jarvis_5a4ce4cf498ebde4103a7091.jpeg
jarvis_5a4ce4cf498ebde4103a7091.jpeg
autor: Vojta Šeda

Vláda premiéra Andreje Babiše zatím vládne bez důvěry. Říct si o ni poslancům plánuje v lednu. Ovšem už nyní ministerstva chystají nové zákony. Zvlášť ty, které vychází z evropských směrnic a nařízení, je totiž potřeba přijmout bez ohledu na politickou reprezentaci. Jinak by Česku mohly hrozit žaloby a pokuty.

Omezení odměn pojišťováků

Jedním z prvních zákonů, který bude vláda letos řešit, je zákon o distribuci pojištění a zajištění. Návrh, který ministerstvo financí předložilo na konci loňského roku, má změnit hlavně odměňování pojišťovacích agentů a zprostředkovatelů.

"Pojišťovny budou muset zajistit, aby nemotivovaly poradce k doporučení konkrétního pojistného produktu, pokud bude možnost nabídnout i jiný, který by potřebám zákazníka odpovídal lépe," vysvětluje odborník na pojišťovnictví ze společnosti Deloitte Karel Veselý.

Návrh ale také zakazuje neomezené řetězení zpro­středkovatelů a nová pravidla mají svázat i poskytování poraden­ských služeb v pojišťovnictví. "Cílem je zvýšit profesionalitu služeb a ochranu zákazníka," dodává Veselý.

Nová pravidla ochrání zákazníky pojišťoven. Pojišťováci by už neměli doporučovat pojistky podle výše své provize.

Zákon má do českého právního systému přenést novou evropskou směrnici o distribuci pojištění. Ačkoliv ministerstvo financí usiluje o to, aby parlament schválil návrh co nejdříve, je jasné, že se to nestihne včas. Termín mu totiž vyprší už 23. února. "Je pravděpodobné, že po uplynutí transpoziční lhůty bude s Českou republikou ze strany Evropské komise zahájeno řízení o porušení smlouvy," upozorňuje Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí. V tom může Česku hrozit žaloba k Soudnímu dvoru EU, a dokonce pokuta. "Pokud se zákon podaří schválit v průběhu několika měsíců, bude řízení ukončeno v počáteční fázi," dodává Vojtěch. Česko by se tak mohlo sankcím vyhnout. Rychlé přijetí zákona o distribuci pojištění proto patří mezi priority resortu.

Evropská ochrana dat po Česku

Před dokončením je také návrh adaptačního zákona, který upřesňuje a doplňuje nová evropská pravidla pro ochranu osobních údajů, známá pro zkratkou GDPR. "Návrh adaptační legislativy je připraven k odeslání na vládu, doplňují se už pouze formální náležitosti," uvádí mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Resort podle něj nyní zvažuje, že se pokusí zákon ve sněmovně prosadit ve zrychleném řízení, tedy už v prvním čtení. I tady je totiž termín napjatý. Nařízení má začít platit od 25. května 2018.

I kdyby se ale termín nestihl, neznamená to, že by se čeští správci a zpracovatelé osobních dat nemuseli novými evropskými pravidly řídit. "Prosadí se přímý účinek nařízení. Většina jeho ustanovení bude aplikovatelná i bez adaptačního zákona," uvádí advokátka Schaffer & Partner Šárka Gregorová a dodává: "Adaptační zákon bude pouze zpřesňovat některé dílčí odchylky od nařízení GDPR, a to převážně tam, kde to nařízení výslovně předvídá." Z 16 na 13 let například snižuje věkovou hranici, do jejíhož dosažení musí zpracování osobních údajů dětí odsouhlasit rodiče.

Ulevit má zákon také orgánům veřejné moci. Počítá se snížením pokuty, která jim za porušení nařízení hrozí. Srazit by ji mohl z 20 milionů eur na 10 milionů korun. To však mezi odborníky vzbuzuje rozpaky.

"Schválením návrhu zákona by došlo k zavedení "dvojího metru", kdy by podnikatelům za spáchání stejného přestupku mohla být uložena mnohem vyšší pokuta než například ministerstvům či obcím," upozorňuje advokátka Ambruz & Dark Deloitte Legal Jaroslava Kračúnová.

Nová pravidla pro elektronickou komunikaci

Na finální schválení čeká i další evropská legislativa týkající se ochrany citlivých dat. Evropská komise původně plánovala, že spolu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů začne platit také speciální nařízení pro ochranu dat v elektronických komunikacích, takzvané ePrivacy. Nyní se ale zdá, že květnový termín se Bruselu nepodaří dodržet.

Brusel chce Skype a WhatsApp svázat stejnými pravidly, jako platí pro telefonní operátory. Nové nařízení ale nabírá zpoždění.

Z diskusí mezi evropskými institucemi totiž vzešla celá řada pozměňovacích návrhů. "Návrhy řeší například přesnější vymezení působnosti nařízení ePrivacy. Poměrně značných změn doznalo rovněž ustanovení, které vymezuje povolení zpracování dat elektronických komunikací. Navrhováno je též zpřísnění odpovědnosti za hmotnou či nehmotnou újmu," popisuje Gregorová.

A výhrady k novým pravidlům, která mají svázat třeba internetové vyhledávače, poskytovatele e-mailových schránek nebo služby typu WhatsApp či Skype, mají i podnikatelské svazy − poukazují na nesoulad mezi ePrivacy a obecným pravidly ochrany dat − GDPR.

"Liší se například zákonný způsob zpracování dat. GDPR zná šest zákonných způsobů zpracování digitálních údajů, kdežto ePrivacy zná jen souhlas. ePrivacy se na rozdíl od GDPR týká i právnických osob, upravuje i zpracování neosobních telekomunikačních údajů, jako jsou metadata," upozorňuje viceprezidentka Svazu prů­myslu a dopravy Milena Jabůrková. Přesná podoba pravidel pro ochranu dat při on-line komunikaci tak bude na celoevropské úrovni jedním z hlavních legislativních témat roku 2018.

Osobní bankrot pro více dlužníků

Čeští ministři se rovněž chtějí vrátit k některým zákonům, které mají připravené, ale v minulém volebním období je zákonodárci schválit nestihli. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán tak například plánuje znovu předložit novelu insolvenčního zákona, která má zpřístupnit oddlužení většímu počtu dlužníků. Zatímco nyní platí, že během pěti let v osobním bankrotu musí dlužník splatit alespoň 30 procent dluhů, nově by za jistých okolností dokonce nemusel splatit nic, a přesto by se mohl z dluhů dostat. Podle Pelikánovy novely by totiž stačilo, že budou dlužníci sedm let o splacení svých dluhů usilovat.

Novela v minulém volebním období sklidila kritiku vě­řitelů, a plán na její znovupředložení tak pro ně není dobrou zprávou. "Tuto novelu vnímáme jako velmi rizikovou. Obáváme se totiž, že rozvolnění současných podmínek pro oddlužení povede obecně k nižší míře uspokojení věřitelů a zároveň i vyšší míře budoucího zadlužování, neboť může být pro dlužníky signálem, že své dluhy nemusí platit," varuje prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Ministerstvo ovšem trvá na svém. Novelu plánuje předložit ve stejné podobě, jakou schválila předchozí vláda premiéra Bohuslava Sobotky. "Toto znění z našeho pohledu obsahovalo vyvážené řešení, které v dostatečné míře zohledňovalo také práva a oprávněné zájmy věřitelů," říká Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti. Zohlednit návrhy, jako byl například plán poslance Pavla Blažka (ODS) podpořit dlužníky speciální sociální dávkou, ministerstvo odmítá.

Daň z příjmů: přestavět od základů

Rozdělanou práci z minulého volebního období plánuje dokončit i nová ministryně financí Alena Schillerová. Jde o zákon o dani z příjmů. Ten stávající, který vznikl na počátku 90. let, prošel stovkami novelizací. Kvůli tomu je nyní velmi komplikovaný a nepřehledný. Už dva roky se proto na ministerstvu pracuje na zcela novém návrhu. "Chceme celou řadu věcí zjednodušit, ať už jde o odpisování majetku, chceme vůbec změnit celý systém, jak je zákon napsán," říká Schillerová.

Nový zákon by měl odstranit výkladové nejasnosti, přinést možnost samovyměření daně nebo využití internetu v daňovém přiznání. "Chceme stejný systém, jako mají v Estonsku, kdy Estonec si sedne k internetu a vyplní daňové přiznání za dvě minuty," popisuje ministryně. Zrušit by se měla také superhrubá mzda.

Plán Schillerové na nový zákon o dani z příjmů vítají podnikatelé. "Je to revoluční a zcela zásadní krok, který zde ovlivní další generaci podnikatelů. Zjednodušení zákona o dani z příjmů a jeho přizpůsobení podnikání 21. století je jednou z našich priorit," říká předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Starý zákon je podle něj zatížený velkým množstvím výjimek, což řadí tuzemské daňové prostředí mezi nejkomplikovanější v Evropě.

Už méně nadšení jsou ale z chystaných změn daňoví poradci. "Ztratíme dlouhé roky vznikající judikaturu, která nám dnes pomáhá orientovat se v tom, co zákon detailně upravit nemůže," varuje daňový poradce KODAP Vlastimil Sojka. Zákon o dani z příjmů přitom podle něj i při nejlepší snaze ministerských úředníků stěží bude moci být jednoduchý. "Musí reagovat na složitost a komplexnost ekonomiky a koneckonců celé společnosti," míní.

Debata o novém zákonu tak zřejmě bude dlouhá a bouřlivá. Podobat by se mohla té, která předcházela přijetí nového občanského zákoníku v roce 2012. A ještě pět let od jeho schválení se odstraňují některé aplikační problémy, jež přinesl. Neosvědčilo se například zrušení předkupního práva na nemovitosti ve spoluvlastnictví. Od letošního ledna ho proto do zákoníku vrací novela.

Nová pravidla pro Uber

Stát plánuje v novém roce také reagovat na nové trendy. Na ministerstvu dopravy už vzniká zákon, který by měl umožnit taxislužbám využít místo taxametru mobilní aplikaci. To by mělo ze sdílených dopravních služeb, jako jsou ty zprostředkované přes Uber nebo Taxify, udělat nový druh taxislužby a rozptýlit obavy taxikářů z konkurence pohybující se mimo státní regulaci. "Novela zákona o silniční dopravě, bude předložena do legislativního plánu vlády na příští rok," slibuje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Daňové přiznání by se mělo dát vyplnit on-line během několika minut. Schillerová kvůli tomu chce přepsat zákon o dani z příjmů.

Podnikatelé by ale v legislativních plánech vlády rádi viděli i další zákony, které zatím zůstávají stranou zájmu. "Průmysl nemůže dlouhodobě růst bez modernizace a inovací. Pro tuto oblast je nejprve třeba zformulovat a schválit zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, aby byla možná co nejširší spolupráce výzkumné a aplikační sféry," uvádí příklad Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

Drobní podnikatelé zase volají po sepsání nového živnostenského zákona. Ten stávající podle nich neodpovídá moderním trendům. Zastaralé je například dělení živností, tvrdí Asociace malých a středních podniků. Jenže s tím nejspíš u nové vlády neuspějí. Ministerstvo průmyslu a obchodu, do jehož působnosti živnostenský zákon spadá, o přípravě zcela nové normy neuvažuje. Ta stávající − navíc v posledních letech několikrát novelizovaná − podle něj stačí.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce