Prodlevy nejsou namístě: Marek Benda říká, že adaptační zákon je třeba schválit urychleně.
Prodlevy nejsou namístě: Marek Benda říká, že adaptační zákon je třeba schválit urychleně.
autor: HN - Lukáš Bíba

Evropské nařízení o ochraně osobních údajů platí dva týdny. Předpis známý pod zkratkou GDPR počítá s tím, že si každá členská země upraví pravidla podle místního práva a zvyklostí takzvaným adaptačním zákonem. V Česku je však zatím taková norma na samém začátku vzniku. Včera o ní jednaly dva sněmovní výbory: ústavně-právní a rozpočtový.

Česká úprava přinese oproti evropské verzi zejména dvě změny: chce snížit razantní sankce, které mohou dosahovat až půl miliardy korun. To se má týkat zejména obcí a jejich rozpočtových organizací, případně neziskového sektoru. Další součástí nového zákona budou výjimky pro média a vědce z přísného dohledu nad ochranou osobních údajů.

Předkladatelem pozměňovacího návrhu s výjimkami pro novináře je poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher. "Je potřeba řešit veškeré situace, na které mohou novináři narazit," uvedl Nacher. Jako příklad připomněl úsměvný začátek jednání volebního výboru, který včera doporučil sněmovně návrh s výjimkami schválit. Poslanci na začátku jednání hlasovali, zda jejich debatu může natáčet televize. "A nepotřebují od každého z nás souhlas?" zeptal se za všeobecného smíchu poslanec za ODS Zbyněk Stanjura.

Nacherův návrh obsahuje vyjmenovaný seznam případů, kdy bude pro média platit výjimka ze zákona. Navíc obsahuje i "generální" výjimku pro případy, kdy se například zpravodajství dostane do kolize s ochranou osobních údajů v případech, které ještě v době schvalování zákona nelze předpokládat. Tato výjimka má podle poslance zejména zabránit autocenzuře novinářů, aby neodmítali pořizovat zprávy či reportáže ze strachu, že za to bude následovat sankce. "Problém se schválením výjimek pro novináře podle mě nebude," dodal Nacher.

Výjimky pro média však nejsou jediné, které návrh adaptačního zákona obsahuje. "Další možné jsou pro vědu a výzkum, statistické účely a pak jsou důležité výjimky pro správu vlastních zájmů," uvedl poslanec za ODS Marek Benda. Podle něj například není možné, aby někdo, kdo dluží peníze, mohl žádat po svém věřiteli smazání veškerých údajů o své osobě.

Zároveň by zákon měl ošetřit, aby jeho porušení automaticky neznamenalo uvalení sankcí. "Jde o nápravu špatného stavu. Je třeba, aby ve chvíli, kdy úřad zjistí, že někdo něco dělá špatně, tak když pachatel řekne, že to urychleně napraví, tak nebude zahájeno správní řízení," řekl poslanec ODS Marek Benda. Hlavním účelem tak podle něj bude náprava stavu. A jen ten, kdo bude vědomě a opakovaně ochranu osobních dat porušovat, může počítat se sankcemi. "Ne však ti, kdo si jenom neumí pravidlo správně vyložit," dodal Benda.

Kvůli dlouhé prodlevě, s jakou adaptační zákon vznikne, přišli navíc lidovečtí poslanci alespoň s dočasným řešením. Navrhli novelu současného zákona o ochraně osobních údajů, v níž zmírňují obří sankce za porušení evropského nařízení pro obce nebo veřejné instituce. "Je to novela stávajícího zákona, než bude adaptační zákon hotový," uvedl poslanec KDU-ČSL Marek Výborný.

Protože nařízení platí od 25. května, mohou podle Výborného už nyní padat vysoké sankce za jeho porušení. "Řada obcí byla vyděšena, i když možná nedůvodně. Úřad na ochranu osobních údajů uvedl, že nebude postupovat nijak drakonicky," řekl poslanec. Přesto údajně vzešel od starostů požadavek, aby i na přechodné období přišla zmírňující novela zákona do doby, než bude účinný adaptační zákon. "Debata o něm se určitě protáhne až do podzimu," dodal Výborný. Lidovecká novela v příštích týdnech zamíří do závěrečného čtení ve sněmovně. Pokud projde, dostanou ji na stůl senátoři.

Sám Výborný však říká, že návrh má malou šanci projít až k podpisu na prezidentský stůl. To potvrdil i poslanec Benda, který uvedl, že úvahy o dlouhých průtazích při schvalování zákona nejsou namístě. "Počítám, že už první týden v červenci by mohl návrh projít třetím čtením," řekl.

Autoři: Martin Ťopek