Piráti Jakub Michálek (na snímku) a Mikuláš Ferjenčík navrhují, aby advokáti a daňoví poradci museli poskytnout údaje o svých klientech v případě, že bude existovat podezření z velkého daňového úniku.
Piráti Jakub Michálek (na snímku) a Mikuláš Ferjenčík navrhují, aby advokáti a daňoví poradci museli poskytnout údaje o svých klientech v případě, že bude existovat podezření z velkého daňového úniku.
autor: Libor Fojtík

Advokáti a daňoví poradci bijí na poplach − stát se podle nich snaží v souvislosti s novelou daňového řádu o prolomení jejich mlčenlivosti. Podobné zásahy přitom právníci kritizovali už vloni v březnu, kdy se změny v daňovém řádu poprvé diskutovaly v rámci meziresortního připomínkového řízení. Novela má do tuzemských zákonů přenést evropskou směrnici o mezinárodní spolupráci v oblasti daní, která bojuje proti praní špinavých peněz. Už teď je Česko s přípravami pozadu.

Spory o mlčenlivost už před rokem

Směrnice požaduje, aby se čeští berní úředníci mohli dostat k informacím bank či advokátů v případě, že je o to požádá finanční úřad jiného státu. Údaje by se týkaly například toho, kdo je skutečným majitelem účtu nebo vlastníkem firmy. Získávané informace z oblasti boje proti praní špinavých peněz pak mají být podle směrnice používány pouze v rámci mezinárodní spolupráce.

"Český správce daně měl mít k těmto informacím přístup jen v případech, kdy si je od něj vyžádá správce daně z jiného členského státu unie," říká Eva Doložílková z advokátní kanceláře KPMG Legal.

Ministerstvo financí před rokem nad rámec směrnice navrhlo, aby mohlo získávat údaje i pro vnitrostátní správu daní. "Nechceme být v horším postavení než zahraniční orgány," vysvětlil tehdy ředitel daňové legislativy ministerstva financí Karel Šimek. Pokud by se podle něho Česko striktně drželo unijního textu, mohla by nastat absurdní situace, kdy by tuzemští správci daně museli žádat své zahraniční kolegy, aby jim od českých subjektů zjistili a poskytli informace o českých občanech. Návrh zkritizovaly profesní komory i politici a výsledkem pak byl kompromisní návrh, který průlom do povinnosti mlčenlivosti omezoval tak, aby šlo o situace výjimečné a nezneužitelné, ať již jednou, nebo druhou stranou.

Pirátská cesta

Necelý rok poté se na stole poslanců ovšem objevil pozměňovací návrh, který by v rámci novely opět umožnil získat citlivá data některých klientů advokátů či daňových poradců. Vlajku změn ale tentokrát namísto ministerstva financí nesou piráti Jakub Michálek a Mikuláš Ferjenčík. Ti navrhují, aby advokáti a daňoví poradci museli berním úředníkům poskytnout údaje o svých klientech v těch případech, kdy finanční správa bude mít podezření na daňový únik ve výši alespoň půl milionu korun.

Advokáti by podle návrhu museli poskytnout informace o jakémkoliv klientovi, který možná v budoucnu nesplní svoji daňovou povinnost.

"Znamená to, že kterémukoliv finančnímu úřadu by stačilo požádat o jakoukoliv informaci o jakémkoliv klien­tovi s tím, že možná v budoucnu nesplní svoji daňovou povinnost, a advokát by poskytnutí žádané informace nemohl odmítnout," komentuje návrh mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková. S tím ale poslanci nesouhlasí.

"Každá výzva musí povinně procházet Českou advokátní komorou, která by měla ohlídat, že nebude docházet ke zneužívání, a pokud nebude žádost řádně odůvodněná, měla by doporučit advokátovi, ať údaje neposkytuje. Jediným orgánem, který má být podle našeho návrhu kompetentní si údaje podle zákona proti praní špinavých peněz vyžádat, je Generální finanční ředitelství, nikoliv kterýkoliv finanční úřad," reagoval Michálek v otevřeném dopise zveřejněném na webu Pirátské listy. Dodal také, že mlčenlivost advokátů se již dnes nevztahuje na údaje uchovávané podle zákona proti praní špinavých peněz.

Dojde i na informace o rozvodech?

"Mlčenlivost právních profesí je především právem občanů a dává jim možnost beze strachu se poradit s odborníkem. Pokud tato důvěra nebude existovat, mohou ti, kteří třeba z neznalosti poruší pravidla, zůstat zcela mimo systém a v konečném důsledku způsobit zbytečnou škodu sobě i státu," tvrdí Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců ČR. Problémem podle něj navíc je, že poslanecký pozměňovací návrh jde nad rámec samotné směrnice, která řeší mezinárodní výměnu informací.

"Návrh vede k plošnému rozšíření pravomocí finančních úřadů. Pokud by došlo k prolomení mlčenlivosti daňových poradců a advokátů, kteří mohou od případného porušení zákonů spíše odradit, bude výsledek opačný, než navrhovatelé očekávají," tvrdí Nesrovnal.

I Česká advokátní komora si stojí za tím, že podobné rozšíření směrnice neobsahuje. "Předmětem směrnice je zajistit, aby správní orgány členských zemí byly schopny komunikovat v oblasti správy daní mezi sebou. Sama směrnice nijak nerozšiřuje oprávnění daňových orgánů požadovat po osobách povinných podle příslušných předpisů sdělovat ještě nějaké informace správci daně, nýbrž má zajistit, aby si je orgány správy daně mohly získat v rámci vnitrostátních mechanismů," píše v otevřeném dopise poslancům komora.

Poslanec Jakub Michálek vlnu kritiky nechápe. "Je v rozporu se zájmy České republiky chránit německé a rakouské daňové příjmy a přitom se vykašlat na ochranu daňových příjmů českého státního rozpočtu. Vyhovuje to zejména těm, kdo perou špinavé peníze, dělají daňové úniky, a těm, kteří jim to právně pokrývají," argumentuje Michálek. Sám přitom v zásadě kopíruje loňské snahy samotného resortu financí a tvrdí, že jeho návrh se netýká zastupování klienta před soudem nebo třeba obhajoby v trestním řízení.

"Můj návrh se týká pouze zakládání firem a finančních transakcí, kdy se za advokátem skrývá jiná osoba, která tento postup mnohdy zneužívá k praní špinavých peněz a daňovým únikům. Pokud se finanční správa díky tomuto zákonu dozví, kdo je konečným vlastníkem firmy, u které je podezření na daňový zločin, a nejde to zjistit jinak, tak v tom nevidím problém," napsal na svém facebookovém profilu.

Podobný výklad ale téměř vzápětí vyvrátil ve svém článku na webu Forum.24 advokát Aleš Rozehnal. Tvrdí, že text změny je koncipován jinak, než poslanec Michálek tvrdí. "Advokát by podle návrhu musel na vyžádání správce daně poskytnout klientské údaje a dokumenty vždy, když by správce daně dospěl k podezření, že u jeho klienta nedošlo, nebo dokonce v budoucnosti nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu půl milionu," tvrdí Rozehnal. Podle advokáta Tomáše Sokola se tak může stát, že se kvůli takto široké formulaci úřady dostanou třeba k detailům o rozvodech.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Autoři: Jaroslav Kramer