Novela stavebního zákona pomůže hlavně malým stavebníkům. Ti velcí čekají na zcela nový zákon.
Novela stavebního zákona pomůže hlavně malým stavebníkům. Ti velcí čekají na zcela nový zákon.
autor: Centrum pasivního domu

Už jen jedno rozhodnutí namísto dosavadních tří bude potřeba k tomu, aby se postavilo obchodní centrum, obytný komplex nebo třeba dálnice. Stavební řízení se zrychlí a zpřehlední. Alespoň to slibuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) a její novela stavebního zákona. Ta v dubnu prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně a zamířila do Senátu.

Malým stavebníkům novela pomůže bezesporu. U těch větších už to ale tak jednoznačné není. Drobní stavitelé budou například moci postavit rodinný domek na pouhé ohlášení, zatímco dříve k tomu potřebovali stavební povolení. "Ohlášení stavby by měl stavební úřad schválit do 15 dnů, na rozdíl od stavebního povolení, jehož vydání trvá i několik měsíců," uvádí Milan Fric z kanceláře PwC Legal. "Ohlášení je také levnější než stavební povolení," dodává.

Ulehčení se dočkají ti, kteří si budou chtít na zahradě postavit skleník nebo bazén. To bude možné na základě rozhodnutí o umístění stavby a nebude k tomu potřeba následného procesu povolování stavby. "Plot nižší než dva metry budou moci lidé nově postavit i bez souhlasu sousedů a bez obstarání územního rozhodnutí," dodává Milan Fric. Polepší si i stavitelé, kteří si chtějí postavit dům sami, bez pomoci stavební firmy. Dosud bylo možné takzvaně svépomocí stavět jen domy do rozlohy 150 metrů čtverečních. Na větší sídla si museli pozvat stavební firmu. Nově bude možné stavět svépomocí bez omezení.

Podle ohlasů z podnikatelského prostředí ale novela zcela neřeší problémy velkých staveb. Developerům například vadí, že se nepovedlo prosadit institut takzvané předběžné držby, která měla zrychlit stavbu dopravních cest. Jako problém vidí i to, že o stavbách budou nadále rozhodovat různá ministerstva a agendu se nepovedlo sjednotit pod jeden úřad.

"Nynější novelizace je jen nutné minimum, v praxi toho moc nevyřeší," říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Tři v jednom

Nevětším tahákem zákona je sjednocení tří fází povolovacího řízení do jedné. Do takzvaného koordinovaného řízení se nově spojí územní rozhodnutí, stavební povolení i posouzení vlivu na životní prostředí (takzvaná EIA). Výsledkem bude vydání jediného rozhodnutí, kterým bude stavba současně povolena i umístěna. Proti rozhodnutí bude také možné pouze jedno odvolání.

Plot nižší než dva metry budou moci lidé nově postavit i bez souhlasu sousedů a bez obstarání územního rozhodnutí.

Dosud povolování staveb probíhalo tak, že stavebník musel nejdřív projít posouzením vlivu na životní prostředí, pak následovalo územní řízení, kde se rozhodovalo, zdali může být stavba vůbec postavena a kde, a pak přišlo stavební povolení. V něm se řešily samotné podmínky výstavby. "Koordinované řízení přinese zrychlení celého procesu a tím i zvýšení jistoty investorů v plánování času přípravy projektů," vítá novinku předseda představenstva stavební společnosti Hochtief Tomáš Bílek.

Developeři se nicméně shodují, že jedno řízení bude použitelné spíše u menších staveb. "Koordinované řízení bude z hlediska stavebníků velmi riskantní, protože budou s ohledem na složitou stavební legislativu čelit riziku nutnosti měnit dokumentaci v průběhu řízení a proces se bude opakovat a vracet," uvádí Tomáš Kadeřábek z Aso­ciace developerů.

Ilustrace: Vojta Šeda

Jedno řízení nemusí být příliš vhodné například pro dopravní stavby. "U staveb dopravní infrastruktury existuje riziko, že se vynaloží veřejné prostředky na projektování stavby ve velkém detailu, tedy hlavně dokumentace pro stavební povolení, a poté se v rámci řízení zjistí, že tato varianta není schůdná," uvádí Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Proto podle něj investoři radši otestují plánovanou variantu stavby v méně nákladném územním řízení a teprve poté, až ji úřad schválí, rozpracovávají ji v rámci řízení o vydání staveb­ního povolení.

Předběžná držba neprošla

Případy podobné těm, jako byla statkářka Ludmila Havránková, která 20 let blokovala stavbu dálnice D11, mohl vyřešit nový institut takzvané předběžné držby. Tu chtěl dodat do zákona pozměňovacím návrhem poslanec Ladislav Okleštěk (ANO). Předběžná držba by znamenala, že by investor mohl, slovy ministryně Šlechtové, v určitých případech "kopnout do země", aniž by byl pozemek vyvlastněn. Tedy mohl začít stavět, pokud už by měl pravomocné stavební povolení a vyvlastnění se zadrhlo například na určení ceny za pozemek. To mělo zrychlit zejména stavbu dálnic a jiných strategických staveb ve veřejném zájmu. "Tento institut by mohl zkrátit výstavbu dálnic až o polovinu. Bylo by však nezbytné zcela jasně a nezpochybnitelně definovat případy jeho aplikace," uvádí právník Milan Fric.

Ministryně Šlechtová předběžnou držbu ke schválení nedoporučovala. Obávala se, že by kvůli ní stát musel řešit žaloby na náhradu škody. "Jedná se o zásadní zásah do koncepce právní úpravy vyvlastnění, který by neměl být řešen formou pozměňovacího návrhu," uvedla k pozměňovacímu návrhu mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši. Přestože se předběžná držba do novely stavebního zákona nedostala, pohřbena navždy zřejmě nebude. Hnutí ANO za ni plánuje lobbovat ještě u senátorů, a pokud ti nevrátí novelu k přepracování poslancům, chce si hnutí zvolit vyvlastňování za účelem rychlejší výstavby dálnic jako jedno z témat do podzimních voleb do sněmovny.¨

Výraznější pomoc si stavaři slibují až od zákona nového. Jeho základní teze chce ministerstvo pro místní rozvoj představit po přijetí novely.

Omezení pro ekology

Poslanci s novelou stavebního zákona hlasovali i o pozměňovacích návrzích k dalším zákonům, které se týkají stavebnictví. Kritiku ekologů si vysloužil schválený návrh poslance Jaroslava Foldyny (ČSSD). Ten říká, že ekologické spolky se nebudou moci účastnit stavebního řízení ve správním řízení, ale budou do něj moci vstupovat pouze přes řízení podle zákona o ochraně přírody.

Co to znamená? "Jedinými řízeními, kterých se budou spolky moci účastnit, jsou řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny. To je například kácení, povolení výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů nebo výjimky z územní ochrany − pokud na ně nebude navazovat územní nebo stavební řízení, což v naprosté většině bude," uvádí Milan Damohorský, odborník na právo životního prostředí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. "Dále se budou moci účastnit územního a stavebního řízení pro záměry podléhající takzvané velké EIA, tedy kompletnímu posouzení vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví," dodává. Takové posouzení musí podstoupit velké stavby a podniky, které mají na životní prostředí výrazný vliv, tedy například továrny, spalovny, velkochovy, železnice nebo dálnice. "Přijetí pozměňovacího návrhu neznamená, že by do budoucna nebyla zajištěna ochrana přírody a krajiny, ochranu tohoto veřejného zájmu vždy hájí příslušný dotčený orgán ochrany přírody a krajiny," uvedla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.

I přes dílčí kritiku stavaři novelu stavebního zákona vítají jako krok na cestě k rychlejšímu stavebnictví. Výraznější pomoc si nicméně slibují až od zákona zcela nového. Na tom už ministerstvo pro místní rozvoj pracuje a jeho základní teze chce představit po přijetí novely stavebního zákona, která by měla být účinná od začátku roku 2018.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.