Jak již název napovídá, konference se uskutečnila k připomenutí si pětiletého výročí zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim („zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“), kterým byla s účinnosti od 1. ledna 2017 zavedena trestní odpovědnost právnických osob, po vzoru zahraničních právních úprav a se zohledněním mezinárodních závazků, též do českého právního řádu. Za pět let fungování zákona o trestní odpovědnosti právnických osob v praxi již zkušenosti s jeho aplikací postupně poukazují na některé problematické aspekty, které s sebou zavedení trestní odpovědnosti právnických osob v současné legislativní podobě přináší. Aplikační obtíže také dokládá skutečnost, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob přijatý v původní podobě byl již osmkrát novelizován, přičemž nešlo zdaleka jen o novelizace technického charakteru, nýbrž legislativní změny dotýkající samotných základů trestní odpovědnosti právnických osob.

Konferenci zahájili vedoucí Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., partnerka v advokátní kanceláři Kinstellar, s. r. o. JUDr. Jitka Logesová a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., kteří přítomné účastníky přivítali. 

Po úvodním slovu organizátorů přišla na řadu jednotlivá vystoupení referujících, která byla systematicky rozčleněna do čtyřech bloků.

Úvodní ranní blok, který byl věnován především otázkám trestního práva hmotného, otevřel svým referátem na téma „Ústavněprávní souvislosti trestní odpovědnosti právnických osob“ prof. JUDr. Karel Klíma, CSc., který kromě ústavních relací trestní odpovědnosti právnických osob přiblížil problematiku z pohledu Evropského soudu pro lidská práva. Druhým z referujících byl prof. JUDr. Jaroslav Ivor DrSc., který vystoupil s přednesem na téma „Trestná zodpovednosť právnických osôb v českej a slovenskej právnej úprave“, v němž podrobně zhodnotil rozdíly mezi českým zákonem trestní odpovědnosti právnických osob a slovenskou právní úpravou. Nad jednou z nejvýznamnějších novel zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se ve svém příspěvku zamýšlel prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., který ve svém příspěvku s názvem „Nad předposlední novelou zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim“ připomenul dlouho diskutovaný a mnohými odborníky kritizovaný koncept věcné působnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Aktuálně se vyjádřil především k druhé podstatné části přijaté novely, tj. zákona č. 183/2016 Sb., který doplnil § 8 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob o nový odst. 5 umožňující právnickým osobám, aby se za splnění určitých podmínek trestní odpovědnosti „zprostily“. Referující ke zvolené úpravě vyjádřil tři základní námitky. Za prvé považuje za nesprávné, že zákon pracuje s pojmem „zprostí“ namísto toho, aby používal pojem „vyviní“, který by lépe odpovídal konceptu subjektivní odpovědnosti právnických osob. Za problematickou považuje též formulaci spočívající ve vynaložení „veškerého úsilí“, neboť za použití krajní interpretace uvedeného pojmu lze konstatovat, že „veškerého úsilí“ nelze nikdy dosáhnout. Jako poslední výtku referující uvedl, že užitím formulace „na ní bylo možno požadovat“ dochází k personalizaci právnické osoby. Užitím takto vágních a neurčitých pojmů tak zákonodárce přenesl jejich výklad na orgány činné v trestním řízení, což je samozřejmě nežádoucí stav. Na svého předřečníka plynule navázal prof. JUDr. Jozef Čentéš, Ph.D., který za autorský kolektiv, jehož členy jsou také JUDr. Jakub Ľorko a prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. přednesl příspěvek na téma „Možnosti exkulpácie pri vyvodzovaní trestnej zodpovednosti právnických osôb v podmienkach Slovenskej republiky a Českej republiky“. Souvisejícím podmínkám zániku trestní odpovědnosti právnické osoby ve slovenské a české právní úpravě se věnoval prof. JUDr. Jozef Záhora, Ph.D ve svém příspěvku na téma „Zánik trestnosti činu právnickej osoby“. Přednášející velmi podrobně přiblížil specifické důvody zániku trestnosti právnické osoby ve slovenském právním řádu a připomenul, že slovenská právní úprava výslovně zapovídá možnost právnickou osobu amnestovat a prostřednictvím modelového případu upozornil na nekonzistentnost tamní právní úpravy účinné lítosti. V závěrečném příspěvku ranního bloku s názvem „Limity trestní odpovědnosti právnických osob” prezentoval JUDr. Bc. Vladimír Pelc, Ph.D. kromě svých stanovisek též právní závěry vyslovené českými soudy a připomenul nemožnost činit právnickou osobu trestně odpovědnou v případě, kdy trestný čin je spáchán na úkor či v neprospěch právnické osoby.

Druhý blok zahájil se svým vystoupením JUDr. Stanislav Mečl na téma „Uveřejnění rozsudku jako zvláštní případ sankce“. Kromě podrobného statistického přehledu ukládání tohoto druhu trestu českými soudy upozornil na problémy současné právní úpravy spočívající v absenci legislativního řešení situace, kdy vybrané médium odmítne rozsudek zveřejnit. Inspirací pro českou právní úpravu by dle referujícího mohla být možnost uveřejnění rozsudku v provozovnách či organizačních složkách právnické osoby po vzoru slovenské právní úpravy. K možnostem sankcionování právnických osob ve Slovenské republice se v příspěvku s názvem „Sankce ukládané právnickým osobám podle slovenského trestního zákona“ zevrubně vyjádřil doc. JUDr. Jaroslav Klátik, Ph.D. Otázku, zda je vhodné právnickým osobám ukládat podmíněné tresty, si položil doc. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D. V příspěvku s názvem „Mělo by smysl ukládat podmíněné tresty právnickým osobám?“ přehledně shrnul argumenty pro a proti aplikaci institutu podmíněného odkladu výkonu trestu a zároveň upozornil na mezinárodní závazky plynoucí pro Českou republiku v oblasti sankcionování právnických osob a připomenul, že tresty ukládané právnickým osobám by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Zajišťovacím a donucovacím opatřením, které je možné v trestním řízení vedeném proti právnickým osobám užít, se v dalším příspěvku s názvem „Interpretačné a aplikačné problémy súvisiace s nariadením zaisťovacích a obmedzujúcich opatrení právnickej osobe“ podrobně věnoval doc. JUDr. Sergej Romža, Ph.D. Velmi důležitým instrumentem, prostřednictvím nějž se mohou právnické osoby z trestní odpovědnosti vyvinit, se zabýval JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. Ve svém vystoupení na téma s názvem „Východiska Compliance programu se zaměřením na zahraniční praxi“ upozornil na absentující právní úpravu formy a podoby Compliance programů v České republice a na základě poznatků získaných z praxe a relevantní judikatury českých soudů formuloval doporučení vhodných opatření, která by právnická osoba měla za účelem prevence trestní odpovědnosti přijmout. Dopolední blok svým vystoupením uzavřela JUDr. Katarína Danková, která se ve svém příspěvku s názvem „Trestní odpovědnost právnických osob a zásada legality“ se zabývala problémem tzv. prázdných schránek a připomenula chybějící legislativní zakotvení oprávnění státního zastupitelství, které by umožňovalo takovou právnickou osobu zrušit.

Třetí (předposlední) část konference otevřela doc. JUDr. Olga Sovová, Ph.D., která se rámci svého přednesu na téma „Postup non lege artis v medicíně a jeho přičitatelnost poskytovateli zdravotní péče“ zaměřila zejména na otázku možné přičitatelnosti individuálního pochybení zdravotnického pracovníka poskytovateli-právnické osobě a zdůraznila, že při hodnocení odpovědnosti poskytovatele zdravotní péče je třeba přistupovat k postihu trestním právem velmi obezřetně. Tematický sled čtyř následných příspěvků věnující se procesně právním otázkám trestní odpovědnosti právnických osob zahájil prof. JUDr. Ivan Šimovček, CSc. svým vystoupením na téma „Niektoré osobitosti trestného stíhania právnických osob“, ve kterém se fundovaně vyjádřil k problematickým aspektům řízení proti právnickým osobám. V konkrétní rovině pak na problémy související s možností uložení právnické osobě zajišťovacího opatření spočívajícího v omezení nakládání s jejím majetkem upozornil doc. JUDr. Alexandr Nett, CSc. Ve příspěvku s názvem „K některým zvláštnostem trestního řízení vedeného proti právnickým osobám“ upozornil na velmi slabé možnosti ochrany práv třetích osob, s čímž souvisí i to, že v rámci přezkumu žádosti státního zástupce není právně zakotvena možnost negativního rozhodnutí soudu. V navazujícím vystoupení se doc. JUDr. Jiří Herczeg, Ph.D. věnoval jednotlivým prvkům řízení proti právnickým osobám z pohledu obhajoby. Ve svém příspěvku „Vybrané problémy obhajoby právnické osoby v trestním řízení“ přiblížil, mimo jiné, velmi aktuální problematiku možnosti odepření svědecké výpovědi právnickou osobou ve světle nejnovější judikatury českých soudů se zohledněním doktríny zákazu sebeobviňování a postoje Evropského soudu pro lidská práva. K problematickým aspektům právní úpravy trestního stíhání právnických osob se v neposlední řadě vyjádřil také doc. JUDr. Peter Polák, Ph.D., který vyvstávající interpretační a aplikační úskalí kriticky zhodnotil ve svém vystoupení na téma „Možné problémy súvisiace s trestným konaním proti právnickým osobám“. Otázkou konfliktů mezi trestním řízením a mezi přestupkovým řízením vůči téže právnické osobě pro týž skutek z hlediska pravidla ne bis in idem se věnoval doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc. V rámci svého vystoupení na téma „Vztahy trestního řízení a řízení o správním deliktu (přestupku) proti právnické osobě“ zmínil praktické důsledky přijetí zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který přichází s přenesením kolizního ustanovení § 28 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob do nového přestupkového zákona.

Závěrečný blok konference s multidisciplinárnímu přesahy uvedl svým vystoupením na téma „Trestní odpovědnost právnických osob a ochrana životního prostředí“ prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc. Na příkladech z praxe doložil nežádoucí jev přepínání trestní represe, když by v mnoha případech namísto uplatňovaní prostředků trestního práva plně postačovalo uplatnění správní odpovědnosti. Možnostmi uplatňování disciplinární odpovědnosti právnických osob se ve svém příspěvku s názvem „Disciplinární (?) odpovědnost právnických osob“ zabýval JUDr. Ing. Josef Staša, CSc., kde se zamýšlel zejména nad možnostmi analogické aplikace obecných pravidel trestání právnických osob na disciplinární odpovědnost právnických osob. Na zajímavé téma „Trestní odpovědnost politických stran“ vystoupil JUDr. Dalibor Šelleng, který zdůraznil, že nejproblematičtějším aspektem možné dovozování trestní odpovědnosti politických stran je koncept přičitatelnosti. S velmi aktuální problematikou užití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu v řízení vedeném proti právnickým osobám vystoupil JUDr. Miloš Deset, Ph.D. Ve svém přednesu na téma „Odpočúvanie a záznam telekomunikačnej prevádzky v trestnom konaní vedenom proti právnickej osobe“ se zamýšlel zejména nad možným rozsahem odposlechů právnické osoby a upozornil na problémy související s odposlechem mobilních telefonů zaměstnanců právnické osoby, které mohou sloužit též pro soukromé účely. Závěrečný blok uzavřel svým vystoupením Mgr. Jakub Sosna, který přednesl příspěvek na téma „Přičitatelnost trestného činu právnické osobě s přihlédnutím k aktuální judikatuře“.

Výsledky konference na závěr stručně shrnul prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Konferenci „Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob – pět let poté“ lze celkově hodnotit jako jedinečné setkání předních představitelů nauky trestního práva z České republiky a Slovenské republiky a příležitost vyslechnout si velmi cenné odborné poznatky a názory týkající se české a slovenské právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob. Celá konference přinesla mnoho inspirativních myšlenek, závěrů a především byla zdrojem cenných praktických informací. Jednotlivá vystoupení přednášejících však dokládají to, že současný legislativní stav je ještě daleko od své dokonalosti. Po pěti letech od nabytí účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob v České republice stále vyvstávají otázky, které je třeba, ať již za pomocí výkladu, či legislativních opatření, vyřešit. Nejproblematičtější částí se poté jeví procesně právní úprava trestního řízení proti právnickým osobám, kde vzhledem k zákonodárcem zvolené vágní formulaci subsidiární použitelnosti trestního řádu, není zcela jasné, jakým způsobem by mnohé procesní instituty uplatňované v trestním řízení vedeném proti fyzickým osobám měly v řízení proti právnickým osobám fungovat. Konference byla jak po organizační, tak věcné stránce velmi dobře připravená, z tohoto pohledu je však škoda, že si cestu na ni nenalezli ve větší míře ti, kteří odpovídají za úroveň legislativní předlohy.

Související