jarvis_58da8c73498e76914d0334e2.jpeg
Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí.
autor: HN – Jiří Koťátko

Chystá se zásadní prolomení advokátní mlčenlivosti, varovala minulý týden Česká advokátní komora. Prohlášení na svých stránkách vydala kvůli novele daňového řádu, kterou v únoru předložilo do připomínkového řízení ministerstvo financí.

Novela měla do českého práva zapracovat směrnici Evropské unie o mezinárodní spolupráci v oblasti daní. Ministerstvo financí šlo ale při jejím přebírání podle právníků dál − požaduje od nich citlivé informace. To však profesní komory odmítají s tím, že novela zasahuje do základních práv a svobod.

Změny v daňovém řádu by nově umožnily správci daně, aby získával od advokátů, notářů či bank vybrané informace o jejich klientech. Například o povaze obchodních jednání, kontaktech a vlastnické struktuře firem.K těmto údajům měl dosud podle zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti přístup pouze Finanční analytický úřad. Novela by je zpřístupnila běžné finanční správě.

Získávané údaje z oblasti boje proti praní špinavých peněz navíc mají být podle směrnice EU používány pouze v rámci mezinárodní spolupráce. "Český správce daně měl mít k těmto informacím přístup jen v případech, kdy si je od něj vyžádá správce daně z jiného členského státu unie," říká Eva Doložílková z advokátní kanceláře KPMG Legal. Ministerstvo ale nad rámec směrnice navrhuje, aby mohlo získávat tyto údaje i pro vnitrostátní správu daní.

"Nechceme být v horším postavení než zahraniční orgány," vysvětlil pro HN ředitel daňové legislativy ministerstva financí Karel Šimek. Pokud by se podle něho Česko striktně drželo unijního textu, mohla by nastat absurdní situace, kdy by tuzemští správci daně museli žádat své zahraniční kolegy, aby jim od českých subjektů zjistili a poskytli informace o českých občanech.

Nepochopená mlčenlivost

Česká advokátní komora a Komora daňových poradců mají k zákonu ostré výhrady. Původní verze novely totiž bez dalších podmínek prolamovala povinnost mlčenlivosti k údajům klientů, kterou právníkům, daňovým poradcům a dalším vybraným profesím ukládají zákony. "Návrh zákona velmi razantním a nežádoucím způsobem zasahuje do ochrany základních lidských práv, a to s plným vědomím předkladatele. K nezbytnosti zásahu nemá vůbec žádné právní odůvodnění," uvedla v připomínkách k zákonu Česká advokátní komora.

Ministerstvo financí po vyslechnutí připomínek od komor zapracovalo do novely výjimku, podle níž by advokáti, daňoví poradci nebo auditoři nemuseli správci daně poskytnout informace o klientovi, pokud by se týkaly zastupování klienta před soudem nebo třeba obhajoby v trestním řízení. Inspiraci při tvorbě výjimky našlo ministerstvo v zákoně proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, podle něhož tyto údaje nemusí vybrané profese sdělit ani Finančnímu analytickému úřadu.

Profesním komorám advokátů a daňových poradců se ale nelíbí ani aktualizovaná verze zákona. Česká advokátní komora poukazuje na to, že prolomení mlčenlivosti a i výjimka, jak jsou upravené v zákoně proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, sledují mnohem závažnější cíl než daňová novela. Podle tohoto zákona mají informace přispět k potírání trestné činnosti a prevenci terorismu, zatímco v případě daňové novely jsou tytéž údaje žádány pro běžnou správu daně. "Jde o další pokračování trendu, kdy si správce daně není s to zajistit údaje nezbytné pro správu daňového subjektu a snaží se opatřit si je jinde," popisuje v připomínkách Česká advokátní komora.

Ministerstvo financí ale s kritikou komor nesouhlasí. "Zcela dostatečnou ochranu ústavních práv zajišťuje garance speciálního režimu pro advokáty, notáře, daňové poradce, auditory a soudní exekutory, která je naprosto stejná jako v případě platné legislativy o boji proti praní špinavých peněz," tvrdí mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová. Ministerstvo upozornilo i na to, že poskytnutím informace správci daně se tato informace nestane veřejnou. "Správce daně je obecně vázán přísnou mlčenlivostí," říká Vaidišová.

Povinnosti pro banky

Novela také rozšiřuje okruh informací, které musí finanční instituce poskytnout správci daně na jeho žádost. Dosud to byly jen čísla účtů a údaje o jejich majitelích nebo data o stavech a pohybech peněz. Nově by se k tomu přidaly třeba i informace o osobách, které vložily peníze na sledovaný účet, údaje o příjemcích plateb nebo telefonní čísla, z nichž bylo přistoupeno do internetového bankovnictví na vybraném účtě.

Banky se kvůli předávání dalších údajů státu obávají úniku citlivých dat a také nárůstu administrativní zátěže. Ministerstvo ale namítá, že bez nově vyžadovaných údajů nedokáže rozplétat karuselové podvody. "Ty informace využijeme typicky v rámci dokazování karuselového podvodu, když je tu šňůra prokazování a subjekt nám tvrdí, že peníze nebyly z jeho účtu. My potřebujeme dopátrat účet až na samý začátek," obhajuje novou právní úpravu náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Změnu daňového řádu by měla v nejbližší době posoudit vláda. Pokud by vrátila návrh ministerstvu k přepracování, hrozilo by, že zákonodárci kvůli nadcházejícím volbám nestihnou novinky schválit včas. Promítnout směrnici do národních zákonů přitom Česko musí nejdéle do konce letošního roku, jinak by mu ze strany Evropské unie mohly hrozit sankce.