jarvis_5993253f498e27acfb621cd8.jpeg
Podle Aleše Gerlocha, právníka a bývalého děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy, brzdí vznik nových zákonů už samotný způsob koaličního vládnutí.
autor: HN – Lukáš Bíba

Na projednání legislativních návrhů má vládní koalice omezený čas. Přestože některé změny uvádí vláda jako prioritu ve svém programovém prohlášení, může se velmi snadno stát, že rozpracované návrhy nakonec "spadnou pod stůl". Podle Aleše Gerlocha, právníka a bývalého děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který je znalcem právní teorie a ústavního práva, není problém jenom samotné nastavení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vznik nových zákonů brzdí už samotný způsob koaličního vládnutí.

HN: Projednávání mnoha důležitých zákonů, na nichž nepanuje jednoznačná shoda, nechává vláda až na konec volebního mandátu. Výsledkem je, že do voleb už je Poslanecká sněmovna nestačí projednat. Proč tomu tak je?

Koalice se sice většinou shodne na tom, že potřebujeme nový zákon, neumí se ale věcně dohodnout na jeho obsahu. Někdy je to záměr, sporné věci se odkládají, až na jejich projednání nezbude dost času.

Opozice bývá často úplně proti přijetí navrhovaného zákona, takže se nenajde potřebná většina a návrhy se odkládají.

HN: Není to tím, že je špatně nastavený jednací řád sněmovny?

Hlavní problém je, že návrhů je předkládáno příliš mnoho. Dle mého názoru by bylo vhodné uvažovat místo stovek jenom o desítkách zákonů, které by měla vláda za svůj mandát projednat.

Omezit by se měl zejména počet novelizací. Ty jsou často připravovány už v souvislosti s projednáváním nějakého návrhu celkové změny.

Dopředu se tedy uvažuje o tom, že co se projedná, musí být znovu měněno.

Odkládání zákonů na poslední chvíli může být strategie. Neschopnost je prosadit svádí ministři na obstrukce opozice

HN: To je ale zbytečná práce…

To ano. Kvůli velkému počtu novelizací také nejsou zákony vzájemně koordinované.

Příkladem je úprava hospodaření politických stran. Pravidla jsou daleko přísnější pro politické strany než pro prezidentské kampaně.

HN: Jak ale omezit počet návrhů, aby se na pořad jednání dostaly ty důležité?

Pokud má být zákon měněn dříve než po pěti letech od nabytí účinnosti, měla by se vyžadovat už v prvním čtení nadpoloviční většina poslanců
pro schválení takové změny.

Zákony by také neměli navrhovat jednotliví poslanci, ale skupiny poslanců.

Tím by se omezily osamocené návrhy.

HN: Má opozice šanci prosadit své návrhy při současném nastavení legislativního procesu?

Problém je, že návrhy opozice se často ani nedostanou na program jednání bez ohledu na jejich význam. Projednávaných bodů je příliš mnoho, návrhy si prosadí většinou pouze vládní strany. Priorita důležitých zákonů by měla být něčím vyjádřena. Pokud se například na návrhu zákona shodne nadpoloviční většina poslanců už v prvním čtení, v dalších kolech by měl být projednáván přednostně.

HN: Co kdyby rozjednané návrhy převzala nová sněmovna?

Je dobře, když návrhy končí společně s Poslaneckou sněmovnou. Stejně by jich většina nebyla akceptována kvůli změněnému složení.