Podle pozměňovacího návrhu poslance Jakuba Michálka (piráti) by si mohla finanční správa od advokátů nebo daňových poradců vyžádat údaje o jejich klientech.
Podle pozměňovacího návrhu poslance Jakuba Michálka (piráti) by si mohla finanční správa od advokátů nebo daňových poradců vyžádat údaje o jejich klientech.
autor: Economia

Už tento týden se poslanci chystají schválit novelu, která výrazně zvýší moc finančních úřadů. Banky, daňoví poradci či advokáti jim budou muset dávat informace o svých klientech, pokud berní úředníci budou mít podezření na daňové podvody.

Na počátku byla snaha Bruselu zesílit boj proti praní špinavých peněz při transakcích mezi členskými zeměmi. Zmíněné informace proto měly být k dispozici pouze pro zahraniční finanční úřady. Česko se ale po vzoru Slovenska nebo Německa rozhodlo, že stejnou pravomoc dá také domácím finančním úředníkům.

K podobně citlivým údajům má zatím v Česku přístup pouze Finanční analytický úřad. Ten patří pod ministerstvo financí a má odhalovat praní špinavých peněz.

"Zásadní problém naší doby je, že zločiny jsou tak sofistikované, že finanční správa potřebuje efektivní nástroje, aby to mohla řešit," prohlašuje místopředseda pirátů Jakub Michálek.

Právě on se postaral o zpřísnění vládního návrhu z dílny ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO).

Původně měly citlivé informace českým finančním úřadům poskytovat jen banky, Michálek ale pozměňovacím návrhem prosadil, aby se to týkalo také daňových poradců a advokátů.

Stejný nápad měla loni i Schillerová, tehdy však narazila na legislativním úřadu vlády.

Advokáti a daňoví poradci musí informace poskytnout v případech, kdy budou mít úředníci podezření na daňový únik ve výši minimálně půl milionu korun. Pro banky žádný limit neexistuje.

Návrh, o kterém mají poslanci hlasovat, se nelíbí advokátům ani daňovým poradcům. "EU jen chce, aby informace získané na základě ochrany proti terorismu a praní špinavých peněz byly volně dostupné napříč orgány jednotlivých států," říká Ondřej Lichnovský z Unie daňových poplatníků, která sdružuje experty na daňové právo.

"Advokátní mlčenlivost a důvěrnost vztahu mezi klientem a jeho advokátem je součástí ústavního práva a k jejímu omezování by mělo docházet jen zcela výjimečně," zdůraznil už dříve místopředseda České advokátní komory Robert Němec.

Jiřímu Nesrovnalovi z Komory daňových poradců zase vadí, že návrh je příliš obecný. Srovnává ho se zajišťovacími příkazy, jejichž pomocí mohou finanční úřady zabavit majetek firem v případě, že mají odůvodněnou obavu z daňového podvodu. V poslední době čelí šéf finanční správy Martin Janeček kritice za nadužívání tohoto nástroje − zároveň přibývá rozsudků, které říkají, že majetek byl podnikateli zabaven neprávem.

Daňový poradce Tomáš Hajdušek se pozastavuje nad tím, že se prolomení mlčenlivosti týká jen finanční kriminality. "Násilné trestné činy mají stejnou, ne-li vyšší společenskou nebezpečnost než hospodářské trestné činy. Přesto doposud nikoho, a to dokonce ani za minulého režimu, nenapadlo, že by se v rámci boje proti nim prolomila mlčenlivost advokátů, i když by to bezpochyby přispělo k vyšší objasněnosti těchto závažných trestných činů," uvádí.

Navzdory kritickým hlasům se ale předloha dostala ve sněmovně až k závěrečnému hlasování v takzvaném třetím čtení. Minulý týden ji doporučili schválit i členové ústavně právního výboru. Kromě poslanců hnutí ANO a pirátů pro ni zvedli ruku také komunisté a zástupci SPD.

Proti se postavily zejména pravicové strany. Bývalému ministrovi financí z TOP 09 Miroslavu Kalouskovi vadí především zmíněná hranice půl milionu korun. "Tím bude toto prolomení mlčenlivosti de facto paušální. Pozměňovacím návrhem se chystáte konstruovat zásadní zásah do ústavního práva na základě úvahy úředníka, jestli by mohla být neodvedena daň. To mi přijde skandální a mimo civilizovanou společnost," řekl Kalousek při projednávání ve sněmovním výboru. A dodal, že pokud návrh projde, obrátí se na Ústavní soud.