Přístup ministerstva financí k tak zásadnímu problému v kontrolním hlášení kritizuje opozice
Přístup ministerstva financí k tak zásadnímu problému v kontrolním hlášení kritizuje opozice
autor: HN – Jiří Koťátko

Za téměř pět měsíců neučinilo ministerstvo financí ani krůček k tomu, aby napravilo zásadní nedostatek u kontrolního hlášení. Přehlíží tak Ústavní soud, který na začátku loňského prosince jasně řekl, že údaje, jež podnikatelé povinně uvádějí v kontrolním hlášení k dani z přidané hodnoty, musí od 1. ledna 2018 vymezit zákon. Úřad pod vedením Andreje Babiše (ANO) ale nepřipravil příslušnou novelu, která by tuto legislativní mezeru vyplnila. Místo toho teď hledá nouzové řešení. Daňoví experti upozorňují, že od ledna příštího roku může nastat chaos a někteří plátci mohou bojkotovat kontrolní hlášení.

Jaké údaje musí podnikatelé poskytovat, je nyní na libovůli daňové správy. Platný zákon o DPH nestanoví požadované informace dostatečně konkrétně. Ústavní soud proto ve svém nálezu z loňského 6. prosince uvedl, že zákon musí blíže vymezit alespoň okruh údajů, které jsou povinni plátci sdělovat. Dal zákonodárcům více než rok na to, aby chybu odstranili.

"Dlouhé měsíce nechali tuto věc ležet, což je velký problém. Může se stát, že někdo od ledna přestane podávat kontrolní hlášení," říká prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. Ústavní soud ke konci letošního roku zrušil příslušné ustanovení, a pokud se opravené znění nestihne uzákonit, nebude jasné, jak má kontrolní hlášení vypadat. "Pak ani nepůjde podat," dodává Pospíšilová.

Raději nic než zbrkle

Ministerstvo financí svou netečnost svaluje na podzimní parlamentní volby. Už v polovině února se na ně odvolávala Babišova náměstkyně pro daně Alena Schillerová. "Jsme připraveni provést požadovanou změnu zákona, přitom však nehodláme postupovat neuváženě a zbrkle," uvedla s tím, že letos již není možné provést seriózní novelu zákona o DPH.

Ústavní soudce Tomáš Lichovník ovšem výmluvy na volby nesdílí. "Ústavní soud při svém rozhodování vycházel z toho, že pravidla legislativního procesu umožňují zákonnou úpravu přijmout včas. S volbami samozřejmě počítal," uvedl pro ihned.cz. Šéf ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD) potvrzuje, že schválení novely se dá stihnout do osmi či devíti měsíců. "Sněmovna bude ještě v září dojíždět rozjednané předpisy," očekává poslanec.

Místo standardního postupu se Babišovo ministerstvo vydalo cestou improvizace. "Nyní je možné pouze nouzové řešení," uvedla náměstkyně Schillerová v dopise prezidentce Komory daňových poradců, která se jí písemně dotazovala, co ministerstvo financí v této věci koná.

"Může poskytnout odbornou pomoc při přípravě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Takový postup posvětila koaliční rada, když diskutovala o legislativních prioritách pro zbývající část volebního období," vysvětluje Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva. Přesto, jak poznamenává, není možné zaručit, že se schvalovací proces stihne dokončit.

Druhou variantou, kterou má Babišův úřad v záloze, je nařízení vlády. Případné řešení přes daňový řád, na který ministerstvo spoléhá jako na nejzazší, podle prezidentky Komory daňových poradců neobstojí. "Pokud by stačil daňový řád, pak by přece nebyla vůbec nutná úprava v zákoně o DPH. Opírat se o ustanovení daňového řádu je dráždění hada bosou nohou," přirovnává Pospíšilová.

Platební styk jako záchrana

Přístup ministerstva financí k tak zásadnímu problému v kontrolním hlášení kritizuje opozice. "Mělo se o novelu zákona o DPH pokusit standardní cestou. Blížící se konec volebního období není argumentem pro nečinnost," kritizuje poslanec rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS). Poukazuje na to, že vládní koalice dokáže prioritní zákony předřazovat a využívá zkráceného čtení. "Samozřejmě lze podat pozměňující návrh jako poslaneckou iniciativu, ale jde o téma natolik vážné, že s tím mělo přijít ministerstvo samo," myslí si poslanec.

Přimlouval by se za to, aby současně upravilo i drakonické pokuty a penále dané zákonem. "Protože se ukázalo, že jsou nastaveny nesmyslně vysoko, prohlásilo ministerstvo, že bude některé promíjet. To je sice fajn, ale bylo by normální, aby přemrštěné pokuty byly ze zákona vypuštěny, nikoliv aby je finanční správa ‚milostivě‘ odpouštěla," říká Skopeček.

Jak pro ihned.cz uvedl šéf rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD), problém s kontrolním hlášením by měl řešit pozměňovací návrh k zákonu o platebním styku. Sotva jeho rozsáhlá novela vyšla na sklonku minulého roku ve Sbírce zákonů, přišlo ministerstvo financí s další. Jako vládní návrh přišla v březnu do sněmovny s tím, aby ji poslanci schválili hned napoprvé. To by však znamenalo, že k ní nelze přilepit žádné pozměňovací návrhy.

Sněmovna se nakonec na poslední dubnové schůzi přiklonila k tomu, že "novela zákona o změně zákona v souvislosti se zákonem o platebním styku", jak zní přesný název předpisu, půjde do dalších čtení. Lhůta pro projednání ve výborech rozpočtovém a ústavně právním se zkrátí o 30 dnů na třicet. Ve druhém čtení se tak může úprava ke kontrolnímu hlášení načíst jako takzvaný přílepek. Samo ministerstvo financí ale počítá s tím, že tento postup nemusí vyjít.

U sankcí to jde rychle

Ještě kontroverzněji, zato urychleně si státní správa poradila s prosincovým nálezem Ústavního soudu k sankcím. Jako protiústavní se ukázala uzákoněná praxe, kdy finanční správa odeslala plátci daně zprávu k napravení nedostatků v hlášení e-mailem a okamžik odeslání brala jako dobu doručení. Tím začala běžet pětidenní lhůta, během níž musí dotyčný na výzvu "berňáku" reagovat, aby nedostal pokutu. Ústavní soudci chápou, že podnikatel nemůže nést zodpovědnost za fungování telekomunikační sítě.

Necelé dva týdny po rozhodnutí Ústavního soudu vydalo Generální finanční ředitelství interní sdělení všem finančním úřadům. V něm informuje, aby nepokutovaly podnikatele, na které mají pouze e-mailový kontakt. "Předpokládáme, že po plánované úpravě v ADIS (Automatizovaný daňový informační systém) dojde k systémovému i procesnímu nastavení tak, abychom mohli i v těchto případech požadovat plnění povinností pod hrozbou sankce," uvádí se v dokumentu, který má redakce k dispozici.

Ústavní soud měl ale zřejmě jinou představu, když tento bod okamžitě zrušil, než že daňová správa upraví svůj informační systém a v tvrdých sankcích pojede dál.

Autoři: Táňa Králová