Ministerstvo spravedlnosti ČR (ilustrační foto)
Ministerstvo spravedlnosti ČR (ilustrační foto)
autor: HN – Jiří Koťátko

Účelem zveřejnění metodiky stanovení druhu a výše sankce podle zákona o insolvenčních správcích je vyšší transparentnost při ukládání trestů, tedy i posílení principu právní jistoty. Tato novinka jde ruku v ruce s novelou insolvenčního zákona, která bude platná od června. Důvodem zpracování metodiky bylo ukládání pokut, které působily výchovně převážně jen pro malé insolvenční správce. "Systém trestání byl nastaven hlavně pro malé insolvenční správce, nicméně byly jím trestány i obchodní společnosti insolvenčních správců s mnohonásobně vyššími příjmy," vysvětluje Martin Richter, ředitel insolvenčního odboru ministerstva spravedlnosti. Pro ty více vydělávající insolvenční správce či například obchodní společnosti, které správce sdružují, nesplňovaly pokuty dle ministerstva dostatečně výchovný charakter.

Současná úprava

V současné době jsou napomenutím nebo pokutou do výše 100 tisíc korun trestány lehčí správní delikty, mezi které patří například nepředložení dokladu o uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, který musí insolvenční správce doručovat ministerstvu ročně.

Mezi závažnější správní delikty, které jsou dosud trestány pokutou do výše 200 tisíc korun, patří například neuvedení sídla insolvenčního správce jako místa, ve kterém skutečně vykonává činnost, nebo jako svou provozovnu místo, ve kterém skutečně vykonává činnost ve vymezených úředních hodinách. "V nedávné době se vyskytovaly delikty spočívající v nesprávném označení provozoven insolvenčních správců a vůbec delikty spojené s provozovnami," vysvětluje advokát a insolvenční správce Michal Žižlavský.

Provozovny jsou insolvenčními správci zakládány z toho důvodu, aby dlužník mohl správce zastihnout v blízkosti svého bydliště, tedy nemusel v případě potřeby cestovat do jiného města. Lze tudíž předpokládat, že i z tohoto důvodu může pramenit snaha ministerstva o vyšší sankce.

Čím víc vyděláváte, tím víc zaplatíte

Základem výpočtu pokut podle nové metodiky je stanovení 20 procent ze státem garantovaného měsíčního příjmu insolvenčního správce. Ten lze vypočítat jako součin počtu plnění splátkových kalendářů při oddlužení a měsíční odměny za takový úkon. "Metodika znamená poměrně drastické zpřísnění s ohledem na to, jak byla nastavena politika trestání doteď," zdůrazňuje Richter.

Měsíční odměna insolvenčního správce za plnění splátkového kalendáře při oddlužení činí 750 korun. Pokud se jedná o společné oddlužení manželů, je částka 1125 korun měsíčně. Pokud tedy insolvenční správce plní 100 splátkových kalendářů jednotlivců, jeho státem garantovaným příjmem je 75 tisíc korun. Základní sazba pokuty tak činí 15 tisíc. Následně se přihlíží k tomu, jaký delikt byl spáchán, a zohledňují se i polehčující a přitěžující okolnosti.

Ministerstvo dodává, že pokud by bylo v konkrétním správním řízení prokázáno, že se příjmy insolvenčního správce výrazně liší od minimálního garantovaného příjmu, a to díky výdělku při řešení úpadku jiným způsobem než oddlužením, bude sankce takovému faktu přizpůsobena.

Základ pokuty na dvojnásobku

V případě, že insolvenční správce podle nové metodiky spáchá závažnější správní delikt, zvýší se základní sazba pokuty na dvojnásobek, tedy na 40 %. Pro insolvenčního správce s garantovaným příjmem 75 tisíc činí tato částka 30 tisíc korun. Takové navýšení má však svá omezení. Pokud částka základní sazby pokuty za správní delikt převýší polovinu zákonné horní hranice sazby, bude tato částka snížena právě na polovinu. V současné době by obchodní společnosti sdružující insolvenční správce s garantovaným příjmem více než 300 tisíc korun byla za lehký delikt vypočítána základní sazba pokuty ve výši 60 tisíc korun. Tato částka však přesahuje polovinu horní hranice sazby stanovené zákonem, tedy 100 tisíc korun, a proto bude základ snížen právě na 50 tisíc korun. Takové opatření má sloužit k tomu, aby se do potrestání insolvenčních správců mohly započítat i polehčující, případně přitěžující okolnosti, a aby tak byla reflektována závažnost spáchaného činu. Lze tedy předpokládat, že k takovému snižování bude do června docházet poměrně často, poté se horní hranice sazeb posunou až na pět milionů korun.

Zmírnění či zpřísnění trestu

Ministerstvo spravedlnosti poměrně podrobně popsalo případy, kdy bude přihlíženo k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem. Ty jsou dle své kvalifikace a v určitém rozmezí vyjádřeny procenty. V případě polehčujících okolností jsou procenta odečítána od základní sazby pokuty a v případě přitěžujících okolností jsou procenta naopak přičítána. Pokuty se tak mohou vyšplhat na několikanásobek měsíčního platu insolvenčního správce nebo obchodní společnosti, která správce sdružuje.

Mezi polehčující okolnosti, ke kterým bude ministerstvo při udělení sankce přihlížet, je projevení lítosti. Tak může být pokuta snížena od 5 do 15 procent. Další případy snížení pokuty se týkají zjednání nápravy deliktu. Jedná se o úlevy ve výši 10 procent při napravení deliktu během správního řízení a až 50 procent při napravení správního deliktu bezprostředně po jeho spáchání.

Mezi přitěžující okolnosti patří například trvání deliktu. V takovém případě je k základní sazbě pokuty přičítáno od 5 do 15 procent. Horní hranice pak v případě, kdy delikt trval více než rok. K základnímu výpočtu bude ministerstvo přičítat 10 až 50 procent částky i ve chvíli, kdy pachatel spáchal více správních deliktů ve vícečinném souběhu. Hranice 50procentního navýšení je stanovena pro případy, kdy jsou v takovém souběhu spáchány čtyři delikty a více.

Přitěžující okolností, kterou ministerstvo trestá nejvíce, je recidiva. Pro tyto účely stanovilo, že spáchání deliktu bude považováno za recidivu ve chvíli, kdy insolvenční správce spáchal jiný delikt během posledních pěti let.

Recidiva se pak trestá podle toho, jaké závažnosti dosahoval minulý delikt. Přidaná sazba se tedy může pohybovat kolem 50 procent. Až 150 procent se přičte k základní sazbě pokuty během situace, kdy insolvenční správce dostal sankce již za tři a více jiných správních deliktů, nebo pokud mu byly uděleny sankce za dva totožné správní delikty. S více než 150 procenty navíc lze počítat při spáchání tří a více totožných správních deliktů.

Ze stanovených úlev či přitěžujících okolností vyplývá, že insolvenční správce může z deliktu díky své pohotové reakci vyváznout bez pokuty, nicméně může být potrestán pokutou i ve výši několikanásobku mzdy.

Insolvenční správci s metodikou nesouhlasí

S velkou nevolí se metodika setkala právě ve skupině insolvenčních správců. "Trestání představuje negativní motivaci pro chování administrátorů insolvenčních procesů. Věřím v přehledné a stabilní právní prostředí, pozitivní osvětu, kvalitní vzdělávací procesy a vytváření materiálních předpokladů pro výkon náročných právnických profesí. Na to se má regulace zaměřit především, má-li řešení insolvence reálně fungovat," vyjadřuje nesouhlas s metodikou Michal Žižlavský. Podle něj materiál nevychází z reálných ekonomických úvah, a to z toho důvodu, že výše trestu je založena na obratu, nikoliv na průměrném zisku. Vyjádřil se také, že v metodice vidí možnost jejího selektivního zneužití, tedy trestání insolvenčních správců téměř namátkou.

Autoři: Lukáš Šikel