Soudní síň - ilustrační foto
Soudní síň - ilustrační foto
autor: HN – Jiří Koťátko

Více než čtyři miliony odškodného chtěl soudce Krajského soudu v Brně Miroslav Novák za to, že jej nadřízení proti jeho vůli přeložili na pobočku v Jihlavě. Kromě morální satisfakce 4 miliony korun požadoval také půl milionu korun na cestovném.

S žalobou ale neuspěl. Soudce Petr Voleman z Obvodního soudu pro Prahu 2 ji v pátek zamítl. Nenašel příčinnou souvislost se škodou, kterou Novák uplatnil, a jeho nezákonným přeložením. "Je na každém, aby škodám předcházel, a bylo v jeho silách jim předejít. Mohl si rozvrhnout pobyt v Jihlavě a Brně tak, aby si škody minimalizoval," uvedl Voleman. Novák jej navíc nepřesvědčil o tom, že v Brně skutečně bydlel.

Případ má počátek v roce 2008, kdy vedení Krajského soudu v Brně řešilo, koho pošle na nově vzniklou pobočku v Jihlavě. Volba nakonec padla na soudce Miroslava Nováka. Tehdejší předseda Jaromír Pořízek to vysvětloval především tím, že to měl nejblíž - bydlel ve Starém Telečkově na Žďársku, jen pár kilometrů od hranic jihlavského okresu.

Novák s přeložením původně i souhlasil. Ale za několik dní si to již rozmyslel. "Až dodatečně, když to i schválila soudcovská rada, řekl, že v Jihlavě soudit nemůže, protože se musí starat o maminku v Brně," řekl Pořízek.

Novák poté za nezákonné přeložení zažaloval stát o 4,5 milionu korun. V roce 2013 totiž Městský soud v Brně konstatoval, že na část období - v roce 2009 - byl do Jihlavy přeložen skutečně v rozporu s předpisy. A požadoval tak kromě půl milionu na cestovních náhradách - musel prý dojíždět takřka denně z Brna do Jihlavy - i 4 miliony za morální újmu nezákonným rozhodnutím.

Žalobu za morální újmu vzal Novák poté, co na případ upozornily servery iHNed.cz a Aktuálně.cz, zpět, nadále pak požadoval odškodné za dojíždění ve výši půl milionu korun. "Nechce zbytečně zatěžovat státní rozpočet," uvedl jeho advokát Jiří Petřík. Novák se jednání soudu účastnil, ale prakticky nepromluvil.

Dokazování se přitom po většinu doby točilo kolem toho, kde skutečně bydlel. Zatímco Novák tvrdil, že měl trvalé bydliště v Brně, kde se navíc staral o starou maminku (právě péčí o ni tehdy odůvodňoval to, že nemůže být přesunut), jeho tehdejší nadřízení byli přesvědčeni, že ve skutečnosti bydlel ve Starém Telečkově na Žďársku.

Ti také svědčili před soudem. A šéf tehdejší pobočky v Jihlavě - a nyní ústavní soudce - Tomáš Lichovník například popisoval i to, že za ním do Telečkova jezdil. "Sám říkal, že tam bydlí," uvedl Lichovník. Naopak soudcova dcera i tehdejší manželka tvrdily, že bydlel v Brně a chalupu v Telečkově využíval víceméně jen k rekreaci.

"Ze svědeckých výpovědí nejen funkcionářů soudu, ale i rodinných příslušníků soud zjistil, že měl možnost bydlení nejen v Brně, ale i v rodinné chalupě ve Starém Telečkově, a vyplynulo, že toto bydlení bylo primární. Byt v Brně si pořizoval čtyři roky předtím, než tam byl přeložen," uvedl soudce Voleman.

A neuznal ani argument, že se Novák musel v Brně starat o starou maminku. "Nebyl to stěžejní důvod, protože se o ni mohl starat i žalobcův syn, který to tak činil," uvedl Voleman. Případ zřejmě nekončí. Novákův advokát uvedl, že se s největší pravděpodobností odvolají.

Autoři: Marek Pokorný