Nominace ministryni těší. Podle Karly Šlechtové se v praxi ukazuje, že zákon pomohl a je funkční.
Nominace ministryni těší. Podle Karly Šlechtové se v praxi ukazuje, že zákon pomohl a je funkční.
autor: HN – Václav Kozák

Zadavatelé veřejných zakázek mají od října loňského roku volnější ruce při rozhodování, komu zakázku přiklepnou. Nemusí se řídit nejnižší cenou a uchazeče, jenž není spolehlivý, mohou ze soutěže vyloučit. To jim umožňuje nový zákon o zadávání veřejných zakázek.

Předpis má snížit formalismus a zapracovat do českého práva požadavky Evropské unie. Jeho přijetí doprovázela i kritika od neziskových organizací, mimo jiné za zavedení nevratného poplatku za podání stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebo za to, že uvolnění pravidel počítá až příliš s poctivostí zadavatelů.

Zákon z dílny ministerstva pro místní rozvoj je nominován v anketě Zákon roku, kterou pořádá advokátní kancelář Deloitte Legal. V anketě veřejnost vybírá zákon, který měl v posledním roce nejlepší dopad na byznys.

"Vnímáme takové ocenění jako obrovskou satisfakci, s ohledem na to, kdo všechno a z jakých pozic nový zákon původně kritizoval," komentovala nominaci ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). "Zejména nás těší, že jsme byli nominováni díky záměrnému zjednodušení a zrychlení celého procesu zadávání zakázek," dodává Šlechtová.

Podle Tomáše Machurka z Asociace pro veřejné zakázky má zákon velký potenciál prospět českému byznysu. "Při tvorbě zákona bylo jedním ze základních východisek potlačit rozbujelý formalismus, který byl v minulosti často povyšován nad obsah," uvádí Machurek.

Seriál Zákon roku 2016

◼ 19. 4. – Elektronická evidence tržeb
◼ 26. 4. – Směrnice o ochraně know-how a novela zákona o svobodném přístupu k informacím
◼ 3. 5. – Zadávání veřejných zakázek a zrušení devizového zákona
◼ 10. 5. – Novela občanského zákoníku

Hodnotit nejen podle ceny

Zákon rozvolňuje pravidla pro zadavatele i dodavatele a měl přinést konec veřejných soutěží, v nichž byl vítěz vybírán pouze podle nejnižší ceny. To sice dřívější zákon přímo nepřikazoval, zadavatelé se však k tomu často uchylovali místo složitého zdůvodňování, proč nepřihlédli při výběru jen k penězům.

Nový zákon dává zadavatelům možnost hodnotit nabídky nejen podle ceny, ale třeba i podle sociálního dopadu, zkušenosti členů týmu, který má na zakázce pracovat, nebo podle dopadu na životní prostředí. U prací architektů a projektantů soutěžení jen na cenu zakazuje.

Zjednodušila se i administrativa − firmy například nově nemusí opakovaně tisknout stejné papíry a připojovat je k nabídkám, ale mohou místo toho odkázat zadavatele na internetový obchodní rejstřík.

Stížnost za 10 tisíc

Předpis zavedl i novou povinnost pro ty, kdo by si chtěli u antimonopolního úřadu stěžovat na nekalosti ve veřejné zakázce. Nově musí za podnět k zahájení řízení zaplatit 10 tisíc korun. Poplatek není vratný, ani je-li podnět oprávněný. To kritizovalo třeba občanské sdružení Oživení, jež v prosinci podalo na ÚOHS žalobu, když jim úřad po podání podnětu odmítl poplatek vrátit. "Tvrdíme, že každý má právo se bezplatně obrátit na státní úřad. A ten má povinnost se tím zabývat," řekl Martin Kameník z Oživení. Sdružení chce, aby se problematický paragraf dostal k Ústavnímu soudu a tam byl zrušen.

Podle ministryně Šlechtové se v praxi ukazuje, že zákon pomohl a je funkční. "Zadává se podle něj už přes půl roku a nevíme o žádných nedostatcích, jež by férové zadávání veřejných zakázek brzdily. Přes zákon proteče 300 až 400 miliard korun ročně," uvádí Šlechtová.

Právníci z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal ovšem už při aplikaci zákona narazili na některé nejasnosti. "Ty jsou dílčím způsobem překlenovány výkladovými stanovisky ministerstva, přičemž tento postup se často setkává s velkou nelibostí části odborné veřejnosti," uvádí advokát Ondřej Chmela. Přesto je podle něj důležité sledovat hlavní cíl zákona, jímž je zajištění férové hospodářské soutěže o veřejné zakázky. "Naplnění tohoto cíle od nového zákona většina dodavatelů očekává, a na toto očekávání se bohužel při řešení dílčích jednotlivostí administrativního charakteru často zapomíná," dodává Chmela.

Největší zadavatel zakázek z vládního sektoru za první čtvrtletí, Ředitelství silnic a dálnic, vítá nižší formalismus při posuzování nabídek nebo možnost dožádat si veškeré chybějící nebo obsahově nedostatečné dokumenty od dodavatelů bez nutnosti jejich vyloučení, pokud tyto dokumenty nemají vliv na hodnocení.

Podobně to vidí i stavební společnost Eurovia. "Oproti předchozímu zákonu o veřejných zakázkách tento lépe odpovídá reálným možnostem a potřebám zadavatelů i dodavatelů," hodnotí předpis mluvčí společnosti Iveta Štočková.

Jak zadavatelé, tak dodavatelé se ovšem shodují, že na zhodnocení dopadů nového zákona o veřejných zakázkách je vzhledem ke krátké době jeho účinnosti zatím brzo.