jarvis_5a1708c5498e34d8c8add64c.jpeg
Europrint v insolvenci. Zajišťovací příkazy dopadly také na největší tiskárnu v Česku.
autor: Europrint

Přestože finanční úřady vydávají už několik let přibližně stejný počet takzvaných zajišťovacích příkazů, letos výrazně poklesla částka dlužné daně, kterou se berní úředníci tímto nástrojem pokoušejí zajistit.

Zajišťovací příkaz umožňuje úřadům okamžitě zabavit firmě peníze i majetek, pokud je v podezření, že dluží nebo v budoucnu nezaplatí daň. Během prvních tří čtvrtletí letošního roku však vymáhaná částka oproti předešlým dvěma rokům klesla na méně než polovinu.

Zatímco v roce 2015 byla suma zajištěných peněz ke konci září 2,7 miliardy a vloni 2,9 miliardy korun, letos je to 1,3 miliardy.

Podle vedení finanční správy je to trend, který panuje od roku 2014. "Je to způsobeno řadou faktorů, například postupnou změnou a zefektivněním práce finanční správy, ale zejména chováním daňových subjektů," uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Ga­briela Štěpanyová.

1,3 miliardy

korun se letos snaží zajišťovacími příkazy získat finanční správa. Loni to byl více než dvojnásobek.

Počet vydaných příkazů za první tři kvartály se v uvedených letech (2014−2017) příliš neměnil a pohyboval se mezi čísly 1000 až 1300, celkový roční počet je kolem 1600 příkazů.

Tlak finančních úřadů na odhalování zejména takzvaných karuselových podvodů (fiktivní vývozy za účelem neoprávněného vrácení DPH) však údajně přiměl podvodníky dělit své aktivity na menší částky se snahou ztížit daňové správě jejich odhalení.

Tomu ale zcela neodpovídá vývoj v posledních dvou letech. V roce 2016 vymáhaná částka během prvních tří kvartálů meziročně vzrostla o 0,3 miliardy korun, až letos přišel razantní propad. "Jedná se o velice dynamické prostředí, ve kterém firmy přesouvají své aktivity na různé komodity v závislosti na jejich regulaci," uvedla Štěpanyová na dotaz, proč při dlouhodobém trendu vloni sledovaná částka vzrostla.

Poukázala i na to, že v roce 2014 byla zajištěná částka za celý rok 4,1 miliardy, což je více než v následujících letech.

Bývalý šéf GFŘ a daňový specialista společnosti Apogeo Jiří Žežulka potvrzuje, že daňoví delikventi dělají daňové úniky ve stále menších částkách s tím, že tak může dojít k oddálení rizika odhalení.

"S ohledem na to, že tuto změnu chování šlo předvídat, třeba jen na základě zkušeností ze zahraničí, předpokládám, že je na ni správce daně připraven," řekl Žežulka.

To na jednu stranu finanční správa potvrzuje, na druhou stranu však čelí kritice za to, že v síti zajišťovacích příkazů nekončí jen podvodníci, ale i "nevinné" firmy, které se dopustily jen toho, že nakoupily zboží od podezřelého dodavatele. Účinek vydaných příkazů bývá přitom mnohdy likvidační a několika takto zničených firem už se zastal i Nejvyšší správní soud.

Příkladem může být firma FAU, opavský obchodník s pohonnými hmotami. Jemu obstavily majetek finanční úřad i celní správa. Následně Krajský soud v Ostravě všechny zajišťovací příkazy zrušil a firma se nyní chce soudit se státem o vzniklou více než miliardovou škodu.

Podobně se u soudu brání jedna z největších tiskáren u nás, společnost Europrint. Finanční správa si v květnu 2016 v rámci zajišťovacích příkazů nárokovala na tiskárně 260 milionů korun, a to z důvodu údajného podvodu na DPH ze strany jejího dodavatele. Letos v srpnu následovalo exekuční vymáhání další částky, úroků z prodlení ve výši více než 74 milionů korun. Europrint se zatím brání žalobami u Městského soudu v Praze. Berní úředníci firmě mezitím doměřili daň z příjmu za dalších pět milionů korun. Tiskárna, která zaměstnává 350 lidí, je nyní v insolvenci, jako jedna z mála ze "zajištěných" firem pokračuje díky úvěru v činnosti.

Oprava 24. 11. 2017, 11:05: V původní verzi textu jsme uvedli, že zajišťovací příkazy firmy FAU zrušil Nejvyšší správní soud, šlo ovšem o soud krajský. Za chybu se omlouváme.

Autoři: Martin Ťopek