Oslabená novela. Zákon měl původně pomoct hlavně s výstavbou rozsáhlých liniových projektů, jako jsou dálnice nebo obchvaty.
Oslabená novela. Zákon měl původně pomoct hlavně s výstavbou rozsáhlých liniových projektů, jako jsou dálnice nebo obchvaty.
autor: HN – Jiří Koťátko

Loňská novela stavebního zákona se dostala mezi pětici finalistů ankety Zákon roku. Nepatří přitom ke změnám, které by byly vnímány jako jednoznačný přínos. Částečně sice zjednodušila administrativu, a to hlavně pro malé stavebníky, podle odborníků však nevyužila potenciál a velkým projektům nepomůže. Zákon dokonce u Ústavního soudu napadly ekologické organizace.

Jedno řízení namísto tří

"Novela zkracuje přípravu zásad územního rozvoje a územních plánů, urychluje kolaudaci podzemních staveb technické infrastruktury a zjednodušuje postup pro povolování staveb energetické infrastruktury. Snižuje se také náročnost na majetkoprávní vypořádání v řízeních, zejména pro veřejně prospěšné stavby," shrnuje některé z předností zákona porota ankety Zákon roku. "Novela přinesla možnost určitého zjednodušení v územním plánování a ulevila stavitelům velkých rodinných domů," dodává Daniel Vondrouš, ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Odborníci na novele chválí hlavně sjednocení tří fází povolovacího řízení do jedné. Do takzvaného koordinovaného řízení se spojilo územní rozhodnutí, stavební povolení i posouzení vlivu na životní prostředí (takzvaná EIA). Výsledkem bude vydání jediného rozhodnutí, kterým bude stavba současně povolena i umístěna. Proti rozhodnutí bude také možné pouze jedno odvolání.

Seriál HN k Zákonu roku 2017

◼ 14. 2. Legislativní řez k urychlení výstavby: Novela stavebního zákona

◼ 21. 2. Efektivnější soudní řízení: Novela občanského soudního řádu

◼ 28. 2. Podnikání regulovat uvážlivěji: Nález Ústavního soudu k EET

◼ 7. 3. Daňové předpisy reflektující realitu podnikání: Novela zákona o dani z příjmů

◼ 14. 3. Regulace podněcující inovaci na finančním trhu: zákon o platebním styku implementující PSD2

"Koordinované řízení je použitelné také pro všechny typy speciálních staveb (stavby drah, pozemních komunikací či vodních děl), pro soubory staveb a stavby energetické. Přesto však i tato nová forma řízení vykazuje řadu deficitů, jež mohou v praxi omezit jeho použitelnost, a tedy i jeho význam," říká advokátka Kateřina Staňková z Havel & Partners.

Problémy velkých staveb

Klady novely na straně menších staveb vyvažují nedostatky u těch velkých. Zákon měl původně pomoct hlavně s výstavbou rozsáhlých liniových projektů, jako jsou dálnice nebo obchvaty. Podle odborníků takový plán ale nenaplní.

"Nynější novelizace je jen nutné minimum, v praxi toho moc nevyřeší," řekl na adresu změn už loni v květnu prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

"Velká novela nereflektuje věcný záměr zákona o liniových dopravních stavbách. Toto odvětví stavebního práva je dlouhodobě zatíženo nejednotným rozhodováním úřadů a rozdílnou aplikací norem procesního práva. Ve výsledku je tak budování především dopravní liniové infrastruktury v České republice v porovnání s evropskými standardy velice zdlouhavé a komplikované," říká advokátka Staňková s tím, že zákon oslabila řada kompromisů, které politici udělali během jeho přijímání.

Poslanci třeba vypustili návrh na zrychlené vyvlastnění pozemků u strategicky významných dopravních staveb.

"Nepodařilo se ani snížit počet různých rozhodovacích procesů pro různé typy staveb, a dokonce ani počet ministerstev, pod nimiž probíhají," doplňuje Daniel Vondrouš.

Ministerstvo dopravy chystá alespoň částečné zjednodušení. Pomoct má novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Ta by zavedla především předběžnou držbu, díky níž může stát začít stavět, ještě než soud rozhodne, zda bylo v pořádku vyvlastnění daného pozemku.

Spor o ekologické aktivisty

Novelu kromě kritiky z řad stavebníků ještě předtím, než vstoupila v účinnost, napadla u Ústavního soudu skupina 17 senátorů a Strana zelených. Vadí jim změna možnosti spolků účastnit se některých řízení. "Účastenství spolků je nově možné pouze v těch případech, kde byl posuzován vliv záměru na životní prostředí," popisuje Staňková.

"Parlament znemožnil místním spolkům podávat úřadům informace o místě, kde má stavba stát. Nijak přitom nezměnil příslušné rozhodovací lhůty, a navíc vyvolal právní spory," doplňuje Vondrouš s tím, že ekologické organizace požadují pro spolky nejenom navrácení práva účastnit se správních řízení, ale také přijetí zcela nového stavebního zákona.

Autoři: Jaroslav Kramer