Poslanecká sněmovna schválila vznik webu, který má podnikatele upozorňovat na povinnosti, jež na ně stát valí.
Poslanecká sněmovna schválila vznik webu, který má podnikatele upozorňovat na povinnosti, jež na ně stát valí.
autor: archiv HN

Nepřehlednost a nesrozumitelnost patří mezi nelichotivé nálepky, které si od profesních organizací i veřejnosti vysloužil český právní systém. Zorientovat se ve více než 10 tisících zákonech a předpisech není pro občany snadné. Alespoň podnikatelům teď ale svitla naděje, že by soupis povinností plynoucích z právních norem mohli brzy najít přehledně na jednom místě. Vznik unikátní webové aplikace, která to umožní, začátkem září schválila sněmovna.

Demoverzi aplikace, pro niž se vžila zkratka PES (Právní elektronický systém), připravila už loni Hospodářská komora a začala přesvědčovat zákonodárce, aby její fungování zakotvili zákonem. Aby totiž mohl systém správně fungovat a podnikatelům bez zdlouhavého nastavování zobrazit hned po přihlášení alespoň základní povinnosti, které se týkají přímo jejich byznysu, potřebuje komora přístup do registru osob.

Přihlašovat by se podnikatelé do systému měli za pomoci své datové schránky. Po přihlášení uvidí nejen přehled povinností, budou si je ale moci také filtrovat podle životních situací svého byznysu, jako je například založení firmy nebo její stěhování. "Budou tam i právní důsledky − sankce a výhledově i další důsledky typu odejmutí licence," slibuje Zdeněk Zajíček odborník na e-Government a spoluautor projektu. Samozřejmostí bude i kalendář s daty, dokdy mají být konkrétní povinnosti splněny. A když se bude některý termín blížit, pošle PES přihlášenému podnikateli upozornění také e-mailem nebo na mobilní telefon.

Tvůrci systému nyní jeho funkcionality testují na prvních deseti zákonech. Je mezi nimi například živnostenský zákon, ale třeba i norma o zbraních a střelivu. Na přelomu října a listopadu pak chtějí nechat aplikaci vyzkoušet první podnikatele. "Čekáme na jejich reakce, abychom si ověřili, jestli jsou tam povinnosti uvedeny přehledně. V závislosti na výsledku bychom pak pracovali na vylepšení," popisuje Zajíček.

Návrh zákona o systému PES pak počítá s tím, že v první vlně končící 1. ledna 2019 bude aplikace pracovat se 13 zákony. Měly by mezi nimi být univerzální normy důležité pro každého podnikatele − zejména daňové zákony, zákoník práce nebo předpisy týkající se zdravotního a sociál­ního pojištění. Povinnosti plynoucí z ostatních zákonů by měly do systému nabíhat postupně až do konce roku 2022.

Tvůrci systému od něj ale mají mnohem větší očekávání, než je jen pomoc s byrokracií. Novela ukládá všem předkladatelům nových zákonů, aby nově zaváděné povinnosti podnikatelů zadávali do přehledně strukturované přílohy. Vedlejším efektem novinek by tak mohlo být do budoucna zpřehlednění celého právního řádu. "Věříme, že to povede ke zrušení některých povinností," míní Zajíček.

Novinku si chválí i někteří právníci. "Na efektivitě PES přidává ustanovení, které orgánům veřejné moci zakazuje ukládat sankce za nesplnění povinností, které nebudou uvedeny v příloze příslušného právního předpisu," upozorňuje advokátka KPMG Legal Linda Kolaříková.

Nesplnění povinností, které zákonodárci neuvedou v jednotném přehledu, nebude smět stát trestat.

Úspory, které podnikatelům aplikace přinese, spočítali předkladatelé novely, mezi něž patří bývalý ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nebo poslanec za ODS Zbyněk Stanjura, na 43 miliard korun ročně. Tolik totiž dnes podle nich podnikatelé zbytečně vydávají za právní analýzy a poradenské služby.

"Administrativní zátěž podnikatelů je v posledních letech tak vysoká, že z každého týdne zabírá podnikateli 1,5 až 2 dny podle velikosti firmy. Kdyby tyto dva dny mohl podnikatel věnovat tomu, aby tvořil HDP, tak to máte dvě pětiny HDP navíc," připomíná viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková. Podle některých odhadů nezvládají podnikatelé plnit až třetinu svých zákonných povinností a jen doufají, že si toho úřady nevšimnou a pokuta je mine.

Od veškerých regulatorních břemen aplikace podnikatelům nepomůže, zátěž by ale měla alespoň zmírnit. Samotní podnikatelé − ať už jde o ty začínající, anebo zavedené − proto novinku většinou vítají. "Je to nesmírně ambiciózní projekt. Kdyby dopadl tak, jak je to plánováno, tak to smysl určitě má," říká generální ředitel skupiny Sindat a předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Jediné, co projektu v očích zástupců byznysu ubírá na atraktivitě, je jeho zpoplatnění. Malý podnikatel by měl za jeho užívání platit zhruba tisíc korun ročně. U největších podniků by se pak poplatek mohl podle plánů Hospodářské komory vyšplhat až na 20 tisíc korun za rok.

Vyšlo v týdeníku Ekonom 21. 9. 2017