Od ledna začne fungovat evidence svěřenských fondů (ilustrační foto).
Od ledna začne fungovat evidence svěřenských fondů (ilustrační foto).
autor: archiv

Od ledna začne fungovat evidence svěřenských fondů. Ta má prolomit dosavadní anonymitu jejich zakladatelů a beneficientů, a zabránit tak možnému zneužití svěřenských fondů k praní špinavých peněz nebo odklánění majetku. Nový rejstřík by ale měl usnadnit také samotné fungování fondů. Například bankám nebo firmám, s nimiž spolupracují, už fondy nebudou muset složitě prokazovat, že vůbec existují.

Svěřenské fondy se využívají například k předání firmy na další generaci. Podnikatel do nich také může vyčlenit rodinný majetek − kupříkladu rodinný dům nebo byt − a ochránit ho tak před exekutory pro případ, že by se jeho byznysu přestalo dařit. Majetek vyčleněný do fondu totiž přestává být ve vlastnictví zakladatele a stává se majetkem samostatným. Svěřenský fond spravuje správce, kterým může být prakticky kdokoliv − třeba příbuzný, spřízněná osoba nebo profesionální poradenská firma.

Zakládání svěřenských fondů v Česku umožnil od roku 2014 nový občanský zákoník. Na popularitě získaly ale až díky bývalému ministru financí Andreji Babišovi. Ten kvůli zákonu o střetu zájmů do dvou z nich vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol. To ke svěřenským fondům přitáhlo pozornost médií a zvýšilo mezi lidmi zájem o jejich zakládání.

Díky nové evidenci by se zájem o ně mohl ještě zvýšit. "Evidence fondů určitě může pomoci zdůvěryhodnit tento institut. Naši klienti mají často obavy z případné změny legislativy, ptají se, zda svěřenské fondy nebudou zrušeny. Vznikem registru se jim dá jasně najevo, že se svěřenskými fondy se do budoucna počítá," míní Jaroslava Hanková, manažerka společnosti Apogeo, která se zabývá poradenstvím kolem svěřenských fondů.

Důvěryhodností svěřenských fondů otřásly zejména obavy z jejich anonymity, která v černých scénářích může posloužit jako zástěrka pro praní špinavých peněz. Přesvědčivé důkazy, že by ke zneužití fondů skutečně docházelo, však neexistují. Například Finanční analytický úřad, který má v České republice na starosti boj proti podvodným transakcím, od roku 2014 nezaznamenal žádný případ praní špinavých peněz skrze tyto fondy. Ministerstvo financí a vnitra spolu s Vrchním státním zastupitelstvím přesto už po třech letech od účinnosti nového občanského zákoníku iniciovaly novelu, která zřizuje evidenci posilující transparentnost fondů.

Evidence svěřenských fondů bude fungovat podobně jako třeba obchodní rejstřík. Skrze rejstříkový soud do ní svěřenský správce vloží zákonem stanovené údaje, za což zaplatí tisícikorunový poplatek. Stejně jako obchodní rejstřík bude mít i evidence fondů sbírku listin, do které se bude zakládat statut svěřenského fondu, tedy notářský zápis o jeho zřízení, rozhodnutí o jmenování nebo odvolání správce a další důležité dokumenty, například rozhodnutí o případném zrušení fondu. Na rozdíl od obchodního rejstříku ale bude mít evidence fondů veřejnou a neveřejnou část. Do té veřejné bude moci přes internet nahlížet každý, neveřejná část bude přístupná pouze správci svěřenského fondu, orgánům veřejné moci a případně osobám, které prokážou právní zájem.

Přes svěřenské fondy se dá předat firma, ale i ochránit majetek − třeba před rozvodem nebo věřiteli. Využil je i Andrej Babiš.

Veřejná část bude zahrnovat například účel svěřenského fondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána, den vzniku a zániku svěřenského fondu, počet a identifikační údaje svěřenských správců. "V neveřejné části pak budou obsaženy zejména údaje o osobě zakladatele a osobě obmyšleného," popisuje partner kanceláře Schaffer & Partner Aleš Eppinger. Tím chce stát zabránit zejména zveřejnění citlivých osobních dat. Například ve Francii se totiž obdobný, ale zcela veřejný rejstřík stal terčem kritiky tamního Ústavního soudu. Ten dokonce jeho fungování zakázal.

I neveřejná evidence ale stačí k tomu, aby mohly úřady snadněji rozplétat nitky vlastnické struktury fondů. "Budeme mít alespoň základní osoby, které mohou nakládat s majetkem ve fondech. Za pomoci těchto informací se alespoň v některých strukturách budeme moci snáz chytit a rozkrýt rozvětvení, prostřednictvím kterého se někdo snaží zakrýt skutečné vlastnictví," říká ředitel Finančního analytického úřadu Libor Kazda.

Benefit pro fondy

Evidence usnadní i samotné fungování fondů. "Představme si, že je do svěřenského fondu vyčleněn byt, chata, rodinný dům, zemědělské pozemky, auta. Pro účely provozu a užívání všech těchto věcí je nezbytné uzavřít hned několik smluv − s dodavateli energie, plynu, vody, pojišťovnami, nájemci pozemků a podobně. U každé jednotlivé smlouvy teď musí svěřenský správce prokázat existenci fondu, to, že daný majetek fond skutečně vlastní a že správce je oprávněn za fond jednat," vysvětluje Hanková. Doposud to mohl správce prokázat jedině tím, že nechal nahlédnout dodavatele, pojišťovny a nájemce do notářského zápisu o zřízení fondu. V tom jsou však obsaženy i citlivé informace a osobní údaje zakladatele a beneficientů. Navíc když se notářský zápis ztratí nebo zničí, například při povodni nebo požáru, přichází svěřenský fond o jediný doklad své existence.

jarvis_5a27fde2498e34d8c92b080c.jpeg
Ilustrace: Vojta Šeda

A právě to by měl nový rejstřík změnit. Jakmile začne fungovat, bude si v něm moci každý potřebné údaje najít. To by mohlo fondům pomoci také ve vztahu k bankám, které se do spolupráce s nimi zatím příliš nehrnuly. "Zpětná vazba, kterou naši členové z bank obdrželi, je většinou taková, že banky váhají, zda jim mají poskytnout služby, z důvodu přetrvávajících nejasností, vlastní nejistoty nebo nedostatečné znalosti ohledně právního zacházení s touto strukturou," uvádí James Turnbull z Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů. Fondy navíc budou mít možnost získat identifikační číslo, což by jim také mohlo usnadnit vysvětlování. I jeho absence totiž komplikovala spolupráci s bankami nebo finančními poradci. Jejich standardní formuláře totiž vyplnění identifikačního čísla podle zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti striktně vyžadují.

Fondy už nebudou pro nenarozené

V některých specifických případech ale novela zákona fungování svěřenských fondů naopak zkomplikuje. Jde o to, že takzvaní obmyšlení se budou muset nejprve nechat zapsat do nového rejstříku, teprve poté budou moci ze svěřenského fondu profitovat. A to může být problém ve chvíli, kdy beneficienty mají být nenarození potomci, což je jeden z typických případů, pro který se institut svěřenských fondů v praxi využívá. "Od ledna nebude možné zřídit svěřenský fond pro obmyšlené, kteří se ještě nenarodili, a nemohou tak být zapsáni do evidence," upozorňuje Eppinger. Zakladatelé fondů, kteří budou chtít nenarozené děti "obdarovat", tak budou muset vymyslet způsob, jak je do evidence zapsat dodatečně a kdo se o to postará.

Svěřenských fondů je v Česku kolem tisícovky. Přesné číslo nikdo nezná. Fondy vznikají jen zápisem u notáře, jejich počet se neeviduje.

Nezodpovězená zůstává také otázka, jak stát zajistí, že údaje uvedené v nové evidenci budou úplné a pravdivé. To se zatím beze zbytku nedaří ani u již existujících rejstříků. Například do obchodního rejstříku řada firem nevkládá své účetní závěrky, ač jim to zákon striktně předepisuje. "Zákon o veřejných rejstřících nespecifikuje žádnou zvláštní garanci pro zápisy ohledně svěřenských fondů − bude tedy shodná s ostatními rejstříky. Penále za porušení bude stejné jako u obchodního rejstříku. Odpovědnost ohledně úplných zápisů bude ležet na svěřenských správcích," konstatuje Turnbull.

Firmám a institucím, které s informacemi o svěřenských fondech pracují, tedy nezbude nic jiného, než si je důkladně ověřit. Dělat to bude i Finanční analytický úřad. "Nedělám si iluzi, že u fondů, které budou chtít zakrývat původ majetku, budou v rejstříku uvedeni skuteční vlastníci," míní Kazda a dodává: "Budeme to muset téměř vždy ověřovat v podstatě stejně, jako jsme to dělali doteď, za pomoci analytických nástrojů nebo informací ze zahraničí."

Definitivně jasno tak evidence nejspíš udělá jen v tom, kolik svěřenských fondů v Česku skutečně funguje. To by ale mohlo usnadnit například kontrolu toho, zda fondy ze svého majetku a zisků odvádějí daně. Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů zatím odhaduje počet fondů zřízených v Česku zhruba na tisícovku. Přesná čísla ale neexistují. Fondy totiž doposud vznikaly jen sepsáním statutu − zakládací listiny sepsané a uložené u notáře. Od ledna k tomu ale nově bude potřeba právě zápis do evidence svěřenských fondů.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.