jarvis_5a8c54c8498e553064f82c64.jpeg
Chci výjimku. Europoslankyně Martina Dlabajová (ANO) se nyní v Bruselu snaží vyjednat alespoň výjimku pro přeshraniční dopravce.
autor: HN - Lukáš Bíba

Asi před měsícem se pracovní soud ve švýcarské Ženevě zastal skupiny polských stavařů. Dělníky do Švýcarska vyslal polský subdodavatel stavebních prací a za jejich výkon na staveništi je odměnil osmi eury za hodinu, což byla podle švýcarského soudu asi třetina skutečné hodnoty práce, kterou dělníci odvedli.

Zabránit podobným případům si klade za cíl připravovaná revize evropské směrnice o vysílání pracovníků, která se vztahuje také na státy Evropského hospodářského prostoru a Švýcarsko. Pro řadu chudších zemí však znamená zhoršení konkurenceschopnosti.

Minulý týden proto europoslankyně Martina Dlabajová (ANO) spolu s ministrem dopravy v demisi Danem Ťokem (ANO) slibovali, že se v Bruselu pokusí vyjednat výjimky alespoň pro přeshraniční dopravce. Těch je v České republice asi 10 tisíc. Z posledních jednání evropských politiků ale vyplývá, že západní země ze svých požadavků neustoupí.

"V této chvíli nám situace příliš nenahrává. Západní země nemají vůli dopravu ze směrnice vyjmout nebo ji speciálně upravit. Jejich zájem je vytlačit naše dopravce z trhu, protože se cítí ohroženi," popisuje jednání Dlabajová.

Není to jen o levné práci

Vysílaným pracovníkům směrnice mimo jiné garantuje stejnou mzdu, jakou by na takové pozici měl pracovník z dané země EU, ale také 13. plat nebo běžné zaměstnanecké benefity. Zároveň jde o snahu bojovat proti fenoménu takzvané nehlášené práce, kdy je část mzdy zaměstnancům vyplácena "na ruku".

Kvůli neoficiálním výplatám mají pracovníci v budoucnu nižší důchod a také menší přístup ke zdravotní péči.

Průzkum Eurobarometru uvádí, že medián ročního příjmu z nehlášené práce je 300 eur. Šedá ekonomika dosahuje 15−20 procent evropského HDP.

Hlavním iniciátorem připravovaných změn jsou západní evropské země v čele s Francií. Reagují na chování firem ze střední a východní Evropy, které podle nich zneužívají mzdových rozdílů nebo obchází již platná pravidla. I průzkumy uvádějí, že mnohdy dávají vyslaným pracovníkům až o polovinu menší plat, než si vydělají zaměstnanci v cílové destinaci na stejné pozici.

Nejenže tak může docházet k sociálnímu dumpingu a ke zneužívání lidí jako levné pracovní síly, ale dražší firmy ze západu a severu Evropy tvrdí, že kvůli současné praxi přicházejí o zakázky.

Podle posledních údajů z roku 2015 bylo v Evropě kolem dvou milionů vysílaných pracovníků. Asi třetina z nich vyjíždí do zemí s vysokými příjmy, jako je Belgie, Francie nebo Německo, ze zemí, kde průměrná mzda nedosahuje ani poloviny průměrné mzdy v EU. Mezi ně patří i Česká republika.

"Česká firma nemůže dávat stejné platy jako německá firma, protože na to prostě nemá. Musíme se chovat podle ekonomických podmínek, které máme doma," říká Alena Mastantuono, ředitelka České podnikatelské reprezentace při EU (CEBRE).

Proti změnám, které navrhovaná revize zavádí, se ohradilo kromě Česka deset evropských zemí. Uvedly, že zásada "stejné odměny za stejnou práci" by vedla ke konkurenčnímu znevýhodnění. Zároveň se jim nelíbí, že pokud přesáhne doba vyslání pracovníka 24 měsíců, vztahuje se na něj pracovní právo přijímajícího státu. Firmy tak budou muset před vysíláním načíst zákony platné v ostatních zemích.

Kompromis je v nedohlednu

"Samozřejmě je i v našem zájmu, aby mzdy byly vyšší. Nejde je ale srovnat ze dne na den. Umělé srovnávání ničí konkurenceschopnost a mohlo by to naopak vést k tomu, že podniky začnou propouštět," uvádí v rozhovoru pro HN europoslankyně Dlabajová.

Současnou situaci českých speditérů popisuje Martin Felix, mluvčí sdružení Česmad Bohemia, které dopravce zastupuje:

"Někteří němečtí zákazníci dokonce po českých dopravcích požadují, aby písemně stvrdili, že řidičům platí mzdu na úrovni německé. Když jim dopravci řeknou, že tím pádem musí zvednout ceny, tak už o služby nemají zájem."

S novými pravidly se podle něj vedle mzdových nákladů zvýší také nároky na znalost mzdových podmínek a s tím souvisejících sociálních předpisů v zemích vyslání. Stejně jako požadavek na dokumentaci ve všech jazycích zemí, kudy řidiči projíždějí.

"Bez ohledu na to, zda se jedná o společnosti z východní, nebo západní Evropy, bude taková administrativní zátěž znamenat plošné zvýšení nákladů," uvádí Mastantuono z CEBRE s tím, že některé německé společnosti už kvůli směrnici zdražují. Ani tak ale nejsou jednání o výjimkách úspěšná.

Podmínky pro přepravce navíc podle ní nejsou jediný problém. Sporná jsou například omezení pro dobu trvání vyslání. Stavební společnosti by během navrhovaných 12 měsíců nemusely stihnout své projekty v zahraničí ani dokončit. Řešení by podle Dlabajové přineslo posílení pravomocí dozorových úřadů.

Vyhrocené jednání kolem směrnice nyní probíhá mezi Evropskou komisí, radou a parlamentem. Nalézt rovnováhu mezi pracovním právem a volným pohybem služeb si stanovilo Bulharsko jako jednu z priorit svého předsednictví v Radě Evropské unie. Čas na to má do konce června.