Robert Pelikán
Robert Pelikán
autor: HN – Martin Svozílek

Neziskové organizace v České republice budou s největší pravděpodobností už brzy rozdělené do vyšší a nižší kategorie. Ty z vyšší se budou chlubit "razítkem kvality", díky němuž mohou mít například větší šance na dotace. Organizace z "nižší" kategorie mohou pak narážet na námitky, že jsou méně důvěryhodné a transparentní.

Razítko bude udělovat soud, který dá "lepším" neziskovkám status veřejné prospěšnosti.

Mnohé organizace však proti takovému rozdělování protestují, a dokonce se nyní rozhodly napsat dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi a dvěma místopředsedům vlády, Andreji Babišovi a Pavlu Bělobrádkovi. Chtějí tak zabránit schválení příslušného zákona, který už začala sněmovna projednávat a dnes jej bude posuzovat klíčový ústavně právní výbor.

"Prosíme, nedopusťme, aby sněmovna ve formě daného návrhu zákona o veřejné prospěšnosti schválila nepotřebnou, nedomyšlenou a ve svém důsledku možná i škodlivou právní normu," píší zástupci neziskových organizací, z nichž je největší Česká rada dětí a mládeže.

Razítko kvality

◼ Zákon o statusu veřejné prospěšnosti by se mohl označit jako "razítko kvality", které podle vlády pomůže ještě větší důvěryhodnosti neziskových organizací.


Právo na zápis bude mít organizace, která:
◼ svým posláním vykonává činnost přispívající k dosahování obecného blaha.

◼ svěřuje podstatný vliv na rozhodování bezúhonným osobám.

◼ nabyla majetek z poctivých zdrojů.

◼ hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.

Podstata celé věci spočívá v tom, zda je, nebo není potřeba, aby zmiňované razítko kvality vůbec existovalo.

Obhájcem zákona je celá vládní koalice, jejíž ministři poslali návrh do Poslanecké sněmovny.

Tam má jeho prosazení na starosti především ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který je příznivcem toho, aby neziskovky vyšší požadavky splňovaly.

"Bedlivě jsme přitom dbali o to, aby šlo o požadavky rozumné, funkční a snadno splnitelné," sdělil HN Pelikán. Mezi ně patří například to, že držitel svou činností dosahuje obecného blaha nebo hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu − což v překladu znamená, že zisk nerozděluje mezi zakladatele, členy, zaměstnance či osoby jim blízké.

Zástupci neziskových organizací takové zásady nezpochybňují. Argumentují však tím, že mnohé z toho plní už dnes a zavádění nového statusu je tak nadbytečné.

"Myslím, že nepotřebujeme ,status', abychom o sobě prozradili něco víc, protože už všechno zveřejňujeme. Každý o nás může mít naprosto detailní informace," tvrdí Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže, která sdružuje téměř sto členských organizací.

Podle něj hrozí reálné nebezpečí, že řada zejména menších neziskovek nebude mít peníze a lidi na to, aby vyřizovali ještě další a další věci potřebné k získání statusu.

"A pokud ho nebudou mít, tak se může stávat, že fakticky neuspějí v žádostech o různé dotace," obává se Sedláček.

Ministr Pelikán připouští, že skutečně mohou vzniknout více a méně důvěryhodné neziskové organizace. "Ano, k tomu může dojít. Získání tohoto statusu má být přidanou hodnotou, která zvyšuje důvěryhodnost dané organizace. Ale když různé organizace zvládnou složité žádosti o dotace, proč by nedokázaly připravit podklady pro získání statusu?" reaguje Pelikán.

O tom, že je snaha schválit návrh co nejdříve, svědčí to, že poslanci lhůtu pro projednávání této věci ve výborech zkrátili na pouhých třicet dnů.

Vedle vládní iniciativy se chystá ještě další, která může neziskovým organizacím notně zkomplikovat život.

Senátor ze Strany soukromníků Ivo Valenta, který často proti neziskovkám vystupuje, chce navrhnout ještě jinou věc. "Mně se líbí zásada, že když chce neziskovka korunu z veřejných rozpočtů, další korunu musí získat z jiných zdrojů," tvrdí Valenta, podle něhož existují neziskovky, které dávají peníze do vlastních mezd a na nesmyslné aktivity.

Dotčené organizace mu oponují s tím, že jsou pod takovou kontrolou, že něco takového není v praxi možné.