Svazky StB- ilustrační foto
Svazky StB- ilustrační foto
autor: archiv HN

Počátkem 80. let se v Československu komunistická Státní bezpečnost snažila zbavit nepohodlných lidí v rámci takzvané akce Asanace.

Její příslušníci vyhrožovali zabitím celé rodiny i tehdejšímu lékaři ze severu Čech v případě, že neodejde ze země. Doktor kvůli výhrůžkám nakonec v roce 1983 emigroval.

Policie za to nyní po více než 30 letech obvinila trojici bývalých příslušníků StB. Informaci HN potvrdila Eva Michálková, šéfka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který vyšetřuje zločiny spáchané za minulého režimu z ideologických důvodů.

"Je to pravda, ale je to příliš čerstvé a další informace k tomuto případu poskytovat nebudeme," řekla Michálková s tím, že podobné zločiny spáchané za komunismu jsou nepromlčitelné. "Jsme přesvědčeni, že jsme v archivech získali dostatek důkazů," dodala Michálková.

Kauzy ÚDV

◼ Policisté chtějí znovu poslat k soudu bývalého příslušníka StB Antonína Prchala za únos a výhrůžky zastřelením 19leté Jany Miklušákové-Netopilové ze září 1989.

◼ Na začátku roku 2017 státní zástupkyně obžalovala 94letého muže za to, že v roce 1953 hlasoval jako člen komise u okresního národního výboru Praha-východ pro nucené vysídlení dvou rodin v rámci akce Kulak.

◼ Asi nejznámějšími případy ÚDV bylo odsouzení prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové a čtyř bývalých členů StB za únos disidenta Petra Placáka.

Lékaře a disidenta, který veřejně prezentoval své protitotalitní názory, komunisté vyhodili na hodinu z ordinace. A protože odsoudil i násilné potlačení hnutí Solidarita v Polsku, hrozili smrtí jemu i celé jeho rodině. Lékař se i přesto, že nemluvil německy, nakonec s rodinou vystěhoval do západního Německa.

S vyřízením dokladů jim tehdy pomohla přímo StB, jak to bylo v podobných případech běžné.

Po revoluci se lékař, dnes již v důchodu, vrátil do severních Čech, protože tady měl dům, zázemí a přátele.

Všichni tři stíhaní jsou podle informací HN šedesátníci a nehrozí, že se budou vyhýbat trestnímu stíhání.

Trojice bývalých příslušníků StB je vyšetřována na svobodě.

Za zneužití pravomocí úřední osoby za minulého režimu jim hrozí v případě odsouzení až desetileté vězení.

"Akce Asanace je pro nás nyní docela důležitá. Zachovalo se k ní velké množství materiálů, které si vedla sama Státní bezpečnost. A ti poškození jsou stále relativně mladí a mají potřebu o tom mluvit," vysvětluje Michálková důvody, jak se k takovým případům policie dostane. Zkušenost z jiných kauz však ukazuje, že i při prokázání viny odešli "estébáci" od soudu většinou pouze s podmínkami.

"Je to jistě satisfakce pro poškozené a je dobře, že je stíhají. Ale více než třicet let po oné události? To je výsměch," míní historik Petr Blažek.

Akci Asanace schválil někdejší ministr vnitra Jaromír Obzina, který v prosinci 1977 vydal rozkaz k rozložení a izolaci organizátorů Charty 77 a další vybrané disidenty chtěl donutit k emigraci z Československa. Nuceně se tehdy vystěhovali například spisovatel Karol Sidon, herec Pavel Landovský a další. Nejintenzivnější nátlak na disidenty přišel ze strany tajné policie mezi roky 1980 a 1981, kdy se komunisté obávali, že se chartisté spojí s polskou Solidaritou.

Protože hlavní organizátoři a strůjci akce Asanace, jako třeba exministr vnitra Obzina, byli souzeni už v 90. letech nebo na přelomu tisíciletí, kriminalisté se nyní věnují jednotlivým a menším případům.

"Špinavou práci, samotné vyhrožování, bití a nucení k emigraci, odváděli operativci a tato trestná činnost nás nyní zajímá. Řada svědků i pachatelů stále žije, proto má cenu se těmi případy stále zabývat," říká Michálková.

Autoři: Lukáš Prchal