Andrej Babiš
Andrej Babiš
autor: HN – Lukáš Bíba

Jenom čtyři desítky svěřenských fondů jsou zatím evidované v novém rejstříku. Počet fondů, o kterých se ví, se přitom blíží k sedmi stovkám. Do 30. června musí být v registru všechny. Pokud tam některý nebude, přestane podle zákona existovat. Mezi zaevidovanými dosud nejsou dva svěřenské fondy Andreje Babiše, do kterých převedl své firmy Agrofert a SynBiol, aby holding nepřišel o dotace a veřejné zakázky. Speciální rejstřík vznikl k letošnímu 1. lednu, od počátku se potýkal s technickými problémy.

"Dlouho nefungoval dálkový přístup, takže notáři nemohli zápisy uskutečnit," říká předseda Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů Petr Jakubec. Jedinou možností byla cesta přes rejstříkové soudy, ale i tady evidence vázne.

"Je to pro ně novinka. Mnohdy si s tím na soudech nevěděli rady. Třeba v Praze 2 trval zápis přes dva měsíce," uvádí Pavel Kolář ze společnosti Svěřenská správa. Problémy kolem nového rejstříku řeší i jako generální sekretář Komory svěřenských poradců a správců. "Systém měl výpadky. Nezobrazovaly se informace, které by tam měly být, například korespondenční adresa správce," dodává Kolář.

Ministerstvo spravedlnosti, které za nový rejstřík odpovídá, potíže nezastírá. "Počáteční technické problémy plynuly z faktu, že jde o zcela nový systém, který nebyl plně zaběhnutý. Problémy se už podařilo odstranit," uvedla Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva. Tvrdí, že dálkový přístup, který mohou pro zápis využívat notáři, byl funkční v okamžiku první žádosti o přístup. Z praxe jsou ale zprávy jiné.

"Notáři si stěžovali, že zápis nejde dálkově provést. Zhruba před měsícem se problémy podařilo vyřešit," namítá Jakubec. Potíže s přímými zápisy přes elektronický formulář potvrzuje také Peter Kováčik ze společnosti Svěřenská správa, která patří k předním poskytovatelům těchto služeb.

O tom, kolik svěřenských fondů se snaží do evidence přihlásit, a v rejstříku se zatím neobjevily, nemá ministerstvo spravedlnosti přehled.

"O počtu přijatých podání a o tom, v jakém stadiu je jejich vyřízení, mají přehled příslušné rejstříkové soudy," odpověděla Machálková. Pelikánovo ministerstvo ale ujišťuje, že do konce června se všechny fondy, které o zápis požádají, v rejstříku objeví.

Počet svěřenských fondů prudce narostl během minulého roku. Na začátku jich Finanční úřad pro Prahu 7, kam se mají hlásit kvůli daňové evidenci, registroval 277, nyní je to už 662 fondů. "Na zpracování čekají další čtyři. Důvodem jsou chybějící údaje," sdělila mluvčí Miroslava Bardonková.

Na finanční správě ale podle odborníků z branže zdaleka nebudou podchycené všechny fondy, jelikož některé na tuto povinnost nedbají.

V novém rejstříku bylo k 13. dubnu evidováno 44 svěřenských fondů. Ty, které vznikly letos, již automaticky obdrží IČO a objeví se v rejstříku.

Veřejně přístupné jsou v něm pouze informace o názvu fondu a jeho účelu, to, kdo je správcem a jeho adresa. Další listiny jsou neveřejné, pokud si to správce svěřenského fondu přeje.

Podle Kováčika teď všichni napjatě čekají na 30. červen, jak vše dopadne. "Doufám, že soudy se zrychlí. Některé fondy se ale cíleně nezaevidují, aby zanikly," předpokládá. Mohly totiž vzniknout jen na zkoušku. "Některé byly také špatně založeny. Zakladatelé si nenechali dost kompetencí a mají problém se k majetku dostat. Teď je pro ně ideální příležitost nechat fond zaniknout," vysvětluje Kováčik.

Jeho kolega Kolář podotýká, že není jasné, jak se státní správa může domoci zániku fondů, které po 30. červnu nebudou v registru. "Svěřenský fond vznikl jako soukromoprávní akt mezi zakladatelem a správcem, který ručí za správu svěřeného majetku. Jak se o něm stát dozví, když se nepřihlásí do evidence, a jak ho zakáže?" nastoluje Kolář některé otázky, na něž podle něj v českém právním prostředí není známa odpověď.

Nový rejstřík má pomoci v boji proti praní špinavých peněz. Odborníci po počátečních rozpacích povinnou evidenci vítají.

"Všem to ušetří spoustu energie a času. Dosud měly svěřenské fondy problémy s bankami a pojišťovnami, pro které byly virtuální entitou," připomíná Kolář. Bylo podle něj těžké prokázat, že svěřenský fond existuje, aniž byste diskrétní listiny museli ukazovat bankám. "Pro správce bylo také složité doložit, že on je skutečně zodpovědný. Nyní se identifikuje výpisem z rejstříku," doplňuje Kolář.

Většina tuzemských svěřenských fondů spravuje osobní majetek, slouží k jeho uchránění či ošetření dědictví.

Autoři: Táňa Králová