ÚS rozhodoval o případu, kdy se biologický otec domáhat styku s dcerou, v jejímž rodným listě nebyl zapsán
ÚS rozhodoval o případu, kdy se biologický otec domáhat styku s dcerou, v jejímž rodným listě nebyl zapsán
autor: Václav Kozák

Stěžovatel původem z Nigérie se po Ústavním soudu domáhal určení otcovství u nezletilé dívky narozené v roce 2013, když zpochybňoval otcovství manžela matky dítěte. V předpokládané době zplození dítěte měl stěžovatel s matkou dítěte poměr, jeho domněnku otcovství podporuje i tmavá pleť dítěte. Stěžovatel se chtěl se svou dcerou stýkat. Žaloba na určení otcovství však byla obecnými soudy zamítnuta. V neprospěch stěžovatele hrála totiž první domněnka otcovství, podle které je otcem dítěte muž sezdaný s matkou, a proto také není možné domáhat se určení otcovství před soudy.

Problémem v celém případě byla procesní nezpůsobilost stěžovatele před obecnou soustavou soudů. Domnělý biologický otec žalobu o popření otcovství podat nemůže a rodiče dítěte zapsaní na matrice promeškali lhůtu pro podání takové žaloby. Ústavní soud tedy rozhodl, že stížnost není důvodná, protože soudy rozhodovaly správně. Určení otcovství by dle nálezu připadalo v úvahu ve chvíli, kdy by mu předcházelo jeho popření. K popírací žalobě však také nebyl stěžovatel oprávněn.

Ústavní soud tedy vyložil problematiku ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva. „Stát však podle většinové judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) nemá povinnost umožnit domnělému otci zpochybnit otcovství matrikového otce založeného první domněnkou,“ stojí v nálezu. ESLP se v těchto situacích však zabývá udržováním vztahů mezi biologickým otcem a jeho dítětem s ohledem na nejlepší zájem dítěte. Proto Ústavní soud judikoval, že je na zákonodárci, aby zvážil, zdali není vhodné zařadit mezi aktivně legitimované subjekty pro podání žaloby na popření otcovství dotčené dítě, či muže, kteří tvrdí, že jsou biologickými otci. Tím by dle soudce zpravodaje Ludvíka Davida byla lépe zohledněna ochrana soukromého a rodinného života.

Podle judikatury ESLP pak může biologický otec dosáhnout alespoň styku s dítětem. Pomohou mu v tom ustanovení občanského zákoníku, přesněji návrh na určení příbuzenství, po kterém se může obrátit na soud s návrhem na realizaci stykových práv příbuzného. Hospodárněji však Ústavní soud vnímá možnost použití návrhu za účelem realizace stykových práv příbuzného, v jehož rámci by se určilo i příbuzenství.

Celý text nálezu je k dispozici zde

Autoři: Lukáš Šikel