jarvis_59942cb2498e42ee701733c2.jpeg
I výběr typu pracovního poměru může ovlivnit, kolik zaměstnanec zaplatí na pojištění a na daních.
autor: Vojta Šeda

Studenti mohou kromě řady slev v muzeích či v kinech čerpat i slevy daňové. Pokud se student rozhodne pro příležitostný přivýdělek, vyplatí se mu uzavřít dohodu o provedení práce (tzv. DPP). Díky tomu ušetří i na sociálním a zdravotním pojištění. Pro častější práci se ovšem už vyplatí dohoda o pracovní činnosti (tzv. DPČ) nebo klasická pracovní smlouva. Méně na daních pak zaplatí zaměstnanec tam, kde má podepsané daňové prohlášení, tedy takzvané růžové prohlášení. Na daních lze ušetřit i v případě splácení hypotéky nebo třeba za bezplatné dárcovství krve.

Království za růžový papír

Zkratky DPP a DPČ jsou všeobecně známé, ovšem zdaleka ne každý si je vědom toho, jaké výhody každá z dohod nabízí. Hlavní rozdíl je v placení pojištění a v množství odpracované práce. Dohoda o provedení práce je nejvhodnější variantou v případě, kdy měsíční výdělek nepřekročí 10 tisíc korun. Z takového výdělku totiž osoba neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Platbě zdravotního pojistného se však zcela vyhnou jen studenti, uchazeči o zaměstnání zaregistrovaní na úřadu práce či důchodci, za které pojistné platí stát. Ostatní zálohu na toto pojištění odvádět musí. "Mi­ni­mální měsíční záloha činí 1485 korun. Jedná se o 13,5 procenta z vyměřovacího základu, jímž je výše minimální mzdy," říká daňová poradkyně a partnerka společnosti Proxy Ditta Hlaváčková. Platba sociálního pojištění je dobrovolná. "Omezením dohody o provedení práce je vykonání práce v maximálním rozsahu 300 hodin za kalendářní rok," upozorňuje Nataša Randlová, advokátka se specializací na pracovní právo.

U dohody o pracovní činnosti se placení sociálního a zdravotního pojištění nevyhnou zaměstnanci již od výdělku 2500 korun měsíčně. Výhodou DPČ je naopak možnost rozsahu práce až do poloviny stanovené týdenní pracovní doby, u zaměstnavatele je tak možnost pracovat až v průměru 20 hodin týdně. Ovšem při práci na "dohodu" oproti pracovní smlouvě nevzniká zaměstnanci nárok na dovolenou. Rovněž běžná výpovědní doba činí jen 15 dní a zaměstnanci při propuštění nevzniká nárok na odstupné.

Příjem ale nemusí plynout jen z uzavřených smluv. V situaci, kdy se jedinec rozhodne přivydělat si například prodejem nasbíraných hub, nemusí výdělek zdanit ani uvádět v daňovém přiznání. Týká se to pouze příležitostných výdělků, které za kalendářní rok nepřesáhnou 30 tisíc korun.

Daně a jak na ně

Výdělek podléhá zdanění ve výši 15 procent. Ve chvíli, kdy zaměstnanec podepíše daňové prohlášení, může uplatnit měsíční slevu na poplatníka 2070 korun, která se od daňové povinnosti odečte. Studenti mohou uplatnit navíc studentskou slevu ve výši 335 korun měsíčně. Tu lze využít maximálně do 28 let. "Student se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu až do dovršení věku 28 let," upřesňuje Ditta Hlaváčková.

Seriál Ekonomu

Nástrahy první práce aneb Je dobré vědět

20. 7. První pracovní smlouva
27. 7. Neplacené stáže
3. 8. Práce na švarcsystém
17. 8. Daňová optimalizace
24. 8. Neplacené volno
31. 8. První služební cesty

Zákon o daních pak umožňuje získat další slevy či položky odčitatelné od základu daně než jen za slevu na poplatníka a studenta. Je však třeba myslet na to, že úlevy lze uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele. Nejlépe tam, kde zaměstnanec dosáhl nejvyššího výdělku. "Za manželku či manžela, kteří žijí se zaměstnancem v jedné domácnosti a nevydělávají více než 68 tisíc za kalendářní rok, lze uplatnit slevu ve výši 24 840 korun," uvádí příklad Ditta Hlaváčková. Další častou slevou je sleva za děti, které zaměstnanec živí a žijí s ním ve společné domácnosti, přičemž na každé dítě může uplatnit v daném roce slevu jen jeden z rodičů. V případě splácení hypotéky či stavebního spoření lze z daňového základu odečíst úroky až do výše 300 tisíc korun. Výhodné je pak i důchodové spoření. V případě, že zaměstnanec spoří 3000 korun měsíčně, od základu daně může odečíst částku 24 tisíc korun. Bezúplatní dárci krve a kostní dřeně si mohou od základu daně odečíst 2000 korun za každý odběr. Pokud by došlo k darování orgánu, je možné odečíst 20 tisíc korun. Prezident však již podepsal novelu zákona, díky které dojde od září ke zvýšení odpočtu za darování krve na 3000 korun za jeden odběr a za darování kostní dřeně na 20 tisíc.

Odpočtem slev na daních dochází k tomu, že zaměstnanec zaplatí za dané období na daních více, než měl. Vzniká tak přeplatek, který zaměstnanec může získat zpět, a to dvěma způsoby. Buď díky ročnímu zúčtování daně, o které požádá zaměstnanec svého posledního zaměstnavatele do poloviny února za předchozí rok, nebo tím, že podá daňové přiznání, obvykle do konce března. O roční zúčtování mohou žádat u posledního zaměstnavatele i studenti, kteří během roku u všech zaměstnavatelů podepsali daňové prohlášení a žádné jejich zaměstnání se nepřekrývalo. V opačném případě mají možnost podat pouze daňové přiznání. Pokud je zaměstnanec studentem po celý kalendářní rok, nicméně pracoval pouze část roku, uplatní slevu na poplatníka i na studenta v roční výši.

Autoři: Lukáš Šikel