Původní snaha ministra spravedlnosti Roberta Pelikána o zmírnění podmínek pro osobní bankrot se ve sněmovně změní. Zlepší se zřejmě podmínky jak pro věřitele, tak i pro některé dlužníky. Třeba důchodcům by se v budoucnu mohlo oddlužení zkrátit pouze na dva roky.

Pelikánovi spolustraníci z hnutí ANO Patrik Nacher a Taťána Malá ve středu přinesou členům sněmovního podvýboru pro problematiku exekucí pozměňovací návrh k novele insolvenčního zákona. Jedná se zatím hlavně o nápady, pro konečnou verzi návrhu chtějí oba poslanci získat podporu všech sněmovních stran. Dá se tedy čekat, že budou muset dělat ústupky.

Například sociální demokraté v čele s bývalou ministryní školství Kateřinou Valachovou požadují, aby se pro důchodce zkrátil proces oddlužení na dva roky. Navíc by jim odpadla současná povinnost zaplatit alespoň 30 procent svých závazků. Pelikán původně navrhoval takzvanou nulovou variantu. Ta by trvala sedm let, během kterých by se dlužník snažil věřitelům zaplatit co největší část svých dluhů. Žádná minimální hranice ale nebyla stanovena. Podle Valachové by to však pro řadu seniorů stejně znamenalo, že by dluhy spláceli až do konce života. "Stojí za to se nad tím zamyslet, ale zatím na to nemám silný názor," říká k tomu Nacher.

Změny oddlužení

◼ Do oddlužení se dostane každý. Nikdo nebude zkoumat, jestli je člověk schopný zaplatit alespoň 30 procent svých závazků.
◼ Věřitelé své pohledávky budou moci nově přihlásit do 45 dnů místo současných 30.
◼ Více se zapojí stát. Počítá se s nižší DPH u odměn insolvenčních správců nebo daňový odpočet nevymožených pohledávek.
◼ Vyšší odměny zřejmě čekají advokáty, právníky, notáře a exekutory.

Hovoří se také o možnosti popření pohledávek, které jsou uměle navýšeny o úroky nebo penále, i o tom, že by se do řešení problému předlužení více zapojil stát.

Věřitelé by si například o nevymahatelné pohledávky mohli snížit základ daně. Na přihlášení pohledávek by měli 45 dnů od chvíle, kdy dlužník vyhlásí bankrot. Dnes je to jen měsíc.

Nacher také navrhuje snížit DPH u odměn insolvenčních správců. O způsobu jejich odměňování se zřejmě bude diskutovat nejvíc.

Nyní správci dostávají od každého dlužníka zhruba tisíc korun měsíčně. Někteří odborníci navrhují, aby jejich odměna byla více závislá na tom, kolik od lidí opravdu vyberou. "Odměna insolvenčních správců je absurdní. Český insolvenční správce má vyšší odměnu než ten německý," tvrdí Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni.

Nacher se však zatím přiklání k ponechání paušální odměny.

Pevnou součástí návrhu je zatím jen možnost, že by dlužník nově při vstupu do oddlužení nemusel prokazovat, že je schopen za pět let splatit alespoň 30 procent svých závazků. Pokud by soudce na konci procesu uznal, že člověk dělal, co bylo v jeho silách, zbavil by ho zbylých dluhů i v případě, že na zmíněnou hranici nedosáhl.

"Do systému může vejít téměř každý, ovšem s podmínkou, že v individuálních případech, kdy nedojde k naplnění této hranice, se budou zkoumat důvody tohoto nesplnění," uvádí poslanec a pražský radní Nacher.

Šanci vyhlásit osobní bankrot tak dostanou i lidé s velmi nízkými příjmy, kteří dnes na oddlužení nedosáhnou. Své dluhy splácí do konce života bez vyhlídky na jejich prominutí, přičemž stát jim nechává jen minimální částku nutnou k živobytí. Hůle je ale k nové podobě pětiletého oddlužení skeptický: "Do procesu by vnášela nejistotu ohledně posuzování konkrétních soudců, jestli nakonec oddlužení připustí, i když bylo splaceno méně než požadovaných 30 procent."

Související