Domácnosti v Česku se zadlužují čím dál víc. Jen za loňský rok se objem bankovních úvěrů zvýšil téměř o 96 miliard korun na více než 1,3 bilionu. Přestože díky růstu mezd a nízké nezaměstnanosti klesá počet lidí, kteří nezvládají svoje závazky včas splácet, problémy s dluhy nezmizely.

Podle prezidentky Exekutorské komory Pavly Fučíkové bylo loni zahájeno zhruba tři čtvrtě milionu exekucí. Celkově už se tak počet exekucí blíží pěti milionům. Stále roste také počet takzvaných chronických dlužníků, tedy těch, kteří čelí několika exekucím najednou. Čtyři a více exekucí má nyní přes 400 tisíc Čechů.

"Řada dlužníků v situaci, kdy se na ně řítí další a další dluhy, přestává reagovat, nepřebírá upomínky, a tím se propadá stále hlouběji v sociálním systému. Mnoho z nich skončí u psychiatrů," popsala možné dopady předlužení náměstkyně pro lidská práva na Úřadu vlády Martina Štěpánková. "Předlužení však nemá vliv jen na jednotlivce, ale i na trh práce, na společnost a na příjmy státu. Souvisí také s problematikou kriminality," upozornila Štěpánková v panelové diskusi Česko v době dluhů, kterou pořádal odborný měsíčník Právní rádce.

Ne dluhová amnestie, ale druhá šance

Zlepšit postavení dlužníků sliboval už na loňské konferenci o dluzích ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Dosáhnout toho chce mimo jiné pomocí změn v insolvenčním zákoně. Novela, kterou podpořila vláda a budou ji projednávat poslanci, má umožnit zbavit se dluhů i lidem, kteří nyní šanci na oddlužení nemají. Odstraňuje povinnost splatit do pěti let alespoň 30 procent závazků, což je základní podmínkou pro to, aby soud oddlužení umožnil. Nově má stačit, aby dlužník sedm let odevzdával všechny peníze, které mu po odečtení základních nákladů na živobytí zbudou.

NESPLÁCENÉ DLUHY V ČESKU

Návrh z dílny ministerstva spravedlnosti ale kritizují finanční instituce a podnikatelé. Podle nich se dlužníci přestanou snažit splácet, pokud budou vědět, že jim soud všechny závazky odpustí. "Změny v právním řádu jednostranně posilují práva dlužníků na úkor věřitelů a snižují odpovědnost lidí, kteří si půjčují peníze," řekl například Adam Vrbecký z advokátní kanceláře M.B.A. Legal.

Proti tomu, aby z podmínek pro oddlužení vypadla garance splacení alespoň 30 procent dluhů, jsou také banky. "I v rámci principu posilování vědomí o tom, že dluhy se mají platit, bychom uvítali, pokud by se u oddlužení nejednalo o úplně nulovou hranici," řekl náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík. "Měla by tam být alespoň nějaká symbolická hranice pěti nebo deseti procent závazků, které by dlužník měl zaplatit," navrhuje.

Náměstkyně Úřadu vlády Štěpánková ale odmítá, že by zmírnění podmínek pro oddlužení představovalo dluhovou amnestii. "Je to pro předlužené lidi druhá šance," uvedla.

Ministr spravedlnosti návrh obhajuje tím, že v Česku dochází pouze k nápravě systému, který dosud stranil věřitelům. "Třicetiprocentní hranice pro oddlužení je náš vynález," řekl Pelikán. "Podíváme-li se do západní Evropy, ale i do zemí jako Slovensko nebo Polsko, nikde takovou hranici nenajdeme. Pouze v Rakousku je desetiprocentní, ale tam se jí také chtějí zbavit," uvedl. Podle něj i po oddlužovací novele zůstane česká úprava ve srovnání se zahraničím jednou z nejpřísnějších.

Místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad upozornil na to, že novela přinese dlužníkům nejen úlevy, ale také zpřísnění. Nepoctiví dlužníci, kteří institutu oddlužení zneužijí, se podle něj nebudou moci o další vymazání dluhů ucházet dříve než za 17 let. Stávající úprava přitom žádnou hranici nestanovuje.

Novela exekucí se nestihne

Pomoct zlepšit situaci lidí, kteří se dostali do dluhové pasti, by mohla také plánovaná novela exekučního řádu. Mimo jiné by měla ukládat věřitelům povinnost, aby předem hradili zálohu na náklady exekuce. Pokud by se ukázalo, že dlužník nemá žádný majetek, pokryly by se náklady právě z těchto prostředků. Věřitelé by pak pečlivěji zvažovali, na koho exekuční návrh podají.

Novela měla také koncentrovat exekuce jednoho dlužníka do rukou pouze jednoho exekutora. Tím by odpadly případy, kdy se dluhy jednoho člověka zabývá více exekutorů, kteří provádějí stejné úkony, a náklady tak zbytečně rostou. Přijetí novely se však nejspíš do konce volebního období nestihne, připustil ministr Pelikán. "Zřejmě se nám to nepovede prosadit v původním rozsahu," řekl s tím, že se ministerstvo setkalo se silným odporem k zálohám. Pelikán proto zvažuje, zda z povinných záloh na exekuce nevyjmout alespoň ty věřitele, kteří nepůjčují peníze dobrovolně, ale lidé jim dluží peníze například za odebrané služby.

Česko v době dluhů: Robert Pelikán

Dlužníkům má pomoct i nový zákon o spotřebitelském úvěru. Podle něj smí od začátku března půjčovat peníze pouze společnosti, které zažádaly o licenci u České národní banky (ČNB). Tomu, kdo bude nabízet úvěry bez licence, hrozí pokuta až 20 milionů korun. Dosud přitom mohl lidem půjčovat prakticky kdokoliv.

"O licenci zatím požádaly jen desítky společností. Věříme proto, že se díky licencování ČNB ochrana spotřebitele výrazně zvýší," řekl generální ředitel půjčkové společnosti Provident Petr Šaštinský. Jeho firma je jednou z těch, které o licenci požádaly, další jsou velké firmy jako Cofidis, Profi Credit nebo leasingové firmy automobilek či bank. Samotné banky už licenci mají z minulosti. ČNB teď bude mít 15 měsíců na to, aby žádosti o licence posoudila.

Podle náměstkyně Štěpánkové však existuje riziko, že část firem, které o povolení centrální banku nepožádaly, bude půjčky poskytovat dál v zóně šedé ekonomiky.

Za neutěšenou situaci českých dlužníků nesou podle prezidentky Exekutorské komory Pavly Fučíkové svůj díl odpovědnosti všichni − od dlužníků samotných a jejich rodin přes exekutory, věřitele až po stát a školy, jež selhávají ve výuce finanční gramotnosti. Svou roli podle Fučíkové sehrává také agresivní reklama, kterou podnikatelé vytváří mnohdy až nezdravou poptávku a spotřebitelé mají pocit, že si musí i zbytné věci koupit, a to hned. Fučíková vidí cestu ke zlepšení situace ve zvyšování finanční gramotnosti, rozšíření sítě finančních poraden a restartovaní vztahu mezi věřitelem a exekutorem.