po letech.

V posledních třech letech přibývá rozsudků, v nichž soudy postup finanční správy korigují. A vedou ji k tomu, aby zajišťovací příkazy vydávala jen tam, kde k tomu má pádný důvod. Nejvyšší správní soud už tak například v minulosti rozhodl, že k vydání zajišťovacího příkazu nestačí jen to, že společnost obchoduje s rizikovou komoditou. "To bývají pohonné hmoty nebo obchodníci s cennými kovy," uvádí příklad řídící partner poradenské společnosti Grinex Richard Jahoda. Přidat se musí další důvody, například to, že podnik nemá nijak velký majetek, zato na jeho účty periodicky přichází velké sumy peněz a poté zase mizí.

Štěstí přeje připraveným

V obraně proti zajišťovacím příkazům je důležitá prevence. Důkladně prověřovat by si podniky především měly své obchodní partnery, protože právě skrze obchodní vztahy se mohou nevědomky dostat do podvodného schématu.

Obezřetnost předem se vyplácí i ve vztahu k finančním úřadům. "Už v průběhu kontroly, když se objeví informace, že by mohla skončit s doměrkem a ten doměrek je významný, je určitě dobré komunikovat se správcem daně o tom, jakým způsobem ho společnost zaplatí," radí Procházková.

Zajišťovací příkaz může firmu paralyzovat dřív, než zjistí, kolik státu vlastně dluží. Vytáhnout ho úředníci mohou hned na začátku daňové kontroly.

Obavy správce daně z nedobytnosti daně může rozptýlit dostatečné majetkové zajištění pohledávky nebo smluvně zakotvené budoucí zakázky. Rozhodně by ale firma neměla ve chvíli, kdy hrozí vydání příkazu, prodávat majetek. To totiž naopak může být pro úředníky signálem, že v byznysu končí a její majitel plánuje s penězi zmizet.

Skrze zajišťovací příkaz může firma velmi rychle přijít o veškeré peníze. Podnik se tak může ocitnout v situaci, že si nedokáže zaplatit ani právní pomoc a začít se proti příkazu bránit. Pro takové krizové případy je proto dobré mít předdomluvené úvěry u mateřské společnosti anebo u advokátů a daňových poradců předplacené služby.

K soudu až po měsíci

Samotná obrana proti zajišťovacímu příkazu znamená běh na dlouhou trať. Postižená firma se s tím ani nemůže hned obrátit na soud. Nejdřív se musí odvolat k Odvolacímu finančnímu ředitelství. Jde o formální krok, protože orgán většinou potvrdí rozhodnutí finanční správy. Obejít ho ale nejde. Na vyřízení odvolání má ře­ditelství 30 dnů. Platí přitom, že odvolání nemá odkladný účinek.

Cesta, jak firemní majetek rychle dostat zpět, přesto existuje. Jen místo zajišťovacího příkazu musí společnost zažalovat exekuci, kterou u ní daňoví úředníci provádí. Soud pak bude zkoumat to, zda exekuce probíhá tak, jak podle zákona má, tedy mimo jiné, jestli zásah není až příliš razantní. "V rámci přezkumu exekučního příkazu může podnik požádat o vydání předběžného opatření, kterým se dá docílit, že exekuce bude dočasně pozastavena či prováděna jen tak, aby mu zůstala možnost aspoň v omezené míře po dobu soudního řízení podnikat," vysvětluje soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. To může firmě vrátit naději na přežití.

Daňové úřady dřív tvrdily, že zastavení exekuce, nebo dokonce prodeje majetku soudem není možné. Úplnou blokaci byznysu zasažené firmy považovaly za normální důsledek zajišťovacího příkazu. Rozsudky Nejvyššího správního soudu to ale změnily. Například v roce 2016 předběžné opatření ochránilo část majetku bruntálského distributora pohonných hmot VHS − Ropa plus.

Mantinely, které by daňoví úředníci neměli při vymá­hání daně překročit, pak Nejvyšší správní soud nedávno vytyčil v případu jiného dodavatele pohonných hmot − společnosti Majority Petrol. Dražbu jeho majetku vyhlásila daňová správa ještě předtím, než bylo jisté, že doměřená daň bude nakonec skutečně v takové výši, jako se čekalo. "Správce daně nenaznačil ani nejmenší indicii o tom, že by stěžovatelka kdykoliv v minulosti se správcem daně nespolupracovala, neplnila své daňové povinnosti nebo se k nim stavěla liknavě," uvedl soud. A finanční správě vyslal vzkaz, aby příště zvážila i jiný postup. "Pokud společnost dobře hospodaří a dlouhodobě vytváří zisk, přichází v úvahu i posečkání daně, placení ve splátkách či za pomoci úvěru," píše se v rozsudku.

Dejte vědět partnerům

Likvidační efekt nemusí mít pro firmu jen samotná exekuce, ale i "šuškanda" o její situaci mezi obchodními partnery. "Takové spekulace mohou napáchat více škody než samotný postup daňové správy," varuje advokát KODAP legal David Hejzlar. Podnik by je proto měl o své situaci podrobně informovat. A stejně tak by měl princip problému vysvětlit i bankám, od nichž má úvěry. Jinak se totiž může stát, že budou chtít půjčky předčasně zaplatit.

Místo zajišťovacích příkazů by mohl v budoucnu vyvedení peněz z firmy bránit nucený správce.

Když se nakonec u soudu ukáže, že zajišťovací příkaz byl nezákonný, vrátí finanční správa zabavené peníze i s úroky. Ty samy o sobě mohou být zajímavou motivací k tomu, aby podnik dotáhl obranu do konce, ačkoliv jeho původní byznys už je v troskách. "Pokud byla na základě zajišťovacího příkazu provedena exekuce, byl by úrok v takovém případě 29,5 procenta," uvádí soudce Šimka.

Soudní spory o zajišťovací příkazy mají ale i vyšší smysl. Ať už skončí výhrou, nebo prohrou, přelévají se jejich výsledky do tvorby nových pravidel, která mohou pomoci dalším společnostem v problémech. Pravidla mohou mít podobu interní metodiky finanční správy. Jednu takovou Generální finanční ředitelství vydalo v zimě. Finančním úřadům v ní ukládá například to, aby firmy neničily zbytečně a ve větší míře využívaly alternativy, jako jsou třeba záruky a ručení. A podrobně popisuje také to, co vše by měli úředníci v příkazu uvést, aby u soudu obstál.

Pod dohledem

Měnit se ale možná budou i zákony. Ministerstvo financí už na základě podnětů z Nejvyššího soudu a od veřejné ochránkyně práv analyzuje možnost uzákonění alternativy k zajišťovacím příkazům. Má jít o takzvaný zajišťovací dozor, který by umožnil podniku, u nějž má finanční úřad podezření na daňový nedoplatek, dál fungovat. Zároveň by ale stejně jako příkaz zabránil podvodníkům, aby ze společnosti vyvedli majetek.

Článek vyšel v týdeníku Ekonom

Související