K prvním úkolům, které nový ministr financí Ivan Pilný zdědil po svém předchůdci Andreji Babišovi (ANO), patřilo prověřit, proč roste počet takzvaných zajišťovacích příkazů vydaných berními úředníky. Ty umožňují finančním úřadům vzít do úschovy majetek podezřelého podnikatele, který odpovídá jeho budoucí daňové povinnosti. Nejvyšší správní soud však v minulosti několik zajišťovacích příkazů zrušil. Podle soudců byly neoprávněné a zbytečně zlikvidovaly podnikatele, kteří se nijak proti daňovému řádu neprovinili.

Pilný proto už před měsícem vyzval šéfa finanční správy Martina Janečka, aby přezkoumal, jestli finanční úřady při výběru daní postupují správně. Podle vládní opozice totiž úředníci toto opatření využívají nadměrně, a to i v situacích, kdy by pro výběr daní stačily mírnější prostředky. "V řadě případů firmy nesplňují žádné z kritérií pro zajištění majetku. Často jsou to rodinné firmy, které v minulosti neměly s výběrem daní problémy a působí na trhu už řadu let," tvrdí například poslanec Martin Plíšek z TOP 09.

Ministr financí upozornil, že by zajišťovací příkazy neměly být pro podnikatele likvidační. "Je naprosto správné, že má finanční správa nástroj, jako jsou tyto příkazy. Je ale možné, že budeme muset změnit legislativu nebo metodiku, podle níž berní úředníci zajišťovací příkazy vydávají," uvádí Pilný.

2,5 miliardy korun

zajišťovací příkazy "zachránily" státnímu rozpočtu od roku 2014. Finanční úřady sice vydaly příkaz na zajištění více než 12 miliard, ale firmy většinou nemají majetek ani finance, které by odpovídaly jejich daňové povinnosti.

Někdy se stává, že odhad daně převyšuje hodnotu majetku poplatníka a v okamžiku, kdy mu ho finanční úřad zabaví, musí podnikatel se svou činností úplně skončit. Janeček slíbil výsledky šetření do konce června, poté rozhodne o případné změně metodiky.

Pár špatných příkladů a utajený postup

Nejvyšší správní soud definitivně zrušil zajišťovací příkaz zatím pouze v sedmi případech. Řada žalob k němu ale ještě nedoputovala, protože se řeší na úrovni krajských soudů. Například Krajský soud v Ostravě aktuálně řeší v této věci 16 žalob.

Jednou ze společností, která soudní spor proti finančnímu úřadu v minulém roce vyhrála, je Českomoravská olejářská. Té finanční správa zablokovala bankovní spojení a zabavila veškeré zboží, ale majetek jí zatím nevrátila. Firma ani nebyla nijak odškodněna. Daňová kontrola zde probíhá znovu.

Vyhrocená diskuse se minulý týden přenesla až na jednání rozpočtového výboru. Poslanci vyzvali šéfa finanční správy Janečka, aby odkryl přesnou metodiku, kterou jeho úředníci při zajišťování majetku používají. Pro veřejnost byla zatím neznámou, protože finanční správa ji odtajnit nechtěla. Nevyhověla ani opakovaným výzvám podnikatelů, kteří neznali způsob, jak si praktiky finančních úřadů ověřit.

ZAJIŠŤOVACÍ PŘÍKAZY

Zvětšit přes celé okno

Smyslem zajišťovacích příkazů je zabránit daňovým únikům. Používají se ještě předtím, než je poplatníkovi vyměřena výše daně z přidané hodnoty, kterou má odvést do státní pokladny. Důvodem je riziko, že by mohl svůj majetek někam převést dříve, než daň zaplatí. Za podezřelé může finanční úřad považovat například nevýhodné obchodní transakce nebo spojení podnikatele s osobami, které v minulosti měly daňové problémy. Zajišťovací příkazy přinesly od roku 2014 do státního rozpočtu už 2,5 miliardy korun, údaje z dřívějších let finanční správa neeviduje.

Podnikatelé mají vědět, od koho nakupují

Úředníci zajišťují majetek i těm, kteří nakoupili u dodavatele podezřelého z krácení daně, přestože zákon podnikatelům nenařizuje prověřovat daňovou důvěryhodnost dodavatelů. "Zajišťovací příkazy se běžně používají i u případů, kde se daňová správa jenom domnívá, že plátce měl vědět, že pořizuje zboží zasažené podvodem. Pak jsou ničeni i ti, kteří si nevědomky pořídili zboží od podvodníků, protože bez zajištěného majetku už nemohou dál podnikat," říká David Hubal, člen rady Unie daňových poplatníků.

Šéf finanční správy Martin Janeček ale oponuje: "Není to o spontánním rozhodnutí úředníka. K vydání zajišťovacích příkazů dochází v minimu případů na základě důvodného podezření a předchází mu přísná kontrola. Od roku 2013 byl vydán zajišťovací příkaz 1502 daňovým subjektům, z těch se proti němu odvolalo 528.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 30 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.