jarvis_5ab2b368498ed5ea33964ea2.jpeg
Vystupování pod falešnou identitou může celníkům pomoci třeba při kontrolách heren.
autor: HN – Libor Fojtík

Zvýšit pravomoci celníkům se chystá ministerstvo financí. Od příštího roku by měli mít možnost vystupovat pod falešnou identitou, což jim má usnadnit například kontroly elektronické evidence tržeb nebo hazardních her. Paragraf, který to má umožnit, se objevil v navrhovaném balíčku zákonů o daních pro rok 2019, o němž jedná vláda v demisi.

Celníci mají chránit ekonomické zájmy Česka a Evropské unie. Řeší podvody při obchodech, pašování zboží přes hranice a kontrolují také EET či zaměstnávání cizinců. Spadají pod ministerstvo financí.

Posílení jejich pravomocí o možnost vystupovat pod falešnou identitou zdůvodňuje ministerstvo tím, že chce celníky chránit. Předložení pravého dokladu může při kontrolách vést k jejich odhalení, navíc riskují, že se zločinci dostanou k jejich osobním údajům. Tedy například k adrese trvalého bydliště uvedené v občanském průkazu.

Pravomoci celníků

V Evropské unii jsou země, kde mají celníci podobné pravomoci jako policie. Například ve Finsku vedou vyšetřování podobně jako kriminalisté a při šetření mohou zakrývat svoji identitu, aby mohli snáze odhalit pachatele. Země, která leží mezi Ruskem a západní Evropou, vede dlouhodobý boj s pašováním zboží. Široké pravomoci mají také celníci ve Španělsku, kteří řeší i daňové úniky a nelegální finanční transakce.

"Prokazovat se musí tam, kde se hrají hazardní hry nebo poskytují ubytovací služby," dává příklad mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík. Doklady s falešnou identitou mohou celníci sice vy­užívat už dnes, ale jen při vyšetřování trestných činů, kdy zasahují podobně jako policie. Na běžné kontroly se tyto pravomoci zatím nevztahují.

Původně chtělo ministerstvo, aby byly pravomoci celníků ještě širší. Měli mít například možnost zřizovat si kanceláře či listiny pod cizími jmény. Takové krytí by mohlo usnadnit kontroly podezřelých podniků. Návrh se ale nelíbil ministerstvu vnitra.

"Rozhodně nesouhlasíme se šíří a vágností nových pravomocí. Je to ještě širší okruh oprávnění, než jaký má policie. Celní správa se tak posouvá mezi policejní orgán, orgán činný v trestním řízení a zpravodajskou službu," uvedl David Chovanec, ředitel odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality na vnitru.

Podobné námitky měla i Komora daňových poradců ČR. "Rozšíření takových pravomocí na běžnou činnost příslušníků celní správy považujeme za příliš velký zásah do svobod a práv jednotlivců," uvedla.

Připomněla také výrok Ústavního soudu. Ten prohlásil, že takový druh pátrání je možné použít jen tehdy, pokud odhalení pachatele nejde dosáhnout jinak, nebo v případě, kdy je vyšetřování výrazně ztíženo.

O posilování pravomocí celníků jednala už předešlá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Tehdejší ministr financí a současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) žádal, aby celní správa mohla vyšetřovat i daňové trestné činy, které nyní řeší policie. Proti tomu se postavil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který trval na tom, aby pravomoc zůstala jen policii. "Babiš si vytváří vlastní policejní složku," kritizoval tehdy návrh místopředseda strany Úsvit − Národní koalice Martin Lank. Návrh nakonec podporu ve sněmovně nezískal.

Větší pravomoci celníků od roku 2013 podporuje také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. "Působnost celních orgánů by se mohla rozšířit ve věcech, kde celní orgány konají ve fázi prověřování, i do stadia vyšetřování," uvedl s tím, že by se celníci museli pečlivě připravit.

Před dvěma lety přešlo k celníkům několik elitních detektivů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, jenž se stal součástí nové Národní centrály pro boj proti organizovanému zločinu. Šéf zrušené jednotky Robert Šlachta změnu kritizoval a přešel na vysokou pozici v celní správě.