V Česku je nyní devět kožešinových farem.
V Česku je nyní devět kožešinových farem.
autor: HN – Ludvík Hradilek

Ministr financí Andrej Babiš musel nedávno vysvětlovat, proč se postavil za zrušení kožešinových farem v Česku jen měsíc poté, co své partnerce koupil kožich z pravých norků. Navíc teď přišli poslanci za jeho hnutí ANO s novinkami, které by mohly navrhovaný konec chovů norků nebo lišek v Česku nabourat úplně.

Do zákona za zrušení farem, za nímž stojí padesátka poslanců napříč politickými stranami, chtějí dostat před druhým kolem ve sněmovně zásadní změnu.

Navrhují, že by už v tuzemsku sice nemohly vznikat nové kožešinové farmy, ty stávající by ale mohly pokračovat ve svém podnikání dál. Stačilo by jim k tomu jen pořízení certifikátu zvaného WelFur.

"Nejvýznamnější aukční domy budou po roce 2020 vykupovat kožešiny pouze od chovatelů, kteří mají tuto certifikaci. Podle mého názoru zrušením farem pro chov kožešinových zvířat problém neskončí. Přesune se do černých chovů, které nejsou kontrolovány," míní autor pozměňovacího návrhu, poslanec Josef Kott (ANO).

Když už mají podle něj farmy skončit, tak "přirozeně", tedy tím, že zákazníci výrobky z kožešin přestanou kupovat.

Dnes je v tuzemsku takových farem devět a podle údajů Státní veterinární správy se v nich ročně usmrtí kolem dvaceti tisíc zvířat. A ochráncům přírody společně s padesátkou poslanců vadí, že v nich norci nebo lišky žijí v malých klecích a zabíjejí se elektrickým proudem nebo plynem jen kvůli módě.

"Na rozdíl od chovu slepic se tato zvířata chovají jen kvůli okrase, a ne třeba pro vejce či maso. Také se jedná o zvířata z divoké přírody, zvyklá na volný pohyb," říká jeden z poslanců stojících za zákonem, poslanec Roman Sklenák (ČSSD).

Návrhy, s nimiž přichází poslanci ANO, jdou podle jednoho z předkladatelů zákona, předsedy poslaneckého výboru pro životní prostředí Robina Böhnische (ČSSD), proti ústavě a činí celý zákon bezzubým. "Byznys by byl uzavřený a pokračoval by jen pro ty, kteří už v něm podnikají. Návrh zároveň nezabraňuje těmto lidem jej rozšiřovat. A organizaci WelFur, která zastřešuje certifikáty, navíc zřídili sami evropští chovatelé pro svou činnost," podotýká Böhnisch.

Mezi poslanci se diskutuje o tom, kdy by měli chovatelé farmy zavřít. Poslanci z výboru pro životní prostředí navrhují leden 2019, podle Böhnische jsou ale ochotní přistoupit k prodloužení o další dva roky. Zároveň se řeší, jak podnikatelům zavření farem vykompenzovat. To by měla určit vyhláška ministerstva zemědělství.

Podle předběžných odhadů firmy Ernst & Young by stát chovatelům zaplatil jednotky milionů korun. "Tato částka se skládá z jednorázového finančního příspěvku majitelům kožešinových farem a z újmy způsobené ztrátou daňových výnosů. Dále z nákladů na odstupné pro lidi, kteří přijdou o práci," uvádí studie.

David Vojtíšek, majitel největší české kožešinové farmy ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku, si nepřipouští, že by měl svůj byznys ukončit. Za jednu kožešinu dostane na burze dvacet až padesát eur, každoročně jich prodá několik tisíc. "Jen na letošní rok mám naplánované investice ve výši čtyř milionů na stroje a nové klece," popisuje Vojtíšek.