Brusel dal zemědělcům návod, jak se státy mohou snažit bránit skupování půdy investory.
Brusel dal zemědělcům návod, jak se státy mohou snažit bránit skupování půdy investory.
autor: foto: HN - Jan Pražák

Farmáři stále hledají způsob, jak zabránit spekulantům ve skupování zemědělské půdy. Nyní mají od Bruselu návod, jak v souladu s evropským právem zamezit nadměrné koncentraci vlastnictví a prodeji polí investorům. Evropská komise před pár dny vydala návod, podle kterého mohou státy za určitých podmínek omezit prodej půdy.

"Chceme členským státům poskytnout srozumitelné pokyny ohledně toho, jak mohou regulovat prodej zemědělské půdy a zároveň respektovat právní předpisy Evropské unie, zejména pravidel týkajících se volného pohybu kapitálu," popisuje Letizia Lupinová z tiskového oddělení Evropské komise. 

Podle Soudního dvora EU mohou státy za určitých podmínek přistoupit například k omezení velikosti prodávaného pozemku nebo předkupnímu právu. O to se snaží i čeští farmáři. Před necelými dvěma roky s nápadem, jak při prodeji půdy zvýhodnit právě zemědělce, přišli velcí farmáři sdružení v Agrární komoře. Zákon se jim tehdy prosadit nepodařilo. Proti předkupnímu právu se ostře postavili drobnější zemědělci i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

"K tématu předkupního práva na zemědělskou půdu dlouhodobě říkám, že neplánujeme žádnou novou legislativu, která by řešila předkupní právo ," říká Jurečka. Myšlenky, jak zasahovat do prodeje půdy, se však resort úplně nevzdal. Připravuje novelu zákona, podle níž by vlastník pozemku musel měsíc před jeho prodejem informovat o záměru zemědělce, který ho má v pronájmu.

"Chceme se zabývat úpravou legislativy tak, aby nedocházelo k tomu, co se často stává: vlastník pozemku, který dost často bývá třeba na opačném konci Česka, je osloven nějakou společností, zda by prodal zemědělskou půdu," dodává ministr. 

Nápad zemědělského resortu se nelíbí Asociaci soukromého zemědělství. Informační povinnost si mohou podle asociace obě strany již dopředu domluvit a dát ji do nájemní smlouvy. Není proto potřeba kvůli tomu měnit zákony.

Nynější doporučení Komise otázku předkupního práva u českých zemědělců znovu oživí. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy téma zemědělci otevřou po volbách. "Evropská komise potvrdila, to co tady již dva roky říkáme, a co se nám naši státní úředníci snaží vyvracet," tvrdí Pýcha. 

Brusel začal jednat po problémech ve východní Evropě

Evropská komise se tématem prodeje zemědělské půdy začala zabývat poté, co se některé státy východní Evropy a pobaltské země snažily vypořádat s velkým zájem investorů o zemědělskou půdu. 

Před dvěma roky Komise zahájila řízení s pěticí členských států. Problémem Bulharska a Slovenska (tamní návrh na předkupní právo se dostalo až k Ústavnímu soudu) podle Bruselu spočívá v tom, že kupující musí v zemi dlouhodobě žít. Maďarsko zakazuje nákup právnických osob a kupující musí na pozemku hospodařit. A kromě toho, stejně jako v Lotyšsku a Litvě, musí být kupující zemědělec. 

Komise proto nyní například říká, že požadavek na dlouhodobý pobyt nebo národnost farmáře nerespektuje evropské právo. Nezákonné je také nepřiměřené omezování investic ze zahraničí, zákaz prodeje právnické osobě či požadavek, aby byl kupující zemědělec.

Zemědělská půda byla v minulých letech velmi populární formou investice. Mezi kupci půdy mírně převažují farmáři, zbytek tvoří soukromí investoři. Právě pro ně se kus země stal výhodnou investicí. Půda každým rokem zdražuje. Ceny v Česku během první poloviny letošního roku zlomily stávající rekord. Podle společnosti Farmy.cz, která se zaměřuje na prodej zemědělských nemovitostí a analýzu trhu, hektar vyjde na 235 tisíc korun. Loni to bylo o 28 tisíc korun méně.

V Česku je okolo 3,2 milionu vlastníků půdy. Patří jim 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy. Přibližně 75 procent z nich jsou konkrétní osoby, pětinu vlastní firmy a zbytek stát.